• Přihlásit se
• Registrace
• Zapomenuté heslo

Odebírat nové články

RSSE-mail

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Osobní informace

Články napsané uživatelem Rony (71)

Větrnou smrští k Poledníku

Zimní Šumava trochu jiná, ale stejně krásná jako ta letní a stojí za to ji blíže poznat. Dnes již existuje množství průběžně rolbou protahovaných tras pro běžkaře, které na sebe vzájemně navazují a tak není problém postupně si projet celou Šumavu od Nýrska po Lipno nad Vltavou. I v okolí Prášil je mnoho nových tras a ty nás nalákaly na jeden z lednových, větrných víkendů.

TOP 12: zastavení v čase (rok 2011)

Ve výběru z letošních fotek tentokrát zabrousím do makrosvěta, který v sobě skrývá nejedno překvapení. Pokusím se tak zhodnotit koupi makroobjektivu Nikon 105mm f/2.8G AF-S VR Micro.

Na Hadí vrch a jezero Laka

Jsou místa, která nás stále přitahují k sobě zpět. Jejich kouzlo se nedá popsat slovy, ale musí se prožít. Tímto zvláštním místem je pro mne i okolí horního toku řeky Křemelné a Slatinného potoka, kde se střídají podmáčené horské louky a slatě s mohutnými hřbety hor. Pojďme proto spolu navštívit Hadí vrch, Zhůří, Keply, Slučí tah, Hůrku, jezero Laka a také bývalá bojiště naší armády, která zde po 2. světové válce zabrala vylidněnou krajinu.

Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy

Podzim často poznamená inverze, kdy se v údolích topíme v bezedné mlze, zatímco na horách si užívají sluníčka a tepla. Šumava je jedním z míst, které z nízké oblačnosti vykukují často a to je pádný důvod ji v těchto dnech navštívit. Javorník se svojí rozhlednou a fotogenickým okolím i trek do Kvildy a na Jezerní slať druhý den, splnily naše očekávání.

Borovoladské barevné snění

Borová Lada je místem zaslíbeným turistice. Její okolí na podzim vyniká barevností, která zaujme a uchvátí. Toulání se loukami, zarůstajícími smíšeným lesem, osvobozuje mysl. Cítíte všude přítomnou energii proudící do vašich těl z klidné a tiché šumavské krajiny. Mlhy jen dotvářejí melancholickou náladu a je na vás, kam stočíte své kroky.

Kratochvíle a okolí, zábava nadruhou

Nejen krásný zámeček Kratochvíle, ale i nedaleké královské město Netolice lákají návštěvníky už mnoho staletí. Když si k tomu přidáte tradiční rožmberský výlov rybníka Podroužku a procházku zajímavou okolní krajinou, můžete si být jisti nezapomenutelnými zážitky.

Třeboň a Schwarzenberská hrobka

Jednou z perel na náhrdelníku jižních Čech je jistě i Třeboň. Vznik města se datuje do poloviny 12. století, kdy na stezce linoucí se pohraničním hvozdem vznikla malá osada. Když se roku 1366 stali vlastníky Třeboně bratři z Rožmberku, město zažilo velký rozkvět a nabylo na významu a bohatství. Rožmberkové v Třeboni založili i klášter a v roce 1378 dostali od krále Karla IV. výsadu na dovoz soli. Město se začalo opevňovat zděnými hradbami a příkopem, a stalo se tak v močálovité krajině nedobytnou pevností. Díky tomu odolalo i několika útokům husitských vojsk.

