Broumovsko l.
vydáno 11. srpna 2025 – napsal Rony – žádný komentář
Skalní města, stejně tak i historické památky nás čekají na Broumovsku. Po příjezdu vylézáme na stolovou horu Ostaš, bloudíme mezi skalami, noříme se do roklí Kočičích skal, ale ještě předtím se zastavíme v hospitálu Kuksu. Sochy neřesti a ctnosti mistra Brauna budiž nám inspirací do života.
Moje touha spatřit a chvíli pobývat v blízkosti kláštera Broumov se v druhé polovině července naplnila. Milou společnost mi budou dělat Hanka s Agátkou a Monika. I proto vybíráme domek, který všem nabídne dostatek místa a soukromí. Původně nás mělo jet pět, ale Petra na poslední chvíli vypadla a již nebylo možné sehnat za ní náhradu. Užijeme si tak komfort tří pokojů, obýváku a kuchyně. A také klidu, protože budeme trávit tři noci na okraji Broumova, odkud to do centra 7 tisícového města přesto budemě mít kousek.
Hospitál Kuks
Cestu dlouhou přes 300 km využíváme i k návštěvě areálu hospitálu Kuksu. Hrabě František Antonín Špork ho založil na počátku 18. století jako zaopatřovací ústav pro staré muže. Pečoval o ně řád milosrdných bratří. Na jeho výstavbě se výrazně podíleli významní umělci tehdejší doby, architekt Giovanni Battista Alliprandi a sochař Matyáš Bernard Braun, jehož sochy zdobí především exteriéry. Jelikož Hanka na Kuksu je již potřetí, pomáhá nám s orientací. Ta je ale snadná, od hostince U Zlatého slunce máme na hospitál krásný výhled. Přejdeme Labe a stoupáme k vznešené budově alejí stromů. Čeká nás prohlídka pozdně barokního komplexu, jenž v současné době spravuje státu Národní památkový ústav.
Kuks.
Památkově chráněná novogotická socha Krista nesoucího kříž je dílem pražského sochaře Emanuela Maxe z roku 1858. (Mapy.cz)
Socha od Matyáše Brauna vytvářená v letech 1720-1721 původně představovala Herkomanna, patrona nepoctivých právníků. Kvůli nelibosti dotčených právníků došlo k zahájení vyšetřování a následnému nahrazení Herkomanna sochou Goliáše. Toto monumentální dílo z dob vrcholného baroka bylo vyhlášeno kulturní památkou. (Mapy cz)
Hospital Kuks.
...
...
...
Sochy Matyáše Brauna před hospitálem...
...
...
Bohaté expozice představují zakladatele Kuksu, zdejší barokní umění a historii lékárenství. Nahlédneme do kostela Nejsvětější Trojice, který spolu s cyklem nástěnných maleb Tance smrti a alegoriemi Ctností a Neřestí tvoří unikátní umělecký celek. Součástí prohlídky je i jedna z nejstarších barokních lékáren v Evropě "U Granátového jablka". Úžasný zážitek se nám dostane v lapidáriu. Soubor 2x12 skulptur vytesaných sochařem Braunem od roku 1717 představuje alegorické řady Ctností a Neřestí. Kolekce ukazuje na rozpor mezi dobrem a hříchem, tak jak to svým způsobem moralizující baroko podtrhovalo.
V hospitalu Kuks ..
...
...
...
...
...
...
...
Kostel Nejsvětější Trojice.
...
...
...
...
V barokní lékárně...
...
...
...
Jednorožec u narvala.
...
...
...
...
Lapidárium Kuksu...
...
Sochy zobrazují lidské vlastnosti...
...
...
...
...
...
...
...
...
Máme dost času na prohlídku bylinkové zahrady a protože nám řádně vyhládlo, využijeme sousední hospodu Na sýpce. Velmi teplý den mají ukončit bouřky a přechod fronty s milosrdným ochlazením o celých 10° C. Snad před nimi stihneme první z výletů do zdejších pískovcových skal, které lákají mnohé turisty.
V zahradě...
V zahradě hospitalu Kuks
...
