Kategorie Jižní Čechy 16. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Z Lužnice do Nežárky

Z Lužnice do Nežárky

Bystří čtenáři z názvu jistě poznali, že tentokrát se šlápoty otisknou maximálně do bahna či písku na břehu řeky. "Jet vodu" znamená splynout s přírodou, vnímat zvuky lesa, cítit vůni luk. Vybrali jsme si vodáckou řeku Lužnici s pokračováním Novou řekou a Nežárkou a rozhodnutí nelitovali.
Pokračovat ve čtení...

Na Hadí vrch a jezero Laka

Na Hadí vrch a jezero Laka

Jsou místa, která nás stále přitahují k sobě zpět. Jejich kouzlo se nedá popsat slovy, ale musí se prožít. Tímto zvláštním místem je pro mne i okolí horního toku řeky Křemelné a Slatinného potoka, kde se střídají podmáčené horské louky a slatě s mohutnými hřbety hor. Pojďme proto spolu navštívit Hadí vrch, Zhůří, Keply, Slučí tah, Hůrku, jezero Laka a také bývalá bojiště naší armády, která zde po 2. světové válce zabrala vylidněnou krajinu.
Pokračovat ve čtení...

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku

Dohodnout termín (11.5. - 12.5.2013) a místo setkání bylo nepoměrně snazší, než pro první setkání. K mé velké lítosti se nás však sešlo o dost méně, ale budiž útěchou, že neúčast "tradičních" účastníků byla omluvená, nejednalo se tedy o ztrátu zájmu o podobné akce.
I přes poměrně malý počet zúčastněných lze setkání hodnotit jako zdařilé a to i navzdory nepřízni počasí, která nás věrně provázela celý první den.
Také děkuji Ronymu, že článek doplnil fotografiemi a texty, které článku dodaly na poetičnosti.
Pokračovat ve čtení...

Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno

Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno

Pomalu dokončujeme mapování šumavského pohraničí. Po vydařeném přechodu Smrčiny a Plechého se zaměříme na odvrácenou stranu Lipenské přehrady. Využijeme k tomu přívoz v Horní Plané a autem se přesuneme do Sonnenwaldu, přímo k Schwarzenberskému kanálu. Hřebenová partie pro nás začne výstupem na rozhlednu Moldaublick a bude pokračovat Rakouskem na Bärenstein s impozantní skalní vyhlídkou.
Zpět naše kroky povedou přes přechod Igelbach/Ježová a kolem Lipna přes vrch Kozí stráň.
Pokračovat ve čtení...

Buglata a Pískový kámen

Buglata a Pískový kámen

Buglata(832m) je zalesněný vrchol Blanského lesa, nejvyšší v jeho severní části a spolu s Vysokou Bětou a Chrášťanským vrchem tvoří pro turisty snadno dostupný hřeben. A právě tento vrchol, který byl v minulosti posvátným místem zdejších obyvatel, se stal spolu se sousedním Pískovým kámenem(808m) cílem našeho zájmu v jednom slunném lednovém odpoledni.
Pokračovat ve čtení...

Na cyklostezce od Hluboké k Temelínu

Na cyklostezce od Hluboké k Temelínu

Hojně navštěvovanou cyklotrasu mezi Hlubokou nad Vltavou a Purkarcem jsem na webu Šlápot již jednou popisoval. Bylo to v době jejího zprovoznění, tentokrát si ale cestu na kolech protáhneme až k Temelínu.
Bučiny se ve svahu nad řekou teprve začínají zelenat, a tak nic neruší focení zajímavé zříceniny - Karlova Hrádku. Druhou památkou z dávných dob středověku na naší trase je i opravená tvrz Býšov, která stojí na dohled věží JETE. Pohled od zdí starobylé tvrze k jaderné elektrárně je opravdu zvláštní konfrontací.
Pokračovat ve čtení...

Bílé Velikonoce - túra do Zbytin

Bílé Velikonoce - túra do Zbytin

Když už chybí několik let Bílé ladovské Vánoce, mohou je občas s úspěchem nahradit Bílé Velikonoce. Ty letošní se obzvlášť vydařily, nasněžilo víc než za celou zimu a tak vandrzování jarní krajinou mělo zajímavou příchuť. Stezky mezi Libínem, Rohanovským vrchem a Vysokou mýtí pokryla čerstvá bílá peřina, která nás však nijak nehřála, spíš naopak...
I proto jsem měl chuť u článku zašktnout nejen kategorii adrenalin, ale i katastrofy. Nakonec tak zle nebylo a docela jsme si výlet užili.
Pokračovat ve čtení...

Křišťanovské vábení

Křišťanovské vábení

První, zkušební článeček je o jednom jednodenním výletu. A ten výlet do malebné podzimní krajiny v okolí Křišťanova začal u kostela, kde jsou nové turistické značky vedoucí kolem i do VVP (vojenský výcvikový prostor) Boletice.
Pokračovat ve čtení...

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc). Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době. Pfeiferův slovník odvozuje německé weihen od staroindického vinákti, třídit, oddělovat. Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu dvé noce, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.
Pokračovat ve čtení...

Město Vimperk a Sudslavická naučná stezka

Město Vimperk a Sudslavická naučná stezka

Město Vimperk má turistům co nabídnout. Jeho dominantou je především zámek, ale také mohutná městská zvonice, jejíž původ sahá až k roku 1500. Zachovalé hradby pozdně gotického opevnění, bašty, ani zajímavé měšťanské domy, především na náměstí, nenechají nikoho lhostejným. 

Krásy přírody můžete zase nenuceně vnímat v údolí řeky Volyňky na Sudslavické naučné stezce. Čeká zde skalnatá, lesem porostlá stráň, jeskyňka s pravěkými koeterními nálezy a prastará Sudslavická lípa. Okruh nedaleko hlavní cesty Strakonice-Vimperk je časově nenáročný a může sloužit i jako zajímavá zastávka na vaší cestě za krásami Šumavy.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.