Do srdce Boletického VVP k pramenům Blanice

Cesty v Boletickém vojenském újezdu se postupně zpřístupňují. Dnes jsou v okrajových částech proznačeny cyklotrasy a turistické stezky v délce desítek kilometrů, po nichž se dostanete na dříve zapovězená místa. Já měl možnost podnikat výpravy na Velký Plešný, Chlum, Ondřejov i jinam, z chaty již dříve, dnes má tuto možnost legálně každý. Na vyznačené trasy se můžete vydat pouze ve volných dnech (so, ne a svátky). Krajina je to nádherná a tak jsme měli možnost obdivovat i její barevnost v začínajícím podzimu. Naše putování k pramenům Blanice a na vrcholy Lysé a Knížecího stolce vedlo po nepřístupných cestách. Problém ale žádný nebyl...

Na kolech kolem Otavy a Blanice

Pohodový výlet bez většího převýšení si můžete naplánovat i v jihočeské krajině plné hor, kopců a kopečků. My si vybrali údolí Otavy a Blanice a tak jsme se mohli kochat krásnou krajinou aniž bychom se potili. Trasa ze Strakonic do Zlivi je celá dobře značená a často vede po cyklotrasách s fungl novým povrchem.

Jelení říje v Boubínské oboře

Babí léto je letošní rok nezvykle dlouhé a teplé, a tak naše výprava(24.-25.9.) za řvoucími jeleny na Boubín, mohla snadno skončit neúspěchem. Chladná, mlžná rána je naštěstí stačila nabudit a tak jsme pozdě odpoledne a hlavně v noci měli možnost vychutnat si jelení říji dosytosti.

Hřebenem Trojmezné za úplňkem na Plechý

Chcete-li do svého portfolia přidat pěkné fotky přírody, musíte si buď hodně přivstat, anebo naopak vyčkat až do samého závěru dne, kdy slunce posledními paprsky zabarvuje krajinu do zlatova. Anebo jen tak vezmete na záda kletr se spacákem, případně stanem a vyrazíte na túru. Nocování pod širákem je na Šumavě, stejně jako v ostatních horách, nezapomenutelný zážitek a pokud budete mít štěstí, uvidíte rudý západ s výhledy na vrcholky vzdálených Alp, měsíc v úplňku a ranní mlhy v dolinách v oranžovém balení.

Vltava z pozice háčka kanoe

Ani se tomu nechtělo věřit, že předpověď počasí pro naše třídenní splouvání Vltavy byla tak optimistická. Cestu z Vyššího Brodu do Boršova jsme si tak mohli užívat v ideálním počasí, kdy se rtuť teploměrů šplhala i vysoko nad 30°C .

V mlžných horách Slovenska

Nebyl to zrovna ideální týden na vysokohorské túry, ale co naděláte. Třikrát nás vydatné deště "spláchly" z hor do údolí. Přesto jsme toho díky zrychleným přesunům autem stihli až dost. Dočíst se tak můžete o výstupu k Hincovým plesům, Ohništi v Nízkých Tatrách i přechodu kousku hřebene Vysokých Tater z polské strany, návštěvě Belianské jeskyně a Levoče, průzkumu Pienin, spolu se splutím Dunajce a návštěvě pár dalších zajímavostí.

Pálava a Lednice

Chráněná krajinná oblast Pálava zahrnuje hlavní hřeben Pavlovských vrchů, které se táhnou od Mikulova až k Dolním Věstonicím v délce 12 km. Nejvyšším vrcholem vápencového pohoří je Děvín (550 m). Svým suchým a teplým podnebím umožňuje pěstování vinné révy a též přežívání mnoha druhů rostlin, jinde v České republice se nevyskytujících. Od roku 2003 je Pálava součástí rozšířené biosférické rezervace Dolní Morava. Ta zahrnuje také Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje.

Krkonoše, týden na hřebenech.

Týden strávený v Krkonošském národním parku nám nabídl všehochuť ohledně počasí, ale i terénu, ve kterém jsme se pohybovali. Z Richtrových Boud, kde jsme byli ubytováni, byl na dosah hlavní hřeben s Luční boudou a tak jsme mohli výhodné polohy využít pro důkladný průzkum celé této části hor. Krkonoše tvoří předprvohorní krystalické břidlice a prvohorní metamorfované horniny. Ještě ve čtvrtohorách se zde vyskytovaly ledovce, které tvarovaly krajinu. Díky tomu zde nalezneme v nejvyšších místech severskou tundru a četné stopy mrazového zvětrávání.