Labe.
...
...
Stolová hora Ostaš
Ostaš je stolová hora v Broumovské vrchovině nedaleko Police nad Metují. Ač na parkoviště vyjedeme dost vysoko, čeká nás ještě stometrové převýšení. Prolézáme "Bludiště", fotíme skalní věže, úzké průchody i sami sebe, a pomalu stoupáme k "Hornímu labiryntu". Já dávám k dobru starou historku a svém prvním výstupu na horu Ostaš. Kdysi jsme se po přespání v boudě u vlakové zastávky Dědov brodili v botaskách vzhůru čerstvě napadaným sněhem, když si s námi pohrálo prvomájové počasí. Poté jsem zde byl ještě několikrát, ale těší mne, že na tenhle krásný kout naší vlasti mohu vytáhnout i holky. Ty se mi brzy ztrácí z dohledu a nemohou se z Bludiště vymotat. Skály je úplně pohltily. Když se konečně zase slézáme dohromady na první vyhlídce že skalní věže, posadím je do oken "Čertovo auta" a čekám, že si je sami peklo vezme. Ale nic se neděje, zřejmě má auto vybité baterie. Nebo snad holky peklo nechce?
Šestá večerní se blíží a s ní pořádná dávka deště a tak se snažím je popohánět. Často neúspěšně, vrchol stolové hory nabízí mnoho vzdušných pohledů do pestrého kraje, který se vám neokouká. Z Frýdlantské vyhlídky scházíme dolů po zkratce lesem. Monča pláče, že polovinu svého srdce zaplnila krásou pískovcových skal, zatímco ta druhá teď zůstane prázdná. Ráda by se znovu chtěla proplétat skalami. To bychom v nich byly do rána Trochu ji zklidní teprve když ji dovedu do podobně krásných "Kočičích skal".
Výstup na stolovou horu Ostaš. Police nad Metují.
...
...
...
...
...
...
...
...
Na Ostaši.
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Ty jsou položeny nížeji pod Ostaší a jejich prolézání je o něco náročnější. Poprvé si všimnu, že Hanka a Agi jdou v pohodlných pantoflích. To se stává při slézání a prolézání skalních bloků a úžin menším problémem, dost jim to klouže, ale obě všechny nástrahy terénu jako správné hravé kočky zvládnou. Dojdeme až na "Kočičí hrad", do kterého vlezou pouze jedinci, kteří si v krámech nekupují velikosti XXL. Já se ještě dovnitř skal protáhnu. To už nestihne znovu opožděná Monika, kterou varuji před blížící se bouřkou. Přitom lituju partu Poláků s malými dětmi, kteří netuší, že zanedlouho budou mít silný celoživotní zážitek.
Kočičí skály
...
...
...
...
...
Jen dojdeme k autu, přižene vichr první kapky deště, jež se změní v průtrž mračen. Při sjezdu nás navíc zastavuje padlý strom. Naštěstí s pomocí řidiče dalšího uvízlého vozu jde odtáhnout koruna stromu na stranu a my projedeme. Uvítání na Broumovsku je zcela totožné s tím květnovým na Valašsku. Znovu ohromná průtrž mračen při příjezdu. Takové malé Déjà vu.
Za čtvrt hodinky již jsme mile vítáni u Privátu 347. Dokonce nám přepočetli cenu za ubytování, takže Petra nemusí nic doplácet. Máme to kousek k Lidlu, kde můžeme kdykoliv pohodlně doplňovat zásoby. To také ihned děláme. Večer u vínka plánujeme další skalní města a výstupy.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Montenegro, příběh hor ll. NP Biogradska gora, NP Lovčen
- Chřiby - sépiové malby l.
- Půltucet (listopad 2024) - příběh fotografie
- Půltucet (říjen 2024) - příběh fotografie
- Krkonošská šestidenní ll.
- Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu
- Přechod Pirinu: část I., mramorová
- Co se skrývá v trávě lll.
- Bílé Karpaty
- Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lll.
Jaký typ výletů preferujete?
1365 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
932 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
693 23% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2990 čtenářů Archiv anket
