Kategorie Morava 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo

Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo

Druhý den jedeme do Čížova, odkud přejdeme hranice k hradu Hardegu. Tentokrát doplním naše pěší turisty, aby vznikl čtyřlístek. Večer si ještě projedu Znojmo a jeho zajímavou část Hradiště.
Pokračovat ve čtení...

Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji

Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji

Třetí den věnujeme jihovýchodní části NP Podyjí. Péší trasu přes Sealsfieldův kámen naši turisté zvládnou bez potíží a zbyde jim dost času i důkladně prozkoumat Znojmo. Moje cyklotrasa povede mezi vinice k Šatovu, abych se od nich pokorně znovu vrátil do hlubokých lesů národního parku.
Pokračovat ve čtení...

Beskydy ll. - Trojmezí a Kamenná chata

Beskydy ll. - Trojmezí a Kamenná chata

Třetí den vandrují pěšáci přes vysokou Gírovou k Hrčavě a Trojmezí, kam si zajedeme na elektro kolech i my. A aby toho nebylo málo, vydáme se ještě na odpolední vyjížďku ke Kamenné chatě.
Pokračovat ve čtení...

Vizovice, mezi kopci ll.

Vizovice, mezi kopci ll.

V dalších dnech mísíme turistiku s kulturou a dále si užíváme téměř letního počasí. Z Vizovických vrchů nahlédneme i do Hostýnských, někteří jedinci přidají návštěvu ZOO Lešná. V sobotu se dopoledne osvěžíme slivovicí Rudolfa Jelínka a poslední den pak minerálními vodami z luhačovických pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Národní park Podyjí l. - Nový Hrádek

Národní park Podyjí l. - Nový Hrádek

Národní park Podyjí je s rozlohou 63 km² našim nejmenšíím ze čtyř NP. Na rakouské straně na něj navazuje NP Thayatal. Nejvyšším bodem je pohraniční Býčí hora s nadmořskou výškou 536 m a nejnižší bod leží v údolí Gránického potoka na úrovni 207 m n.m. Hluboké údolí řeky Dyje zde tvoří kaňonovité údolí, které zůstalo lidmi nedotčené. Žije zde mnoho vzácných rostlin i živočichů
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník je rozlehlé pohoří poskytující vandrákům všeho druhu volnost, kterou by u nás jinde jen těžko hledali. Je to díky tomu, že jde o CHKO a ne národní park, který by, podobně jako tomu je nyní na Šumavě, výrazně možnosti pohybu po horách omezil. Na kráse jim tato "vada" pranic neubírá.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Další den věnujeme trekům v okolí Zlatých Hor, výstupu na Biskupskou kupu a Příčnou horu. Následující atraktivnímu přechodu Medvědské hornatiny s výstupy na tisicové vrcholy a poslední zastávkou bude Mravenečník a přečerpávací vodní nádrž Dlouhé stráně.
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Beskydy a Valašsko I.

Beskydy a Valašsko I.

Beskydské vrcholy budou cílem, který v prosluněném září zpestří naše toulání se horami. Čertův Mlýn, Kněhyně a Smrk doplní další tisícovky tak, abychom jich vysbírali co nejvíc. Dostaneme se na známá i opuštěná místa a budeme se kochat dalekými výhledy.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.