Velhartice, pohledy do minulosti...

Zase jsme si jednou udělali příjemný den a vyrazili do Sušice a na hrad Velhartice. Fotky docela vyšly a tak se s vámi můžu podělit o krásu unikátního gotického mostu a hradu Velhartice vůbec. Několik fotek zbylo i na hrad Rábí.

K Berounce a Střele

Kraj severně od Plzně moc neznám a tak jsem rád přijal možnost na jeho dvoudenní průzkum. To jistě na nějaké důvěrnější seznámení s krajinou Rakovnické pahorkatiny nestačí a tak šlo jen o náhled do povodí Berounky a Střely.

30.4. 2011 Splutí Malše

Na poslední chvíli jsem se nechal "ukecat" a v aprílovém počasí, kdy předpověď hlásala vše od polojasna až k průtržím, buřinám a krupobití, jsem se připojil k partě nadšených vodáků ze Zlivi i okolí, abych poprvé zdolal Malši. To jde jen dvakrát do roka, v době, kdy se pro vodáky vypouští voda z Římovské přehrady.

Na nejjižnější bod České republiky

Nejen jediný bod na česko-rakouské hranici, ale hlavně neporušená příroda pohraničí, kde po 2.světové válce zmizely spolu s lidmi i všechny vesnice, nás nalákala k letošnímu "Velikonočnímu vandru". Po kdysi zakázaném území od Horního Dvořiště po Kapličky jsme putovali nerušeni davy turistů, kteří ješte tyto atraktivní místa jižních Čech nestihly objevit.

Lužnice pod Bechyní

Hodně řek se na své cestě k moři muselo v dávných dobách prokousat skalnatým terénem. Nejinak to bylo i u Lužnice, kdy se z rovin třeboňska prohlodala k Táboru a Bechyni. Znáte-li tento úsek řeky z kanoe, určitě mi dáte za pravdu, že jde o nádherný kout naší vlasti. Nás nalákal úsek mezi Kolodějemi nad Lužnicí a Bechyní. Pohodovou, asi 7 km dlouhou cestu kolem řeky jsme prošli hned dvakrát-tam a zpět.

Výšlap na Hrad

Nevíte kam se vydat na nedělní výlet? Pokud jste z jižních Čech dám vám jedet tip. Kopec zvaný Skočický zaujme dobrým výhledem a naleznete ho nad Skočicemi, nedaleko Vodňan. Na mapě je nazýván Hrad, podle zbytků kamenného valu v bývalém keltském a později slovanském hradišti.

Okolím Vítkova Hrádku za Lipno

Že je i jižní část Šumavy zajímavá, není potřeba zvlášť zdůrazňovat. Před rokem 1990 se sem nikdo kromě pohraniční stráže nedostal a tak příroda zůstala zachována neporušená. My chceme projít lesy kolem Vítkova Hrádku a sejít k Lipnu.

Buglata a Pískový kámen

Buglata(832m) je zalesněný vrchol Blanského lesa, nejvyšší v jeho severní části a spolu s Vysokou Bětou a Chrášťanským vrchem tvoří pro turisty snadno dostupný hřeben. A právě tento vrchol, který byl v minulosti posvátným místem zdejších obyvatel, se stal spolu se sousedním Pískovým kámenem(808m) cílem našeho zájmu v jednom slunném lednovém odpoledni.

