Kategorie Po stopách historie 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Dolomity - Cortina ďAmpezzo I.

Dolomity - Cortina ďAmpezzo I.

Italské Dolomity táhnou a tak není divu, že se do nich vracím rád i já. Přestože jsem jeden rok s CK Ciao vynechal, opět jsem rád přijal nabídku na toulání se místy, které jsem prochodil již v roce 1991. Začínáme parádními vyhlídkami na Tre Cime, které obejdeme, a na Tofana, pod nimiž projdeme dlouhou dolinu Travenandzes.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu l.

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu l.

V samém srdci Slovenska leží hodnotné horstva Kremnických vrchů a Poľany, kam vedou naše kroky. Dokonce zde mají hned dva středy Evropy, byť již z tohoto faktu je jasné, že ty jsou poněkud variabilní. V Kremnických vrších si v chládku lesů užíváme první dny letošního parného léta.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Cortina ďAmpezzo II.

Dolomity - Cortina ďAmpezzo II.

Stálé a krásné počasí umožní projít si trasy u nejvyšších hor. Zatímco ostatní jdou do mohutného Sorapisu, my s Lukášem a Romanem traverzujeme ostrý hřeben Pomagagnonu s výhledy na skupinu Monte Cristallo. Další den ozdobí výjezd lanovkou na Tofana di Mezzo a pochod překrásnými partiemi okolo Averau.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.

Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.

Poslední dny nám počasí nedovolí plnohodnotné treky po horách. Zbude čas na procházku po Cortině a také pro návštěvu místa tragédie na přehradě Vajont, která i po desetiletích bere dech. Cestu domů si zpestříme výletem do údolí Hohe Tauern.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Nejnavštěvovanější ze skalních měst bude to Prachovské. Jistě k tomu přispěla nejen jeho krása, ale i dobrá dostupnost. Naše šlápoty dnes mohou být otisknuty do zasněžených tras mezi skalkami, neboť hrozí sněhové přeháňky. Čekají nás Prachovské skály, Jičín, čedičový vrch Zebín a nechvalně známé Valdice.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Poslední den si jako třešničku na dortu dáme Drábské světničky a zbytky hradů Klamorna, Hynšta a Valečov. Možná se může na první pohled zdát, že jsme ten dort několik dnů pekli jako pejsek s kočičkou, ale opravdu tomu tak není. Prošli jsme si mnoho krásného z Českého ráje, ve kterém nám probouzející se příroda připravila skvělé zážitky, orámované množstvím skalních měst, věží, strží a jeskyní, a umocněné svěží zelení nádherných bučin.
Český ráj je opravdovým rájem. Rájem, kde se cítite báječně.
Pokračovat ve čtení...

Na lovu tisícovek Prášilskem a Hartmanickem

Na lovu tisícovek Prášilskem a Hartmanickem

Ždánidla, Dřevěná hůl, Hůrecká hora, Vysoký hřbet, Kochánovský vrch, Hadí vrch, Hamižná, Březník

Přestože na mnohé vrcholky Šumavy nevede turistická značka, jsou i ony hojně navštěvovány. Často je to pro ideální výhledy, které mohou za dobrého poskytnout, jindy jsou cílem lovců vrcholů. Významný podíl na tomto stavu má jistě inspirativní web www.tisicovky.cz, kde jsou popisy všech vrcholů našich hor s výškou minimálně tisíc metrů nad mořem. 
Nám se jich povedlo ve třech dnech postupně zdolat hned sedm a nádavkem jsme k nim přidali i zajímavou horu Hamižnou. Díky ubytování v penzionu Dobrá Voda u Hartmanic jsme si večer užili i trochu kultury v kostele, zkrášleném skleněnými výtvory - oltářem, křížovou cestou a sochou sv. Vintíře.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Nejstarší stromy na Šumavě

Nejstarší stromy na Šumavě

Není to tak dávno, kdy byl objeven kůrovcem zničený 559 let starý smrk poblíž turistické cesty od Plešného jezera k vrcholu Plechého. Uvádí se, že jde o druhý nejstarší strom zjištěný na Šumavě. Ale přesně určit vítěze mezi nejstaršími smrky Šumavy není tak jednoduché. Mnoha set let starých smrků existuje hodně, a další mohou být  "díky" kůrovcové kalamitě a rozpadu původních horských pralesů ještě brzy objeveny.
Pokračovat ve čtení...

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Desítky let se k zřícenině Vítkův hrádek mohli přiblížit pouze příslušníci pohraniční stráže. Blízkost železnou oponou střežené česko-rakouské hranice znamenala, že toto místo jako by neexistovalo. Hned v sousedství hradu vyrostla železná konstrukce hlídkové věže a kraj se nadlouho ponořil do chmurných hlubin nostalgie.
Teprve po rozpadu socialistického bloku se k Svatému Tomáši znovu začali vydávat výletníci. Atraktivitu pohraničí zvyšovalo objevování neznámých míst - vysídlených obcí, z kterých často zbyly jen ruiny a polámané křížky u dávno opuštěných a zarostlých cest.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.