Kategorie Šumava 8. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Na běžkách ke Knížecím Pláním a Březníku

Na běžkách ke Knížecím Pláním a Březníku

Vzít či nevzít s sebou běžky? To je jistě v letošní zimě, která se podobá středomořské, kardinální hamletovská otázka. Ani Šumava totiž nedává na přelomu ledna a února jasnou odpověď. Do Ubytovny Kameňák NP Šumava v Borové Ladě jedeme tak plni otázek. A jak to nakonec dopadlo?
Pokračovat ve čtení...

Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy

Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy

Když vás cyklobus vyveze až do šumavské Kvildy, už se většinou na svých kolech jen vezete. Vždyť cyklotrasy kolem Vltavy, od pramene pod Černou horou až po Český Krumlov, musí zákonitě vést z kopce ;-). A tak jsme se tedy dva dny vezli...
Pokračovat ve čtení...

Jelení říje v Boubínské oboře

Jelení říje v Boubínské oboře

Babí léto je letošní rok nezvykle dlouhé a teplé, a tak naše výprava(24.-25.9.) za řvoucími jeleny na Boubín, mohla snadno skončit neúspěchem. Chladná, mlžná rána je naštěstí stačila nabudit a tak jsme pozdě odpoledne a hlavně v noci měli možnost vychutnat si jelení říji dosytosti.
Pokračovat ve čtení...

Větrnou smrští k Poledníku

Větrnou smrští k Poledníku

Zimní Šumava je trochu jiná, ale stejně krásná jako ta letní a stojí za to ji blíže poznat. Dnes již existuje množství průběžně rolbou protahovaných tras pro běžkaře, které na sebe vzájemně navazují a tak není problém postupně si projet celou Šumavu od Nýrska po Lipno nad Vltavou. I v okolí Prášil je mnoho nových tras a ty nás nalákaly na jeden z lednových, větrných víkendů.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru na Knížecí stolec

Vzhůru na Knížecí stolec

Konečně se umoudřilo počasí a my se dokázali domluvit na prvním vícedenním vandru. Volba nakonec padla na Boletický vojenský výcvikový prostor, kterým se ve volných dnech dá bezproblémů projít. Nové turistické i cyklo stezky již vedou i do tohoto dříve zapovězeného území. My se, pravda, vydáváme přímo do jeho nitra, ale i to bývá bez větších problémů. Navíc kamenné bloky Knížecího stolce jsou tak lákavé...
Pokračovat ve čtení...

Jelení říje – Křišťanov a Boubínská obora

Jelení říje – Křišťanov a Boubínská obora

Už je to hezkých pár let :-) co jsem s kámošem poprvé a vlastně tehdy náhodně, slyšel jelena v říji. Bylo to pod Boubínem a my jsme pak i další roky trávili poslední zářijový víkend u Boubínské obory. Prehistorický řev jelenů nás fascinoval a to vlastně trvá dodnes. Loni jsme se, opět spíš náhodně, dostali při výletě přímo do středu jeleního říjiště u Křišťanova (viz článek Křišťanovské vábení) a tak to zkoušíme i letos.
Pokračovat ve čtení...

Vacov a okolí

Vacov a okolí

Lednové mrazy nového roku vládnou stále za našimi okny, vždyť víte, kolik bylo nedávno stupňů (pomalu až - 20), prostě jako na Sibiři, a taky málo toho slunečního svitu, ale teď se jistě všechno změní, neboť nastává nový měsíc... únor... s ním nové naděje a přiblížení se k jaru, proto tu pro Vás mám již druhý letošní tip, kam vyjet na jaře na kole :).
Pokračovat ve čtení...

Mezi dvěma řekami: Vydra a Křemelná

Mezi dvěma řekami: Vydra a Křemelná

Příroda nyní odpočívá pod nečekaným závalem sněhu, přišla zima a ta se dle starého přísloví ptá, co jsme dělali v létě, je tedy třeba jí odpovědět. Tento článek je sice o výletě v říjnu, který zde už pěknými fotkami a textem vystihl Rony (viz Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...), nicméně přináší jiné pohledy na barevný podzim, podvečerní odbočku ke zbořené kapli a další zážitky z bloudění okolo Křemelné.
Pokračovat ve čtení...

Melancholie Jeleních Vrchů

Melancholie Jeleních Vrchů

Jedním z taháků Šumavy je jistě Schwarzenberský kanál, dílo které vzbuzuje obdiv a Jelení Vrchy zase vhodným místem, odkud lze jeho okolí poznat. Jeleními Vrchy prochází i nejstarší jihočeská naučná stezka - Medvědí stezka, v dosahu je atraktivní a hojně navštěvované Plešné jezero, s nejvyšší horou české části Šumavy Plechým. 
My jsme během tří tuláckých dnů spojili známé s objevitelským a zamířili také do opuštěných míst mimo značené a prochozené turistické trasy. Splín zadumané listopadové krajiny nerušily davy turistů a tak jsme si ji mohli v klidu vychutnat.
Pokračovat ve čtení...

Kolem Lipna na Čertovo kopyto

Kolem Lipna na Čertovo kopyto

Lipno se stává pro výletníky stále populárnější a jeho kouzelné okolí podobné severské krajině učarovalo kde komu. Ne nadarmo se ve zdejších lesích plných mokřad a slatin zalíbilo losům. Pokud nebudete lpět pouze na nově vyasfaltovaných cyklostezkách, můžete si v blízkosti jezera užít i dostatek samoty a klidu. Cest a stezek zůstalo ve vylidněné krajině dostatek. Stačí po nich jít a užívat si přírodu v celé její kráse. Našim cílem se stala Medvědí hora, skalní útvar Čertovo kopyto a tisícovka Hvězdná.
Z mnoha možností jsme si vybrali k přenocování Frymburk, který je díky přívozu přes jezero ideálním místem pro dálkoplaze. 
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.