Přes Kozí Hřbety k Turnerce

Díky jednoduchému ukládání a prezentaci digitálních snímků, není nijak nesnadné vrátit se občas o nějaký ten pátek zpět a popsat naše šlápoty již dávno zašlé. A tak z archívu, jako z kouzelného klobouku plného různých překvapení, vytáhnu na světlo další z našich mnoha putování Šumavou. Stopy dávných zlatokopů nás tentokráte vedly z Kašperských hor, kolem Zlatého potoka a Losenice a přes Kozí Hřbety až k řekám Vydra a Otava, aby posléze přes Rejštejn uzavřely okruh opět v Kašperkách.

TOP 12: zastavení v čase (rok 2010)

Na fotografii mě nejvíc fascinuje to, že na ní jde zastavit čas. Pokud se povede zachytit něco pomíjivého tak, aby i po letech bylo na co se koukat, pak fotka splnila svůj účel. I když vím, že každý z nás má trochu jiný vkus, pokusil jsem se najít dvanáct nej fotek roku 2010 a okomentovat je.

Jen tak si šustit v listí...

Vážně mě to baví, jen tak brouzdat bukovými lesy plnými spadaného listí. A je celkem jedno kde. My jsme si dali dostaveníčko ve Volarech s cílem přejít přes Jedlovou a Zátoňskou horu do Lenory. Pozdní říjen sliboval pěkné počasí a to se i vyplnilo .

Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...

Pozdní čas v půli října sice nesliboval žádné extra počasí, ale paleta barev podzimu nám strádání dokonale vynahradila. Našim cílem se stala po dva dny krajina okolo šumavského Srní, konkrétně vodní toky Vydra, Vchynicko-Tetovský kanál, Plavební potok a Křemelná.

Julské Alpy II.

Pokračování I. části. Treky v Julských Alpách.

Julské Alpy I.

Triglavski Narodni Park ve Slovinsku byl naším turistickým cílem koncem letošních prázdnin. Konkrétně jsme zamířili do Bovce k čisťounké modrozelené řece Soča. Ta vytváří neskutečná zákoutí i hluboké kaňony a je považována za jednu z nejkrásnějších řek Evropy. Kulisu jí tvoří bílé vápencové hory tyčící se až do nebes. Ty geologicky patří k soustavě Jižních vápencových Alp a jsou tvořeny Mezozoickými mořskými usazeninami. Základním stavebním kamenem je triasový vápenec s výraznou vertikální modelací. Naše terénní šestidenní začala krupobitím při prvním treku a skončila dech beroucím vedrem a oslňujícím sluncem při posledním. Vydejme se tedy po stopách, které jsme v u nás tak populárních Julkách zanechali.

Českosaské Švýcarsko, kraj pískovcových skal

Projít si atraktivní Národní park České Švýcarsko jsem měl v úmyslu již pěkných pár let. Letos se mi konečně podařilo přemluvit i parťáky, a tak nic nebránilo v cestě na sever. Jen to počasí jsme si mohli vybrat lépe. Ale větru dešti neporučíš... Území v České republice nejnovějšího a v pořadí čtvrtého Národního parku České Švýcarsko je součástí širší oblasti Labských pískovců, nazývané již po dvě staletí Českým a Saským Švýcarskem.

Zlatou stezkou na hrad Hus

Akce naplánovaná jako nedělní výlet po cestách-necestách kolem Blanice se vydařila. Po předešlém bouřlivém dni se nad námi obloha slitovala a žádné problémy nebyly. A navíc pominulo neskutečné vedro červencových dnů a nocí.

Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy

Když vás cyklobus vyveze až do šumavské Kvildy, už se většinou na svých kolech jen vezete. Vždyť cyklotrasy kolem Vltavy, od pramene pod Černou horou až po Český Krumlov, musí zákonitě vést z kopce . A tak jsme se tedy dva dny vezli...

Nová cyklotrasa Hluboká - Purkarec

Když jsem před lety neodolal a na kole se vydal se ženou po červené turistické značce od Purkarce a Karlova hrádku na Hlubokou, cesta se brzy změnila v nesjíznou a boj s neustálým stoupáním a klesáním, nám dal pěkně zabrat. O jízdě se mluvit moc nedalo a čas okolo dvou hodin na 12km mluví za vše. Proto jsem otevření nové cyklotrasy v této krásné a zajímavé krajině mezi Vltavou a Starou oborou vřele přivítal...

