Avatar

Navarro

Osobní informace

Jméno Honza
Pohlaví Muž
Věk 26
Bydliště ---
Povolání „počítače“
Zájmy geografie, informatika, cestování, poststudentský život

Statistika

Počet komentářů 26
Poslední aktivita 22.05.2017 22:30
Datum registrace 2.02.2010 11:47
Pozice na Šlápotách Redaktor
Počet článků 30

Kontaktní informace

E-mail ---
Facebook ---
ICQ ---
Skype ---
MSN ---
Jabber ---
Web ---
Telefon ---

Uživatelovy články 1. strana

Arménie IX.

Arménie IX.

V neděli odpoledne jsme zakončili náš čtyřdenní autovýlet po arménském venkově, po pouhých deseti hodinách odpočinku však začíná další zajímavá výprava. Obujeme zase pořádné boty a zkusíme vystoupit na osamocený vulkán Aragats, který je nejvyšší horou celé země. Podaří se nám v pondělí zdolat naši první čtyřtisícovku?
Pokračovat ve čtení...

Arménie VIII.

Arménie VIII.

Třetí den velkého autovýletu jsme zakončili poněkud nouzovým noclehem u jezera Sevan, stan jsme stavěli až za tmy. V neděli už se neplánujeme nikam hnát, většinu času chceme strávit v okolí jezera a večer se vrátit do Jerevanu.
Pokračovat ve čtení...

Arménie VII.

Arménie VII.

Druhý den autovýletu jsme rozmanitou krajinou dojeli na jižní konec země a víkend začínáme na hotelu v příhraničním městě Meghri, které na nás působí zas trochu jinak než ostatní dosud poznaná města. Nemáme sice moc času na nějaké výpravy do krajiny, ale i poblíž silnice se nachází mnoho zajímavého, čehož využijeme i dnes.
Pokračovat ve čtení...

Arménie VI.

Arménie VI.

První den našeho autovýletu po jižní a východní části Arménie byl velmi nabitý, a to jsme fakticky začali až kolem poledne. Druhý den máme v plánu vyrazit o poznání dříve, takže toho stihneme ještě více a možná se dnes podíváme až na jih k íránským hranicím.
Pokračovat ve čtení...

Arménie V.

Arménie V.

Po třech nádherných dnech v arménských horách jsme se vrátili do civilizace; v Jerevanu jsme si ovšem moc dlouho neodpočinuli, neboť záhy vyrážíme na několikadenní autovýlet po jižní části země. Ještě jednou musíme hostitelům poděkovat, že nám auto poskytli s takovou samozřejmostí.
Pokračovat ve čtení...

Arménie IV.

Arménie IV.

Druhý den naší túry v pohoří Geghamy se nadmíru vydařil – odpoledne jsme zdolali Aždahak, nejvyšší vrchol celého pohoří, a nocujeme u jezera při úpatí sousední hory Učtepe, v nadmořské výšce 3200 m. Nacházíme se ve zcela nedotčené krajině a těšíme se na další den putování.
Pokračovat ve čtení...

Arménie III.

Arménie III.

Třetí den našeho pobytu v Arménii jsme vyrazili naplnit zřejmě hlavní cíl celé cesty, jímž byla několikadenní túra v turismem nezasaženém pohoří Geghamy. Nástup na svahy byl kvůli vedru krušný, následovala milá setkání s místními pastevci a nakonec i nemilá setkání s jejich psy. Před pozorností psů jsme se večer ukryli v terénním dolíku na blíže neurčeném místě a doufáme, že podobným příhodám už se v příštích dnech vyhneme.
Pokračovat ve čtení...

Arménie II.

Arménie II.

Cesta z Prahy do arménské metropole Jerevanu byla náročná, ale již jsme se stihli trochu usadit a zvyknout si na nové prostředí. Zatím jsme zahrnuti neskutečnou péčí našich česko-arménských hostitelů, ale nyní přichází ta pravá chvíle, abychom si užili pár dní na vlastní pěst – vyrazíme do pohoří Geghamy, jež leží mezi Jerevanem a velkým jezerem Sevan a dosahuje nadmořských výšek přes 3500 metrů.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Poslední článek naší malé dodekalogie vám přiblíží, jak jsme se měli a co jsme dělali v samotném závěru našeho pobytu v Norsku, včetně dlouhé cesty domů. Doufáme, že se vám alespoň některé z článků líbily a že případně někomu pomohly či pomohou v plánování jeho vlastní cesty na sever.
Pokračovat ve čtení...

Arménie I.

Arménie I.

Arménie, to je destinace, do níž jsem se tak dlouho marně snažil dostat, až se z toho stala jakási frustrace a už se mi tam ani nechtělo. Když se ale roku 2015 začal dávat dohromady vhodný kolektiv, najednou vypadala Arménie opět jako dobrá volba. Asi je i štěstí, že to vyšlo až vloni a ne dřív, určitě se hodilo nasbírat předtím pár zkušeností a peněz.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

47%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

29%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

25%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 887 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.