Kategorie Jižní Čechy 11. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Údolím Vydřího potoka k Chalupské slati

Údolím Vydřího potoka k Chalupské slati

Když mrzne až praští, každý raději sedí za pecí a čeká na jaro. Pokud ale překonáte lenost a vyrazíte na hory, budete odměněni nádherou mrazivé krajiny. A pokud svítí slunce a nefouká silný vítr, dají se na běžkách přežít i teploty pod -15°C. Na Šumavě vede sice většina stop zalesněnou krajinou, přesto jsou i trasy prosluněné, vedoucí přes planiny a bývalé pastviny. Jednou z možností, kde si můžete prožít volnou krajinu, je běžecký okruh mezi Novými Hutěmi a Borovou Ladou.
Pokračovat ve čtení...

Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy

Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy

Když vás cyklobus vyveze až do šumavské Kvildy, už se většinou na svých kolech jen vezete. Vždyť cyklotrasy kolem Vltavy, od pramene pod Černou horou až po Český Krumlov, musí zákonitě vést z kopce ;-). A tak jsme se tedy dva dny vezli...
Pokračovat ve čtení...

Jelení říje – Křišťanov a Boubínská obora

Jelení říje – Křišťanov a Boubínská obora

Už je to hezkých pár let :-) co jsem s kámošem poprvé a vlastně tehdy náhodně, slyšel jelena v říji. Bylo to pod Boubínem a my jsme pak i další roky trávili poslední zářijový víkend u Boubínské obory. Prehistorický řev jelenů nás fascinoval a to vlastně trvá dodnes. Loni jsme se, opět spíš náhodně, dostali při výletě přímo do středu jeleního říjiště u Křišťanova (viz článek Křišťanovské vábení) a tak to zkoušíme i letos.
Pokračovat ve čtení...

Lužnice pod Bechyní

Lužnice pod Bechyní

Hodně řek se na své cestě k moři muselo v dávných dobách prokousat skalnatým terénem. Nejinak to bylo i u Lužnice, kdy se z rovin třeboňska prohlodala k Táboru a Bechyni. Znáte-li tento úsek řeky z kanoe, určitě mi dáte za pravdu, že jde o nádherný kout naší vlasti. Nás nalákal úsek mezi Kolodějemi nad Lužnicí a Bechyní. Pohodovou, asi 7 km dlouhou cestu kolem řeky jsme prošli hned dvakrát-tam a zpět.
Pokračovat ve čtení...

Mezi dvěma řekami: Vydra a Křemelná

Mezi dvěma řekami: Vydra a Křemelná

Příroda nyní odpočívá pod nečekaným závalem sněhu, přišla zima a ta se dle starého přísloví ptá, co jsme dělali v létě, je tedy třeba jí odpovědět. Tento článek je sice o výletě v říjnu, který zde už pěknými fotkami a textem vystihl Rony (viz Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...), nicméně přináší jiné pohledy na barevný podzim, podvečerní odbočku ke zbořené kapli a další zážitky z bloudění okolo Křemelné.
Pokračovat ve čtení...

Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy

Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy

Podzim často poznamená inverze, kdy se v údolích topíme v bezedné mlze, zatímco na horách si užívají sluníčka a tepla. Šumava je jedním z míst, které z nízké oblačnosti vykukují často a to je pádný důvod ji v těchto dnech navštívit. Javorník se svojí rozhlednou a fotogenickým okolím i trek do Kvildy a na Jezerní slať druhý den, splnily naše očekávání.
Pokračovat ve čtení...

Obří hrad a Turnerka

Obří hrad a Turnerka

Autíčkem vyjíždíme nahoru až k hotelu Olympia a dál se vydáváme podél Losenice ke keltskému hradišti Obří hrad. Dva dny parna strávíme v lesích kolem Churáňova a Horské Kvildy.
Pokračovat ve čtení...

Kaňonem Křemelné

Kaňonem Křemelné

Koho prvního napadlo jít od Čeňkovy pily proti proudu bystré řeky Křemelné, to už si nevzpomínám. Jisté ale je, že se pronikání zakázaným územím podél této řeky směrem ke Stodůleckému mostu a dále, stalo naší oblíbenou zábavou. Adrenalin nám zvedalo především zjištění, že se nacházíme v hlídaném vojenském výcvikovém prostoru :-). Ani dnes nevede kaňonem žádná značená cesta a tak divočina, tolik připomínající kanadskou, může být jen vaše...
Pokračovat ve čtení...

Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady

Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady

Projít se krajinou nedaleko Kunžaku stojí určitě za to! Zvláště čistý lesní rybník Zvůle a jeho okolí se spoustou balvanů láká k bližšímu prozkoumání. Nejzajímavější je nedaleké seskupení balvanů, z nichž největší je rozříznut jako bochník chleba. Říká se mu proto Ďáblův chléb... 
Pokračovat ve čtení...

Balónem nad Český Krumlov

Balónem nad Český Krumlov

Sny se mají plnit. Tedy alespoň ty, které jsou splnitelné. U mnohých mezi ně jistě patří let balónem. Nevím, jestli ještě dnes děti čtou verneovky, v kterých je let balónem často hlavním mottem, ale pro mne se staly knihy Pět neděl v balónu, Cesta kolem světa za osmdesát dní, či Dva roky prázdnin, velkou motivací pro klukovská toulání.
Proč tedy let balónem nezkusit? V loterii mezi letem nad Hlubokou nebo Krumlovem nakonec zvítězil Český Krumlov. Byl jsem tomu rád, přece jen okolí svého bydliště znám mnohem víc. 

Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.