Kategorie Novohradské hory 1. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Na běžkách Novohradskými horami

Na běžkách Novohradskými horami

vydáno 9. dubna 2012 – napsal Paulie – 3 komentáře

Po náročných zkouškách na VŠ je třeba si řádně odpočinout. A jak jinak odpočívat než aktivně? :-) Na konci zkouškového období jsme tedy vyrazili na běžkařský vandr do lůna přírody. Díky spaní na sněhu a chybějící možnosti se někde ohřát měl výlet nádech dobrodružna. Spousta sněhu a samota tohoto kouta republiky dotvářely tajemnou atmosféru. Vzhůru tedy po naší bílé stopě!
Pokračovat ve čtení...

Kamenec – od pramenů Lužnice

Kamenec – od pramenů Lužnice

vydáno 25. března 2009 – napsal Rony – 6 komentářů

Ten klid nenajdete jen tak někde. To Novohradské hory, stále ještě prosty turistů a řítících se horských kol, vám ho nabízí. Proč jej tedy na výkend nepřijmout?
Pokračovat ve čtení...

Předchozí1Další

Nejoblíbenější články z kategorie

Náhodné fotografie

Rozbouřená řeka Most přes hradní příkop.
Pohled na tábořiště zeshora. Kamenitou stezkou pomalu stoupáme nad tratí, kde právě projíždí vláček.
Možná nejstarší baráček v Bovci. Schladmingerské údolí aneb spousta kopců se sjezdovkami
A jde se na věc Rozhledna Kbíl
Tady už jsme pod rozhlednou. Celé stoupání na ni je tak nepatrné, že jsme nahoře cobydup. potrubí pro vyrovnávací nádrž ležící na vrchu Homole o 200 metrů výše než hladina přehrady

Další náhodné fotografie »

Líbí se vám nová verze Šlápot?

40 59% Ano

15 22% Jde to

13 19% Stará byla lepší

Hlasovalo 68 čtenářů Archiv anket

Náhodné články

Další náhodné články »

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.