Kategorie Slovinsko 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Na návštěvě ve Slovinsku III.

Na návštěvě ve Slovinsku III.

Poslední z trojice článků o naší návštěvě u slovinských přátel vám přiblíží závěrečných pět dnů. Oproti původním plánům teď s Tomášem přebýváme na studentské koleji v Mariboru a v příštích dnech se tu hodláme zabavit jednodenními túrami do blízkého pohoří Pohorje. V dohledné době bychom se však měli vrátit k Armandovi do městečka Rogaška Slatina, odkud jsme včera kvůli nečekaným rodinným událostem odjeli.
Pokračovat ve čtení...

Na návštěvě ve Slovinsku II.

Na návštěvě ve Slovinsku II.

Článek o našem letním výletě za slovinskými kamarády pokračuje druhou částí. Po návštěvě Lublaně a slovinského pobřeží jsme v závěru čtvrtého dne dorazili spolu s kamarádem Armandem do podalpského městečka Tolmin a nocujeme v bytě u jeho spolužáka Primože. Ten se k nám připojí až ráno, vypomáhá totiž do pozdních nočních hodin na právě vrcholícím metalovém festivalu, díky němuž je teď v jinak poklidném Tolminu docela rušno.
Pokračovat ve čtení...

Na návštěvě ve Slovinsku I.

Na návštěvě ve Slovinsku I.

Nedávno jsem díky Tomášovi z Třebíče poznal jeho kamarády ze Slovinska, trochu jsme se o ně postarali při jejich krátkém pobytu v Praze a oni nás obratem vřele pozvali k sobě domů. Vyrazili jsme tak brzy, jak to jen šlo, tedy vloni ve druhé polovině července. Raději jsme si vzali i stan a další vybavení s tím, že by asi hostitelé nebyli rádi, kdybychom celou dobu trčeli jenom u nich, nakonec se však z návštěvy stala v podstatě dovolená s polopenzí...
Pokračovat ve čtení...

Julské Alpy II.

Julské Alpy II.

Pokračování I. části. Treky v Julských Alpách.
Pokračovat ve čtení...

Julské Alpy I.

Julské Alpy I.

Triglavski Narodni Park ve Slovinsku byl naším turistickým cílem koncem letošních prázdnin. Konkrétně jsme zamířili do Bovce k čisťounké modrozelené řece Soča. Ta vytváří neskutečná zákoutí i hluboké kaňony a je považována za jednu z nejkrásnějších řek Evropy. Kulisu jí tvoří bílé vápencové hory tyčící se až do nebes. Ty geologicky patří k soustavě Jižních vápencových Alp a jsou tvořeny Mezozoickými mořskými usazeninami. Základním stavebním kamenem je triasový vápenec s výraznou vertikální modelací. Naše terénní šestidenní začala krupobitím při prvním treku a skončila dech beroucím vedrem a oslňujícím sluncem při posledním. Vydejme se tedy po stopách, které jsme v u nás tak populárních Julkách zanechali.
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest   II. (Matterhorn...)

Zápisky z cest II. (Matterhorn...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.