Kategorie Jižní Čechy 6. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...

Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...

Pozdní čas v půli října sice nesliboval žádné extra počasí, ale paleta barev podzimu nám strádání dokonale vynahradila. Našim cílem se stala po dva dny krajina okolo šumavského Srní, konkrétně vodní toky Vydra, Vchynicko-Tetovský kanál, Plavební potok a Křemelná.
Pokračovat ve čtení...

Ohlodané kosti Šumavy

Ohlodané kosti Šumavy

Důvod, proč jsme se vydali riskovat pokutu a vstoupili do přísně chráněné části Šumavy, je jasný. Zdokumentovat a na vlastní oči vidět, jak se lesy a příroda Šumavy vůbec, vypořádává s kůrovcovou kalamitou. Pocity máme i nadále rozporuplné :,(.
Pokračovat ve čtení...

Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů

Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů

Na atraktivních místech Šumavy je to dnes jasně patrné. Pěší a cyklisté se na stejných trasách spolu míjejí s nevolí a jedem druhému i překážejí :-!. A tak je jistě dobré rozmyslet si kam vyrazit a neutrpět přitom újmu na zdraví. Medvědí stezka sa zákazem vjezdu kol je jako dělaná pro putování pěšmo, okolí Schwarzenberského kanálu je díky frekventované cyklostezce pro změnu rájem bikerů. Pěší turista se zde, ale i jinde na Šumavě, může cítit právem utiskovaný a z cesty si odnést tak akorát velké znechucení>:o. Často je značkami vyznačena cesta jak pro peší, tak i pro cyklisty. A to i na úzkých stezkách. Přitom většinou by šlo vyhnout se tomuto střetu turistickou značkou mimo asfaltové trasy. Bohužel kompetentní a zodpovědné úřady, které mohou a mají tento gordický uzel konečně rozetnout a něco v zájmu všech návštěvníků Šumavy udělat, stále mlčí. Možná se čeká na první mrtvé ...
Pokračovat ve čtení...

lll. setkání příznivců Šlápot - Vyšší Brod, Rožmberk

lll. setkání příznivců Šlápot - Vyšší Brod, Rožmberk

Konečně procházíme rámem před zakódované dveře. Asi třináct se nás nasouká na úzké točité schodiště do věžní místnosti. Chvilku jsme zde uzavřeni a až po několika vteřinách se nahoře otevřou další dveře, za kterými je vystaven Závišův kříž. Dokonalé zabezpečení největšího lákadla Zemské výstavy je jistě oprávněné.
Pokračovat ve čtení...

Hůrky a Skalský vrch - svědectví minulosti

Hůrky a Skalský vrch - svědectví minulosti

Původně to měl být jen obyčejný nedělní výlet do lesního komplexu u Skalského vrchu, nedaleko Protivína a Písku, po okružní naučné stezce Školní polesí Hůrka. Díky oboře, ve které chovají jelence běloocasé, a hlavně okolí Skalského vrchu, na jehož jižním svahu je navršeno velké množství kamenných hromad, zřejmě rozsáhlého mohylového pohřebiště, šlo nakonec o velmi zajímavou zkušenost.
Pokračovat ve čtení...

Výstup na Žlíbský vrch s překvapením a na hrad Kunžvart

Výstup na Žlíbský vrch s překvapením a na hrad Kunžvart

Vrcholem letošní turistické sezóny měla být i oslava kulatých narozenin na vrcholu některé šumavské hory. Nakonec to vyšlo až na září, kdy nás čekal výstup na neznámý Žlíbský vrch. Jako třešnička na dortu pak byl trek na hrad Kunžvart u Strážného.
Pokračovat ve čtení...

Kamenec – od pramenů Lužnice

Kamenec – od pramenů Lužnice

Ten klid nenajdete jen tak někde. To Novohradské hory, stále ještě prosty turistů a řítících se horských kol, vám ho nabízí. Proč jej tedy na výkend nepřijmout?
Pokračovat ve čtení...

Podzimní horizonty Lipenska, aneb Stezka korunami stromů

Podzimní horizonty Lipenska, aneb Stezka korunami stromů

Není již na Šumavě moc míst, která bych neznal. Jednou takovou oblastí je hornatá krajina lipenska u Milné a Světlíku. A právě Světlík, kde je malý kemp s možností ubytovat se v chatce, se stal tou správnou základnou pro dva barevné, podzimní dny.
Už o léta přitahuje pozornost i nedaleká Stezka korunami stromů, kterou jsme spolu s Vítkovo hrádkem měli možnost také poznat. Rozhledy na alpské vrcholy a Lipenskou přehradu byly krásným zakončením příjemného víkendu.
Pokračovat ve čtení...

Na nejjižnější bod České republiky

Na nejjižnější bod České republiky

Nejen jediný bod na česko-rakouské hranici, ale hlavně neporušená příroda pohraničí, kde po 2.světové válce zmizely spolu s lidmi i všechny vesnice, nás nalákala k letošnímu "Velikonočnímu vandru". Po kdysi zakázaném území od Horního Dvořiště po Kapličky jsme putovali nerušeni davy turistů, kteří ješte tyto atraktivní místa jižních Čech nestihly objevit.
Pokračovat ve čtení...

Hřebenem Trojmezné za úplňkem na Plechý

Hřebenem Trojmezné za úplňkem na Plechý

Chcete-li do svého portfolia přidat pěkné fotky přírody, musíte si buď hodně přivstat, anebo naopak vyčkat až do samého závěru dne, kdy slunce posledními paprsky zabarvuje krajinu do zlatova. Anebo jen tak vezmete na záda kletr se spacákem, případně stanem a vyrazíte na túru. Nocování pod širákem je na Šumavě, stejně jako v ostatních horách, nezapomenutelný zážitek a pokud budete mít štěstí, uvidíte rudý západ s výhledy na vrcholky vzdálených Alp, měsíc v úplňku a ranní mlhy v dolinách v oranžovém balení.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.