Kategorie Norsko 1. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)

Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)

vydáno 13. listopadu 2009 – napsal Rony – 3 komentáře

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest II. (Matterhorn...)

Zápisky z cest II. (Matterhorn...)

vydáno 6. listopadu 2009 – napsal Rony – 1 komentář

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Předchozí1Další

Nejoblíbenější články z kategorie

Náhodné fotografie

Zalesněný kostel
Z hradu se do dnešní doby dochovaly mimo zasypaného a špatně čitelného jádra jen četné terénní nerovnosti a zbytky hradeb, které jsou dobře patrné zejména v jižní části předhradí a na východě, na skále nad řekou. U Sekerského potoka (či Plavebního?)
Co je tady ale jiné jsou rozhledy. To opravdu nebývalo, šlo se lesem. Teď se jde taky lesem, ale poněkud řídkým. Tady nahoře není vidět moc mladých stromů a jsem zvědavý jak to bude vypadat tak za 10-15 let.
Poslední pohled zpět směrem k Pískovému kámenu a již začínáme po svážnici obcházet masív Buglaty směrem k sedlu nad Jaronínem. Skalnaté strmé svahy Křemelné
Dvoudenní okruh, který chceme udělat, lze začít jen na Modravě. Proto naše první kroky směřují kolem Roklanského potoka. Ledoveček v celé kráse. Okolo bylo jen pár malých zbytků, jinak už nic. Taťka říkal, že dříve se po něm šlo možná i více jak kilometr (dnes už vůbec).

Další náhodné fotografie »

Líbí se vám nová verze Šlápot?

40 59% Ano

15 22% Jde to

13 19% Stará byla lepší

Hlasovalo 68 čtenářů Archiv anket

Náhodné články

Další náhodné články »

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.