Kategorie Krkonoše 1. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Krkonoše, týden na hřebenech.

Krkonoše, týden na hřebenech.

vydáno 21. července 2011 – napsal Rony – 6 komentářů

Týden strávený v Krkonošském národním parku nám nabídl všehochuť ohledně počasí, ale i terénu, ve kterém jsme se pohybovali. Z Richtrových Boud, kde jsme byli ubytováni, byl na dosah hlavní hřeben s Luční boudou a tak jsme mohli výhodné polohy využít pro důkladný průzkum celé této části hor. Krkonoše tvoří předprvohorní krystalické břidlice a prvohorní metamorfované horniny. Ještě ve čtvrtohorách se zde vyskytovaly ledovce, které tvarovaly krajinu. Díky tomu zde nalezneme v nejvyšších místech severskou tundru a četné stopy mrazového zvětrávání.
Pokračovat ve čtení...

Noční výšlap na Sněžku & šifrovačka Leonardo

Noční výšlap na Sněžku & šifrovačka Leonardo

vydáno 19. července 2010 – napsal Paulie – 3 komentáře

Občas se objeví nějaká zajímavá a něčím netradiční akce, které se nedá odolat, když si dokážu najít čas. Jenže někdy se takto vyrojí hned dvě za sebou... A tak bych se s vámi chtěl podělit zážitky z nočního výstupu na naši nejvyššího horu a z následné šifrovací hry.
Pokračovat ve čtení...

Předchozí1Další

Nejoblíbenější články z kategorie

Náhodné fotografie

Kousek za branou můžeme zajít do menšího parku Parkán, kde hned za dolní branou u obvodové hradební zdi jsou krásné pohledy na kostel sv. Jakuba a bývalou městskou školu.
Mezi Šerákem a Keprníkem jsou porosty horského smrkového lesa pralesového charakteru. Místy se vyvinula vrchoviště s typickými rostlinnými druhy. Trochu výš se přece jenom bystřina objevuje a my kolem ní stoupáme do závěru doliny.
Noční Petřín Křížová cesta na Lomečku.
Krásný pohled na jezírko láká k posezení a to my také děláme. Vlak nám jede až po páté večer, je jedna, a tak máme čas se kochat. Skvělé místo k nouzovému přenocování. Hřebenovka vede krásnou krajinou s dalekými výhledy a stále lehce klesá.
Jdeme, zbytečně, neboť míjíme kvalitní zkratku, do sedla Brtkovica. Deště důkladně promáčely terén a odnesl to i tento silný stroj. Holašovice si z urbanistického pohledu ze středověku zachovávají svou podobu středověkého kolonizačního vesnického sídla střední Evropy.

Další náhodné fotografie »

Líbí se vám nová verze Šlápot?

40 59% Ano

15 22% Jde to

13 19% Stará byla lepší

Hlasovalo 68 čtenářů Archiv anket

Náhodné články

Další náhodné články »

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.