Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 5. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Do srdce Boletického VVP k pramenům Blanice

Do srdce Boletického VVP k pramenům Blanice

Cesty v Boletickém vojenském újezdu se postupně zpřístupňují. Dnes jsou v okrajových částech proznačeny cyklotrasy a turistické stezky v délce desítek kilometrů, po nichž se dostanete na dříve zapovězená místa. Já měl možnost podnikat výpravy na Velký Plešný, Chlum, Ondřejov i jinam, z chaty již dříve, dnes má tuto možnost legálně každý. Na vyznačené trasy se můžete vydat pouze ve volných dnech (so, ne a svátky). Krajina je to nádherná a tak jsme měli možnost obdivovat i její barevnost v začínajícím podzimu. Naše putování k pramenům Blanice a na vrcholy Lysé a Knížecího stolce vedlo po nepřístupných cestách. Problém ale žádný nebyl...
Pokračovat ve čtení...

Příroda a jiné zajímavosti z okolí Zlivi

Příroda a jiné zajímavosti z okolí Zlivi

Nedaleko Zlivi leží dvě místa, která stojí za prozkoumání. Přestože jsou dost odlišná, obě souvisí s vodními plochami. Zatímco u přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků to je vzhledem k přítomnému rybníku i názvu jasné, u významné lokality Řídká blana, ukryté v lese, již méně.
Pokračovat ve čtení...

Barvy podzimu na Šumavě

Barvy podzimu na Šumavě

I v loňském roce byl na Šumavě nádherný podzim, různé lapálie nám však nedovolily tam zajet a pokochat se tou krásou. Letos jsme se lépe soustředili a ve dnech 19.10 - 20.10. nám to vyšlo. U nás doma bylo počasí přímo odporné a z každého koutu nás volaly poslední práce před zazimováním. Zprávy o počasí na Šumavě byly více než příznivé a tak jsme tedy vyrazili. Navíc jsme jako průvodce získali člověka z nejpovolanějších, profesionálního fotografa Šumavy (nejen) Vláďu Hoška a tak jsme společně s ním strávili nádherné dva dny, umocněné jeho znalostí prostředí a možnostmi přístupu do míst, kam normální smrtelník nemůže.
Zkrátka nádhera.
Pokračovat ve čtení...

Výstup na Žlíbský vrch s překvapením a na hrad Kunžvart

Výstup na Žlíbský vrch s překvapením a na hrad Kunžvart

Vrcholem letošní turistické sezóny měla být i oslava kulatých narozenin na vrcholu některé šumavské hory. Nakonec to vyšlo až na září, kdy nás čekal výstup na neznámý Žlíbský vrch. Jako třešnička na dortu pak byl trek na hrad Kunžvart u Strážného.
Pokračovat ve čtení...

Inverze z Libína

Inverze z Libína

Co dělat, když se jednoho podzimního rána probudíte do nevlídně šedého dne a z rádia oznamují inverzi s teplotami, které na horách vystoupají nad 20°C? 
Ani chvilku jsem neváhal a díky tomu si mohl užít posledních ještě hřejivých paprsků slunce, které se líně povalovalo nad hřebeny Šumavy, zatímco v údolích kypěly husté mlhy jako kaše v hrnci z pohádky Hrnečku vař!
Atraktivní pohledy z rozhledny na Libínu jsem zvěčnil na mnoha barevně vděčných fotkách.
Pokračovat ve čtení...

Itálie 2012 - Kolem Sicílie I.

Itálie 2012 - Kolem Sicílie I.

