Kategorie Jižní Čechy 14. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Od tvrzí v Kestřanech do Písku

Od tvrzí v Kestřanech do Písku

Jarní příroda láká k delším  procházkám a náš tip padl tentokrát na otavskou stezku z Kestřan do Písku. Kestřany mají dvě zachovalé gotické tvrze z nichž Horní je dnes volně přístupná a probíhá v ní postupná obnova s cílem vybudovat zde expozici „Život na středověké tvrzi“.
Pokračovat ve čtení...

Alpy z Boubína a Basumský hřeben

Alpy z Boubína a Basumský hřeben

Podzimní inverze nás z Českobudějovické kotliny vyhnala až na mohutný Boubín, odkud jsme z rozhledny přes mléčnou clonu shlíželi na vrcholky Alp a Šumavy, zatímco se do našich zad opíraly hřejivé sluneční paprsky. 
Rozdíl teplot mezi mrazivou, bílou duchnou přikrytou jihočeskou krajinou a rozpáleným vrcholem hory byl přes 25°C.
Užili jsme si tak pohodový den, ve kterém jsme našlapali přes 33 000 kroků a prošli celým Basumským hřebenem až na Červený vrch.
Pokračovat ve čtení...

Panská jednota versus Husité alias co zbylo z bitvy u Sudoměře

Panská jednota versus Husité alias co zbylo z bitvy u Sudoměře

Ačkoli bude mít slavná bitva Jana Žižky kulaté výročí (590.) až v příštím roce, napadlo mě, proč si o tak významné bitvě, člověku, ale i místě neříct už nyní. Nasedněte proto na vlak, či na kolo a nechte se vrátit v čase do dob husitství, kdy se lidé dokázali postavit nejen církvi, ale i samotnému králi. Jejich heslo vše vystihuje – rovnost, svornost a bratrství. Vyjeďme proto tedy proti proudu času a též vstříc vítěznému chorálu – Ktož jsú boží bojovníci…
Pokračovat ve čtení...

Radovec a Knížecí kámen

Radovec a Knížecí kámen

Nejen magický Skočický vrch, nebo-li Hrad (667 m n. m.), se svým pravěkým hradištěm, ale i Radovec (635 m n. m.) a sousední Knížecí kámen (630 m n. m.) lákají k procházce krásnými lesy. Vydejme se proto na chvíli do malebné krajiny Šumavského podhůří za dalekými výhledy k Píseckým horám a Šumavě.
Pokračovat ve čtení...

Smrčinou na Plechý

Smrčinou na Plechý

Kdo se bojí, nesmí do lesa... řekli jsme si, když předpověď počasí hlásila silné bouře a vyrazili na dlouho plánovaný trek na vrchol Plechého přes masív Smrčiny. Nakonec jsme měli štěstí a jedinou větší přeháňku přečkali v suchu bývalé boudy kontrolního stanoviště hraničního přechodu Plešné jezero / Holzschlag. Jediným vážnějším kazem tak pro mne byly puchýře z dávno nepoužívaných pohorek. 
Naštěstí odměna v podobě večerních červánků na vrcholu Plechého tuto maličkost přebila.
Pokračovat ve čtení...

Velhartice, pohledy do minulosti...

Velhartice, pohledy do minulosti...

Zase jsme si jednou udělali příjemný den :-P a vyrazili do Sušice a na hrad Velhartice. Fotky docela vyšly a tak se s vámi můžu podělit o krásu unikátního gotického mostu a hradu Velhartice vůbec. Několik fotek zbylo i na hrad Rábí.
Pokračovat ve čtení...

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

Dohodnout termín (11.5. - 12.5.2013) a místo setkání bylo nepoměrně snazší, než pro první setkání. K mé velké lítosti se nás však sešlo o dost méně, ale budiž útěchou, že neúčast "tradičních" účastníků byla omluvená, nejednalo se tedy o ztrátu zájmu o podobné akce.
I přes poměrně malý počet zúčastněných lze setkání hodnotit jako zdařilé a to i navzdory nepřízni počasí, která nás věrně provázela celý první den.
Také děkuji Ronymu, že článek doplnil fotografiemi a texty, které článku dodaly na poetičnosti.
Pokračovat ve čtení...

Za energií na Boží kameny

Za energií na Boží kameny

Nastalo 22. září a tím ukončilo léto svoji nadvládu… přišel podzim. Kratší dni, častější přeháňky, větší chladno a příchod stálejších depresí. Chce to nějaké dobití energii, a tak tu mám pro Vás jeden tip…
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest   III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)

Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Toulky kolem Strakonic

Toulky kolem Strakonic

Svah, kterým stoupáme, jako by mi byl povědomý. Je možné, že by se někde hluboko v nás stále ukrýval obraz krajiny, kterou obývali naši dávní předkové? Plochý, řídkým listnatým lesem porostlý vrcholek kopce s dalekými výhledy vyvolává zvláštní klid v duši, poznamenané zbytečným spěchem a vynucenou honbou za hmotnými statky. Vzdáleni všemu shonu zde vnímáme chlad obrovských balvanů, stromy zmítající se v poryvech větru, i vzduch provoněný smůlou a jehličím. Člověk z přírody vzešel a proto se do ní podvědomě a rád neustále vrací.



Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.