Vzhůru na Knížecí stolec

Konečně se umoudřilo počasí a my se dokázali domluvit na prvním vícedenním vandru. Volba nakonec padla na Boletický vojenský výcvikový prostor, kterým se ve volných dnech dá bezproblémů projít. Nové turistické i cyklo stezky již vedou i do tohoto dříve zapovězeného území. My se, pravda, vydáváme přímo do jeho nitra, ale i to bývá bez větších problémů. Navíc kamenné bloky Knížecího stolce jsou tak lákavé...

S Karyou kolem světa

Obeplout celý svět je snem každého kluka. A přesně tento sen proměnili ve skutečnost Franta s Danou. Na malé plachetnici, kterou si Franta sám vyrobil. Po tři roky brázdili světové oceány, čekali na příznivý vítr, nebo se naopak rvali s větrnými smrštěmi daleko od domova. A protože jsou oba mými dobrými kamarády, mohu se s vámi podělit o část nevšedních zážitků popsaných v jejich knize S Karyou kolem světa a také o několik fotek z cest.

Pecivál a měřicí věž na Vysokém Kamýku

Klidové území Písecké hory zasahuje svojí jižní částí až k Protivínu. Většinou bukové lesy obléhají ze všech stran i nejvyšší kopec Vysoký Kamýk s rozhlednou. Ta je vlastně jednou z devíti měřicích věží v Čechách, které byly v letech 1939-41 vystavěny. Putování k rozhledně začneme u kostela v Krči, asi 2km východně od Protivína. Ještě před ním si ale prohlédneme Krokodýlí ZOO v Protivíně.

Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů

Na atraktivních místech Šumavy je to dnes jasně patrné. Pěší a cyklisté se na stejných trasách spolu míjejí s nevolí a jedem druhému i překážejí . A tak je jistě dobré rozmyslet si kam vyrazit a neutrpět přitom újmu na zdraví. Medvědí stezka sa zákazem vjezdu kol je jako dělaná pro putování pěšmo, okolí Schwarzenberského kanálu je díky frekventované cyklostezce pro změnu rájem bikerů. Pěší turista se zde, ale i jinde na Šumavě, může cítit právem utiskovaný a z cesty si odnést tak akorát velké znechucení. Často je značkami vyznačena cesta jak pro peší, tak i pro cyklisty. A to i na úzkých stezkách. Přitom většinou by šlo vyhnout se tomuto střetu turistickou značkou mimo asfaltové trasy. Bohužel kompetentní a zodpovědné úřady, které mohou a mají tento gordický uzel konečně rozetnout a něco v zájmu všech návštěvníků Šumavy udělat, stále mlčí. Možná se čeká na první mrtvé ...

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

František Harant by se asi zbláznil, kdyby viděl u svého mlýna, kde trávil klidný život poustevníka, taková procesí. Ale možná se na to dívá odněkud shora a usmívá se. Vždyť právě díky němu se vodní mlýn u Hoslovického potoka zachoval ve své původní celistvosti a kráse.

Motýlí čas

Když mi bylo dvacet o poezii jsem ani nezavadil. Až internet, kde jsem náhodně při zadání odkazu "kulový blesk" do vyhledávače, narazil na webové stránky Písmáku a začetl se nejen do básně s tímto názvem, ale i mnoha dalších, objevil pro mne, mnohem později, skryté kouzlo veršů. Dodnes to tak zůstalo a v knihovně přibyla jména Skácel, Zahradníček, Mácha, Apollinaire, Morgenstein, ale i Hrabě, Krchovský a další.