Při příležitosti našeho odchodu do důchodu jsme měli v plánu objet jihozápadní Evropu, převážně po pobřeží. Zejména Francii, Španělsko, Portugalsko. Spát v kempech, pár dní se zdržet tam, kde se nám bude líbit, nikam nepospíchat. Jenže, jako obvykle, všechno dopadlo jinak. Z časových důvodů jsme si nakonec akci tohoto rozsahu nemohli dovolit. Zvolili jsme tedy jakýsi kompromis, objeli jsme pouze Sicílii a pak zhruba na týden zakotvili v Kalábrii, abychom si po celém tom letošním maratonu trochu odpočinuli. I na tomto podstatně menším kousku světa jsme však viděli spoustu zajímavostí a prožili celou řadu krásných chvil. Nebylo tedy čeho nějak příliš litovat a koneckonců, naděje umírá naposledy, třeba se nám někdy v blízké budoucnosti splní naše původní přání. Tak uvidíme.
Pokračovat ve čtení...

Nedostupné Ptačí skály

Nedostupné Ptačí skály

Původně to měla být lehká jarní lyžovačka, ale díky velkému oteplení v prvním březnovém týdnu a hlavně vše splachujícímu dešti zbyly ze sněhu v okolí Stožce jen torza. 
Běžky tak zůstaly dva dny zavřené v autě a my se procházeli krásnou zimní krajinou s předzvěstí blížícího se jara. Pluhem protažené cesty nás sice až k vysněnému cíli, kterým byly Ptačí skály v masívu Trojmezné hory a Plechého, nedovedly, přesto stojí průzkum tohoto území za krátkou zmínku. Zajímavé bylo sledování mnohých zvířecích stop, mezi kterými zřejmě nechyběly i stopy rysí a losí.
Pokračovat ve čtení...

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Tenhle vandr jsem si užil. Na moje narozeniny mi totiž přišli popřát jako první dva strážci Národního parku Šumava. Přímo do stanu ke Křemelné a už v půl šesté ráno. Místo Happy Birthday ale citovali nějaký podivný, bezduchý zákon, za což si vzali 200,-Kč. Udělali mi tím opravdu velkou radost! Slíbil jsem jim, že o nich na oplátku do Šlápot něco hezkého napíšu a tak to i činím.
Můžete se tak dočíst nejen o Slavnosti kaše v Horažďovicích, výstupu na Javornou, orchidejích Hadího vrchu, vandru kolem Prášil a Křemelné, ale i o tom, jak přírodu milovní turisté nejsou v Národním parku Šumava vítáni.
Pokračovat ve čtení...

České Žleby - čtvero ročních období

České Žleby - čtvero ročních období

Nepatrně zavádějící název si tři dny májových toulek po okolí Českých Žlebů plně zaslouží. Přestože se to zdá nemožné, zažili jsme během nich jaro, léto, podzim i zimu. Počasí dělalo neskutečné kotrmelce a tak zatímco v pátek na vrcholku Kapradi kolem nás poletovaly babočky admirál, druhý den ráno už padaly z nebe sedláci a všude bylo rázem bílo. Putování kolem Radvanovického hřbetu a Žlebského vrchu provázela hustá podzimní mlha, a při túře v Bavorském lese zase rozhlednu Haidel zdobila tající ledová krusta.
Pokračovat ve čtení...

Novohradské hory - listopadový písni naslouchám

Novohradské hory - listopadový písni naslouchám

Janský vrch, Myslivna, Kamenec, Smrčina, Pivonický vrch

Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská, co mě nutí do zpěvu se dát, a tak si chvíli zpívám a potom tiše pískám, píseň, co mě učil listopad...
S písní Wabiho Daňka na rtech jsme si díky teplému a slunnému počasí trekovou sezónu prodloužili až za polovinu listopadu. Volba padla na zadumané Novohradské hory, konkrétně jejich západní část s vrcholy Myslivnou a Kamencem. Čekali nás nejen tyto dvě tisícovky, ale i nádherná příroda s mnoha říčkami, rybníky, skalkami a tajemným Žofínským pralesem.
Ubytování v krásném penzionu Lesovny Žofín, ležícím v samém srdci panenské přírody, nemělo chybu a dokonale přispělo k dobré náladě a nevšedním zážitkům.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.