Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 22. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Pecivál a měřicí věž na Vysokém Kamýku

Pecivál a měřicí věž na Vysokém Kamýku

Klidové území Písecké hory zasahuje svojí jižní částí až k Protivínu. Většinou bukové lesy obléhají ze všech stran i nejvyšší kopec Vysoký Kamýk s rozhlednou. Ta je vlastně jednou z devíti měřicích věží v Čechách, které byly v letech 1939-41 vystavěny. Putování k rozhledně začneme u kostela v Krči, asi 2km východně od Protivína. Ještě před ním si ale prohlédneme Krokodýlí ZOO v Protivíně.
Pokračovat ve čtení...

Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů

Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů

Na atraktivních místech Šumavy je to dnes jasně patrné. Pěší a cyklisté se na stejných trasách spolu míjejí s nevolí a jedem druhému i překážejí :-!. A tak je jistě dobré rozmyslet si kam vyrazit a neutrpět přitom újmu na zdraví. Medvědí stezka sa zákazem vjezdu kol je jako dělaná pro putování pěšmo, okolí Schwarzenberského kanálu je díky frekventované cyklostezce pro změnu rájem bikerů. Pěší turista se zde, ale i jinde na Šumavě, může cítit právem utiskovaný a z cesty si odnést tak akorát velké znechucení>:o. Často je značkami vyznačena cesta jak pro peší, tak i pro cyklisty. A to i na úzkých stezkách. Přitom většinou by šlo vyhnout se tomuto střetu turistickou značkou mimo asfaltové trasy. Bohužel kompetentní a zodpovědné úřady, které mohou a mají tento gordický uzel konečně rozetnout a něco v zájmu všech návštěvníků Šumavy udělat, stále mlčí. Možná se čeká na první mrtvé ...
Pokračovat ve čtení...

Motýlí čas

Motýlí čas

Když mi bylo dvacet o poezii jsem ani nezavadil. Až internet, kde jsem náhodně při zadání odkazu "kulový blesk" do vyhledávače, narazil na webové stránky Písmáku a začetl se nejen do básně s tímto názvem, ale i mnoha dalších, objevil pro mne, mnohem později, skryté kouzlo veršů. Dodnes to tak zůstalo a v knihovně přibyla jména Skácel, Zahradníček, Mácha, Apollinaire, Morgenstein, ale i Hrabě, Krchovský a další.
Pokračovat ve čtení...

Kaňonem Křemelné

Kaňonem Křemelné

Koho prvního napadlo jít od Čeňkovy pily proti proudu bystré řeky Křemelné, to už si nevzpomínám. Jisté ale je, že se pronikání zakázaným územím podél této řeky směrem ke Stodůleckému mostu a dále, stalo naší oblíbenou zábavou. Adrenalin nám zvedalo především zjištění, že se nacházíme v hlídaném vojenském výcvikovém prostoru :-). Ani dnes nevede kaňonem žádná značená cesta a tak divočina, tolik připomínající kanadskou, může být jen vaše...
Pokračovat ve čtení...

Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...
Pokračovat ve čtení...

Liechtensteinklamm

Liechtensteinklamm

Liechtensteinklamm je jedna z hojně navštěvovaných alpských soutěsek. Za vznik tohoto krásného místa vděčíme řece Großarler Ache, která se zakousává do skály už tisíce let.
Pokračovat ve čtení...

Vacov a okolí

Vacov a okolí

Lednové mrazy nového roku vládnou stále za našimi okny, vždyť víte, kolik bylo nedávno stupňů (pomalu až - 20), prostě jako na Sibiři, a taky málo toho slunečního svitu, ale teď se jistě všechno změní, neboť nastává nový měsíc... únor... s ním nové naděje a přiblížení se k jaru, proto tu pro Vás mám již druhý letošní tip, kam vyjet na jaře na kole :).
Pokračovat ve čtení...

Volenice a okolí

Volenice a okolí

Zima, sníh, led... v tom se přece nedá jezdit na kole, nebo snad jo? Možná jo, možná ne... ale i tak tu mám pro Vás do zásoby další cyklistický výlet...:)
Pokračovat ve čtení...

Barvy divočiny – Gabreta

Barvy divočiny – Gabreta

:-* Gabrétský les je keltské označení pásu hor a pralesa na sever od Dunaje a kdysi se tak za dávných časů nazývala Šumava. Původně se v tomto hraničním česko – bavorském pralese prakticky vůbec nevyskytovaly jehličnaté stromy, naopak dominovaly stromy listnaté a zejména převládaly javory. Název Gabreta je pravděpodobně odvozen od nejčastěji se vyskytujícího stromu pralesa – javoru. Jiné prameny uvádí, že název vznikl z keltského slova gabro – kozorožec, tedy Pohoří kozorožců.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a blízké okolí

Hrubý Jeseník a blízké okolí

Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Celkem má Hrubý Jeseník 56 tisícovek, což je po Šumavě druhý největší počet. Rozložení vrcholů je relativně rovnoměrné v celé ploše. Další významné vrcholy jsou například Vysoká hole (1464 m), Petrovy kameny (1446 m), a Keprník (1423 m). Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. V roce 1969 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.