Kaňonem Křemelné

Koho prvního napadlo jít od Čeňkovy pily proti proudu bystré řeky Křemelné, to už si nevzpomínám. Jisté ale je, že se pronikání zakázaným územím podél této řeky směrem ke Stodůleckému mostu a dále, stalo naší oblíbenou zábavou. Adrenalin nám zvedalo především zjištění, že se nacházíme v hlídaném vojenském výcvikovém prostoru . Ani dnes nevede kaňonem žádná značená cesta a tak divočina, tolik připomínající kanadskou, může být jen vaše...

Javorník, Kašperk a Sedlo - stezkami starých Keltů

Strávit několik dnů v lesích Kašperskohorska a přespat u rozhledny na Javorníku a na keltském hradišti Sedlo, je samo o sobě dost zábavné. Na těchto kultovních místech, se vám mohou zdát všelijaké sny. To když si "ustelete" přímo v obětišti druidů. A pokud k tomu ještě přidáte prohlídku hradu Kašperk a Kašperských Hor, nebo Sušice můžete si být jisti nezapomenutelnými zážitky.

Prachatice – městská památková rezervace

Město Prachatice patří k nejlépe zachovalým městským komplexům v České republice a její historické jádro si zachovalo svoji renesanční podobu uvnitř prstence obehnaného doposud zachovanými městskými hradbami. Z těchto důvodů bylo historické jádro v roce 1981 vyhlášeno Městskou památkovou rezervací - tento stupeň památkové ochrany má v České Republice pouze 40 nejzachovalejších měst. Pojďme se projít za pomoci fotek historií starobylého města pod Šumavským Libínem.

Barvy divočiny – Gabreta

Gabrétský les je keltské označení pásu hor a pralesa na sever od Dunaje a kdysi se tak za dávných časů nazývala Šumava. Původně se v tomto hraničním česko – bavorském pralese prakticky vůbec nevyskytovaly jehličnaté stromy, naopak dominovaly stromy listnaté a zejména převládaly javory. Název Gabreta je pravděpodobně odvozen od nejčastěji se vyskytujícího stromu pralesa – javoru. Jiné prameny uvádí, že název vznikl z keltského slova gabro – kozorožec, tedy Pohoří kozorožců.

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc). Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době. Pfeiferův slovník odvozuje německé weihen od staroindického vinákti, třídit, oddělovat. Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu dvé noce, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.

Hrubý Jeseník a blízké okolí

Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Celkem má Hrubý Jeseník 56 tisícovek, což je po Šumavě druhý největší počet. Rozložení vrcholů je relativně rovnoměrné v celé ploše. Další významné vrcholy jsou například Vysoká hole (1464 m), Petrovy kameny (1446 m), a Keprník (1423 m). Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. V roce 1969 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce.

Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...

Poetický název zaniklé obce Sněžná jsem si vybral pro název tohoto článku záměrně. Symbolicky nás vítá v tichém kraji lesů a luk, kde lišky opravdu dávají dobrou noc. Nachází se v Želnavské hornatině, na náhorní plošině rozvodí Vltavy a Blanice, mezi vrcholy Křemenné a Doupné hory. Jako širé okolí patří do CHKO Šumava. Některé horské louky zde slouží jako pastviny a otevírají se z nich daleké výhledy na Knížecí stolec, Chlum, Libín, Zbytiny a Křišťanov. Od Doupné hory bývají za dobrého počasí vidět i Alpy.

Zápisky z cest IV. (Vysoké Tatry...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)

CHKO Blanský les

Procházet se spadaným listím krásných a rozlehlých bučin na hřebenech vrchů, nebo v údolích řek a potoků brodit listnaté lužní lesy. Rozhlédnout se po kraji z nejstarší kamenné rozhledny na Kleti, podívat se do vesmíru z hvězdárny a svést se historickou jednosedačkovou lanovkou. Navštívit Keltské opidum, Dívčí Kámen, či hradní zbytky a nedostavěný klášter na Kuklově. Obdivovat selská stavení nejen ve známých Holašovicích, ale i v dalších vesnicích pod horskými hřebeny. Prohlédnout si muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu v rodných Chvalšinách stavitele Rosenauera. To vše a další zajímavosti lze nalézt v chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)

