Kategorie Slovensko 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hory Slovenska: lll. Zpět do Roháčů na Sivý vrch, Nízké Tatry - Krakova hol'a a Ďumbier

Hory Slovenska: lll. Zpět do Roháčů na Sivý vrch, Nízké Tatry - Krakova hol'a a Ďumbier

Jen se pořádně vybouřilo, znovu stoupáme do Roháčů. Všem slibuji nevšední zážitek z průstupu rozlámaných Radových skal a to se splní. Nejzápadnější výběžek pro mne nejkrásnějších hor Slovenska totiž končí impozantním bludištěm vápencový skal s mnoha věžičkami, průchody, přelezy a hlubokými propastmi, s dominujícím Sivým vrchem.
Poslední trek patří Nízkým Tatrám, kde se naše cesty rozdělí, abychom zdolali nejen nejvyšší Ďumbier, ale i jeho atraktivní boční hřeben s Krakovo hol'ou.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Třetí den se ukázal jako kritický. Jak jinak nazvat zásah vrtulníku záchranné horské služby Slovenska, s pomocí něhož nás vyprostili z kosodřevinou a balvany uzavřené roháčské Zadní Spálené doliny? Únik před silnou bouřkou pro nás skončil dobře, o kousek dál, na hřebenu mezi Brestovou a Predným Salatínem, však 36letý Čech takové štěstí neměl. Zabil ho jeden z blesků, které nám létaly nad hlavami...
Další dva dny volíme jistotu tiesňev a dolin. Nahlédneme do Juráňovo doliny a projdeme si NS Kvačanské a Prosiecké doliny v Chočských vrších.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Bílé Karpaty

Bílé Karpaty

Ne nadarmo se části Bílých Karpat říká Kopanice. Chudý kraj plný kopců je sice krásný napohled, ale tvrdý k svým obyvatelům. Snad i proto se zde tolik ujalo tzv. bohování, které bychom dnes pojmenovali jako lidové léčitelství. Zdejší vápencové podloží umožňuje výskyt mnoha vzácných léčivých bylinek i nádherných orchidejí. 
Hluboké bukové pralesy a vrcholy s dalekými výhledy zase vytváří magickou a oku lahodící krajinu. Pojďme si společně její část projít.
Pokračovat ve čtení...

Až na vrcholky slovenských hor ll.

Až na vrcholky slovenských hor ll.

Bílé vápencové skály pro jejich přitažlivou krásu miluji. Často jde o strmé, rozeklané štíty, které kontrastují s okolní zelení a vytváří fotograficky vděčné, i když často nesnadno dostupné cíle. Dva z nejhezčích vrcholů jsme si nechali na samotný závěr našeho týdenního putování středním Slovenskem. Prvním se stal Kl'ak, který zdoláme z Fačkovského sedla, druhým pak Vápeč, opravdová perla nejen Strážovských vrchů.
Pokračovat ve čtení...

Až na vrcholky slovenských hor l.

Až na vrcholky slovenských hor l.

Když jsem konečně znovu vyhrabal zastrčené a o dva roky odložené plány na zdolání několika nádherných vápencových hor Slovenska, bylo mi jasné, že nastal ten pravý čas na jejich uskutečnění. Pokud znalci slovenských hor sdělíte některé z jejich názvů, hned mu bude jasné, že jde o bílé perly v náhrdelníku mnoha podobně krásných vrcholů. Tlstá, Ostrá a Král'ovo skala ve Velké Fatře, malofatranský Kl'ak i skvostný Vápeč ze Strážovských vrchů nakonec skutečně stály za to, a daly zapomenout na propocená trika a vlhké nohy z neustále se tvořících bouří, které nás celý týden provázely.
Pokračovat ve čtení...

Toulky po Slovensku a Polsku III.

Toulky po Slovensku a Polsku III.

A jsme u cíle! Naše geografická exkurze z dubna/začátku května 2013 dobíhá do cílové rovinky. Pojďte po našich studentských krocích a navštivte s námi nejen Ľubovniansky hrad, ale i centrum kraje Spiš - město Kežmarok a zablouděte s námi v bouři ve Vysokých Tatrách.
Pokračovat ve čtení...

Toulky po Slovensku a Polsku II.

Toulky po Slovensku a Polsku II.

Přináším vám pokračování geografické exkurze, která proběhla koncem dubna/začátkem května 2013, kdy nás naše studentské kroky provedly Krakovem, ale i horskou vesničkou Zakopane a poprvé jsme konečně pohlédli na královskou perlu Slovenské republiky - na Vysoké Tatry.
Pokračovat ve čtení...

Toulky po Slovensku a Polsku I.

Toulky po Slovensku a Polsku I.

Společně s dalšími studenty, nejen oboru geografie, jsme se pod záštitou katedry geografie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na konci dubna vydali na zahraniční geografickou exkurzi do sousedního Slovenska a Polska.
Pokračovat ve čtení...

21. slovenský sraz MINI

21. slovenský sraz MINI

Se snižující se schopností zanechávat na různých místech šlápoty svých nohou si stále častěji vypomáhám otisky pneumatik našeho Mini Cooperu. Pro zaryté chodce to asi je a bude poněkud opovrženíhodné, ale i při tomto způsobu cestování vidíme spoustu krásných míst a potkáme celou řadu zajímavých lidí, o nádherných exemplářích automobilů (ať už veteránů nebo zcela nových) ani nemluvě.
Aby bylo jasné, co mám na mysli, zavedu Vás tentokrát na Slovensko do Banskej Štiavnice a jejího okolí, kde jsme strávili nádherný víkend, bohužel zakončený (pro nás) velmi smutným způsobem.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.