Kategorie Šumava 9. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Šumavské tisícovky ve VVP Boletice

Šumavské tisícovky ve VVP Boletice

Želnavská vrchovina je turisty nejméně prozkoumanou oblastí Šumavy. Je to proto, že většinu jejího území po "odsunu" německy hovořících obyvatel zabralo vojsko a přetvořilo ve vojenský výcvikový prostor Boletice. I díky tomu je zde dnes jedno z míst ptačích oblastí Natura 2000.
Uvolnění části tohoto velkého prostoru k němuž má brzy dojít, a který v poslední době ani nebyl vojensky celý využíván, povede k možnosti proniknout do míst, kde vládu měla desetiletí jen příroda.
Pojďme tedy již nyní na malý průzkum zvláštní krajiny a vystoupejme spolu na vrcholy Mechového vrchu, Křemenné, Špičáku a Knížecího stolce. Na vrcholy výrazně převyšující magickou kótu 1 000m.
Pokračovat ve čtení...

Po červené, příhraniční Šumavou

Po červené, příhraniční Šumavou

Konečně se počasí vylepšilo tak, že naše putování šumavskými stezkami bylo ryze letní a pohodové. A také krásné, střídající neporušené smíšené lesy s pastvinami kdysi kulturní, obydlené krajiny. Cestou velkých balvanů a nádherných vyhlídek i jmény zaniklých vesnic, Stodůlky, Světlé hory, Krásné hory, Cizov, nás provázela jako tenká červená nit turistická značka. 
Pokračovat ve čtení...

Vacov a okolí

Vacov a okolí

Lednové mrazy nového roku vládnou stále za našimi okny, vždyť víte, kolik bylo nedávno stupňů (pomalu až - 20), prostě jako na Sibiři, a taky málo toho slunečního svitu, ale teď se jistě všechno změní, neboť nastává nový měsíc... únor... s ním nové naděje a přiblížení se k jaru, proto tu pro Vás mám již druhý letošní tip, kam vyjet na jaře na kole :).
Pokračovat ve čtení...

Melancholie Jeleních Vrchů

Melancholie Jeleních Vrchů

Jedním z taháků Šumavy je jistě Schwarzenberský kanál, dílo které vzbuzuje obdiv a Jelení Vrchy zase vhodným místem, odkud lze jeho okolí poznat. Jeleními Vrchy prochází i nejstarší jihočeská naučná stezka - Medvědí stezka, v dosahu je atraktivní a hojně navštěvované Plešné jezero, s nejvyšší horou české části Šumavy Plechým. 
My jsme během tří tuláckých dnů spojili známé s objevitelským a zamířili také do opuštěných míst mimo značené a prochozené turistické trasy. Splín zadumané listopadové krajiny nerušily davy turistů a tak jsme si ji mohli v klidu vychutnat.
Pokračovat ve čtení...

Poledník - mrazivé trápení

Poledník - mrazivé trápení

Nepříjemné zvuky skřípejícího, přemrzlého sněhu nevěstí nic dobrého. Arktický vzduch dává vzpomenout na loňské marné dobývání rozhledny na šumavském Poledníku, kdy nás vichřice se sněhovou vánicí odehnala z její těsné blízkosti.
Tentokrát se však z blankytného nebe nic na naše hlavy nesype a absolutní bezvětří jen podtrhuje pohádkově krásný den, ve kterém se zdá cesta z Modravy kolem Roklanského potoka idylkou. Jen nebýt toho krutého mrazu...
Pokračovat ve čtení...

Jelení říje – Křišťanov a Boubínská obora

Jelení říje – Křišťanov a Boubínská obora

Už je to hezkých pár let :-) co jsem s kámošem poprvé a vlastně tehdy náhodně, slyšel jelena v říji. Bylo to pod Boubínem a my jsme pak i další roky trávili poslední zářijový víkend u Boubínské obory. Prehistorický řev jelenů nás fascinoval a to vlastně trvá dodnes. Loni jsme se, opět spíš náhodně, dostali při výletě přímo do středu jeleního říjiště u Křišťanova (viz článek Křišťanovské vábení) a tak to zkoušíme i letos.
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Mouřenec

Výlet na Mouřenec

Je 5. března 2017 a já společně se svým bratrem Frantou máme v plánu navštívit Šumavu. Z publikace 50 nejkrásnějších turistických výletů po horách a údolími Šumavy turistického průvodce Rother vybírám pod pořadovým číslem 18 výlet k jednomu z nejstarších šumavských kostelů,  Mouřenci.
Ono vlastně již toho v publikaci není moc vybírat, jelikož už zbývají pouze 4 výlety, z toho 3 výlety představují výstup nad 1000 metrů nadmořské výšky, kde se určitě ještě drží sníh. Ten jistě nebude na vrchu Mouřenec, kde se v nejvyšším bodě (617 m n. m.) výletu výše uvedený kostel nachází.
Začátek trasy je v Sušici, kam se dopravujeme železnicí a od železniční stanice do centra města místní autobusovou dopravou.
Pokračovat ve čtení...

Cyklistický výlet s 9. M

Cyklistický výlet s 9. M

Další krásný den naplněn sluncem, a proto nic nebránilo tomu, abychom společně s 9. M Základní školy Dukelské ve Strakonicích podnikli cyklistický výlet na vrchol Kbíl a to hned v pátek 10. června 2011. Jako dozor jela moje maličkost a paní učitelka Harajdová, hudební výchova a sbor.
Pokračovat ve čtení...

Okolím Vítkova Hrádku za Lipno

Okolím Vítkova Hrádku za Lipno

Že je i jižní část Šumavy zajímavá, není potřeba zvlášť zdůrazňovat. Před rokem 1990 se sem nikdo kromě pohraniční stráže nedostal a tak příroda zůstala zachována neporušená. My chceme projít lesy kolem Vítkova Hrádku a sejít k Lipnu.
Pokračovat ve čtení...

Cyklisťák

Cyklisťák

Cyklistický kurz 3. C (Gymnázia Strakonice) konající se od 7. června do 11. června po krásách Šumavy, přesněji Sušicka a Annína, pod vedením pana profesora Jandy, Plačka a Navrátila.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.