Zápisky z cest II. (Matterhorn...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)

Zlato Píseckých hor

Je to taková malá Šumava v samém středu jižních Čech. Pokud ji navštívíte ve správnou dobu, odmění se vám bohatě zlatem. Pestrost krajiny je neskutečná a dělá z těchto hor velmi příjemný cíl putování. Tím cílem může být Malý a Velký Mehelník, chata Živec, anebo Jarník se svojí vzdušnou rozhlednou.

Zápisky z cest I. (Pirin...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)

Barcelona

Hlavní turistickou tepnou historického centra je dlouhá třída La Rambla. Vede od pobřeží moře, kde se nachází majestátní Kolumbův sloup (Mirador de Colom), protíná staré čtvrti La Ciutat vella, Barri Gotic (gotická čtvrť) a arabskou čtvrť El Raval a končí na hlavním barcelonském náměstí Plaza de Catalunya. Je tak současně hlavní pěší komunikací mezi pobřežím a centrem, nákupním bulvárem, místem s neskutečnou hustotou kaváren a restaurací, místem, kde se mačká nejvíc turistů na metr čtvereční… prostě je místem, kde to žije v jakoukoli denní dobu. Ulice má fantastickou atmosféru a mezi korzujícími davy je opravdu vždy na co koukat. Na každém kroku potkáte různé pouliční umělce. Živé sochy v těch nejoriginálnějších kostýmech a pózách – klauny, zeleninového muže, muže s kolem na hlavě, havarovaného pilota, růžového pantera a desítky dalších. Pouliční hudebníky – sólové houslisty, harmonikáře, ale i celé jazzové a indiánské kapely. Žongléry, hazardní hráče, breakdancové show. Mezi tím vším obchůdky se suvenýry, barevná květinářství a stánky s desítkami klecí s hlučnými papoušky. V přilehlých ulicích narazíte na významné památky jako Gaudího Palau Güell, Plaça Reial a staré tržiště Mercat Boqueria. Zdroj http://mesta.orbion.cz/barcelona

Z putování po Slovensku (8.03)

Z archivu dávám pár typů a fotek pro putování Slovenskými horami, tak jak jsme ho podnikli my před pár lety.

Jelení říje – Křišťanov a Boubínská obora

Už je to hezkých pár let co jsem s kámošem poprvé a vlastně tehdy náhodně, slyšel jelena v říji. Bylo to pod Boubínem a my jsme pak i další roky trávili poslední zářijový víkend u Boubínské obory. Prehistorický řev jelenů nás fascinoval a to vlastně trvá dodnes. Loni jsme se, opět spíš náhodně, dostali při výletě přímo do středu jeleního říjiště u Křišťanova (viz článek Křišťanovské vábení) a tak to zkoušíme i letos.

Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

To volavky bílé objevily pro sebe tento tichý, opuštěný kus země, kde každoroční záplavy mění jeho tvář v lidem nepřívětivou a nepřístupnou. Dnes ještě odráží selská stavení své baroko v rybnících a tůních rozesetých všude kolem v nebývalém množství a Mlhy na Blatech Karla Klostermanna dávají vzpomenout na staré časy a těžký život zdejších lidí. Projdeme se po podmáčených lukách kolem Soudného potoka a zavzpomínáme na dobu, kdy Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata...

Otavou k soutoku s Blanicí

Počasí nám v tom deštivém červenci 2009 naštěstí vyšlo. Vichr s pořádnou sprškou nás sice neminul, ale ve stanech to šlo v klidu přečkat . Cesta přitom ve velké vodě rychle a příjemně ubíhala. Pojeďte tedy s námi...

