Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 16. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Desítky let se k zřícenině Vítkův hrádek mohli přiblížit pouze příslušníci pohraniční stráže. Blízkost železnou oponou střežené česko-rakouské hranice znamenala, že toto místo jako by neexistovalo. Hned v sousedství hradu vyrostla železná konstrukce hlídkové věže a kraj se nadlouho ponořil do chmurných hlubin nostalgie.
Teprve po rozpadu socialistického bloku se k Svatému Tomáši znovu začali vydávat výletníci. Atraktivitu pohraničí zvyšovalo objevování neznámých míst - vysídlených obcí, z kterých často zbyly jen ruiny a polámané křížky u dávno opuštěných a zarostlých cest.
Pokračovat ve čtení...

CHKO České středohoří ll.

CHKO České středohoří ll.

Třetí den se vyjasnilo a tak nás čeká opravdové jarní putování. Boží hod velikonoční čili slavnost Zmrtvýchstání Páně strávíme výstupy na několik dalších zajímavých vrcholů Českého středohoří. Mezi nimi jsou Košťálov, Boreč a Lovoš. Den zakončíme pohledem z travnatého Radobýlu, který je skvělým výhledovým místem. Na Velikonoční pondělí zbude dobýt hrad Házmburk a zdolat bájný Říp.
Pokračovat ve čtení...

Prvomájové vandrování kaňonem Malše

Prvomájové vandrování kaňonem Malše

Zatímco rozvité květy třešní omámily vůní kdejakou zamilovanou dvojici, nás tento letitý zvyk nechal chladnými. I když, jak se to vezme, přesvědčte se sami...
Jistota příjemně stráveného dne touláním se jarní přírodou nám dokonale nahradí prvomájové manifestace všeho druhu, tolik oblíbených především v matičce Praze, a skalnaté údolí Malše, spolu s překrásně situovanou zříceninou pořešínského hradu, jen potvrdí smysluplnost naší volby. Nedaleké vrcholky Slepičích hor - Kohout se Slepicí, i kolem nich rozběhlá kuřata, ohlídají naše kroky ve složitém terénu.

Pokračovat ve čtení...

Island, část V.: okolí Mývatnu

Island, část V.: okolí Mývatnu

Konečně máme půjčené auto a můžeme se rychle přepravovat mezi přírodními krásami na severu Islandu, především okolo jezera Mývatn, kde se nachází spousta míst s geotermální aktivitou, sopky, lávová pole a podobně. Uvidíme tedy znovu kouřící solfatary a také poprvé bahenní jezírka, pseudokrátery i velký kráter sopky, skalní město vzniklé z lávového pole a puklinu na zlomu mezi euroasijskou a severoamerickou litosférickou deskou. Poté se přesuneme k ohromnému vodopádu Dettifoss a k útesům Ásbyrgi, dosahujícím výšky až 100 metrů. A to všechno během jediného nabitého dne.
Pokračovat ve čtení...

Stolové hory a Broumovské stěny ll.

Stolové hory a Broumovské stěny ll.

Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát... a s vílou Aťkou celý den pochodovat. Broumovské stěny jsou proklatě nebezpečné, v bludišti skalních měst již mnoho pěšáků zhynulo, když ztratilo správnou cestu. Proto nás těší doprovod domorodkyně, která se nás nezištně ujme. I díky ní se tento den neztratíme a plně si osvěžující skalatý hřeben užijeme.
Utaháni pak neděli trochu ošidíme. Krása stolové hory Ostaš a nedaleké Kočičí skály nám však mnohé vynahradí.
Pokračovat ve čtení...

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Inverze znamená nepříjemně lezavé počasí, kdy slunce pod pokličku husté mlhy jediným paprskem nepronikne. Nebo také slunné teplé počasí, které si můžete užívat vrchovatou měrou na horách a mléčnou kaši pod sebou vnímat jako pomalu se vlnící klidné moře.
Touha spatřit toto moře nás vyžene z pohodlí domova k nejvyšším vrcholkům Šumavy, a přestože nám ty pravé inverzní dny unikly, obě túry z Alžbětína za trochu námahy stály. Ve dvou dnech jsme uskutečnili atraktivní výstupy k Jezerní hoře a Plesné, vysoké vrcholy zdvihající se po obou stranách Železnorudského průsmyku
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

Hory jsou i o setkávání. Někdy jsou to setkání náhodná, jindy plánovaná. Přináší s sebou sdílené zážitky a občas také nová přátelství. Na jedno takové plánované setkání jsem se vypravil do penzionu Pod Sedlem v Albrechticích. Přestože jsme toho i díky dešti po probouzející se šumavské přírodě moc neprochodili, všichni účastníci zájezdu byli spokojeni.
Po pátečním "seznamovacím večírku" jsme si v sobotu prošli široké údolí Ostružné z Keplů k Javorné a večer se rozhlédli z vrcholu Sedla.
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Nedělní dohledávání menhirů Javorníku poznamená déšť, který změní naše plány. Přesto se podaří Měsíčník, Větrník a Slunečník, i menhiry Dvojčata a Mudrc společnými silami najít a sáhnout si na jejich energii. Pondělí již je jen loučením. O lámání rekordů a polykání kilometrů prodloužený víkend nebyl. Více šlo o příjemné setkání v jarní přírodě, která se v druhém květnovém týdnu na Šumavě teprve probouzela k životu.
Pokračovat ve čtení...

Krkonošská šestidenní l.

Krkonošská šestidenní l.

Naše terénní šestidenní v nádherné a neporušené přírodě Krkonošského NP začíná. Unikáme vysoko do hor nad "Špindl", kde nám postačí k štěstí ubytování na starobylých Brádlerových boudách. Celou západní část Krkonoš odsud máme na dosah. 
Za první tři dny stíháme projít Přední a Zadní Planinu, zalesněný hřeben Žalého a hraniční trek kolem Vysokého Kola, Sněžných jam, Violíku, polské Szrenice k pramenu Labe.
Pokračovat ve čtení...

Do roka a do dne... I. Šípská Fatra, Skorušina

Do roka a do dne... I. Šípská Fatra, Skorušina

Loňský nedokončený přechod posledního kousku roháčského hřebene nás nenechal v klidu. I proto se přesně po roce znovu vydáváme do strmých hor Slovenska, v době, kdy znovu hrozí silné bouře a nejisté počasí. Splní se nám sen a podaří se Skriniarky přejít? První den nás nalákala Šípská Fatra a zapomenutý dvojvrchol skalnatého Šípu. Ani druhý se nás Roháče nedočkají, zamíříme na hřeben Skorušiny, ráj vlků a medvědů.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.