Novými turistickými přechody na Roklan a Luzný

Tak konečně povolily Národnímu parku Šumava nervy a po téměř dvaceti letech připustil alespoň letmé nahlédnutí do nejcennější části. Dnes, kdy jsou hřebeny podobny ježčím hřbetům a není na nich slyšet jediné ptačí pípnutí ...

Českou Kanadou

Oblast České Kanady leží na jihu České republiky, při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem. Severozápadní část tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, která na jihozápadě navazuje na třeboňskou pánev. Větší část oblasti však pokrývá kopcovitá a silně zalesněná žulová Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunžaku (jehož úpatím se vine úzkokolejka z roku 1897) a který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Další krajinné dominanty tvoří Šibeník (732m), Kunějovský vrch (725m), Vysoký kámen (723m), Studnice (722m), Bukový vrch (721m), Větrov (714m) a Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (700m). Pojďte se s námi projít hlubokými lesy po stezkách kudy kráčel sám velký lupič Grasel...

... něco tak abstraktního, jako je padesát ...

Co je realita a co jen sen? Kde zůstaly všechny naše šlápoty? Kdo jsem já a kdo jsi ty? Esence geniality ...

Malá Fatra (8.05)

Z penzionu ve Štefanové se daly podnikat túry nejen na hřebeny, ale i malebnými, úzkými soutěskami. A právě ty byly pro mne tím největším překvapením.

Soutěska Samaria

Kréta, to je především slunění, koupání a přežírání . Ale ne v našem podání. A tak hned první možný termín razíme do soutěsky Samaria na celodenní aktivní výpravu.

Od Tater do Ráje (7.05)

Pár fotek z Vysokých a Belianských Tater, a ze Slovenského Ráje.

Makrománie

Pokud někdy uvidíte plazit se a válet po zemi podezřelou osobu, nešiřte hned paniku. Může se totiž jednat o makrofotografa, snažícího se o dosažení té nejvýhodnější polohy pro zachycení miniaturní rostlinky, nebo čiperného broučka, do svého fotoaparátu. O kvalitní fotce rozhodují detaily.

Obří hrad a Turnerka

Autíčkem vyjíždíme nahoru až k hotelu Olympia a dál se vydáváme podél Losenice ke keltskému hradišti Obří hrad. Dva dny parna strávíme v lesích kolem Churáňova a Horské Kvildy.

Kamenec – od pramenů Lužnice

Ten klid nenajdete jen tak někde. To Novohradské hory, stále ještě prosty turistů a řítících se horských kol, vám ho nabízí. Proč jej tedy na výkend nepřijmout?

Ohlodané kosti Šumavy

Důvod, proč jsme se vydali riskovat pokutu a vstoupili do přísně chráněné části Šumavy, je jasný. Zdokumentovat a na vlastní oči vidět, jak se lesy a příroda Šumavy vůbec, vypořádává s kůrovcovou kalamitou. Pocity máme i nadále rozporuplné .

Slovenským Rájem (8.08)

(pokračování článku Přes Volovské vrchy 8.08) Jen dvoudenní přechod s kletry, po planinách a roklinami Ráje.

Střepiny granátového jablka

Tohle je vlastně jen malá upoutávka na můj blog web ve kterém se spolu snoubí poetika s fotkami a do kterého se musíte prokliknout.

Přes Volovské vrchy (8.08)

Na přechodu Volovských vrchů jsme se shodli bez problémů a nakonec nás vyrazilo vlakem z Č. Budějovic devět. Dost na to, aby se nám dařilo početní převahou zaplašit všechnu dravou zvěř v okolí naší hřebenové cesty. Tedy kromě jedné výjimky.

Křišťanovské vábení

První, zkušební článeček je o jednom jednodenním výletu. A ten výlet do malebné podzimní krajiny v okolí Křišťanova začal u kostela, kde jsou nové turistické značky vedoucí kolem i do VVP (vojenský výcvikový prostor) Boletice.