Broumovsko lll.
vydáno 20. srpna 2025 – napsal Rony – žádný komentář
Ani třetí den nebudeme zahálet. Po ránu se rozjedeme po kostelech, kterým vdechli svoji vizi Dientzenhoferové. Čeká nás výstup na hřeben Broumovských stěn a večer před noční prohlídkou kláštera i příjemný relax ve wellness bazénu.
Barokní kostely Broumovska
Když už Broumov, tak Broumovské stěny. Do nich se vydáme třetí den, ale předtím si ještě pojedeme prohlédnout "Perly Broumovska", jak se říká skupině barokních kostelů, které byly na počátku 18. století postaveny podle návrhů významného architekta Kiliána Ignáce Dientzehofera. Byly tak nahraženy staré dřevěné kostely. My si z těchto jedenácti kostelů, které jsou v obcích Broumovska vybíráme tři.
Jedeme do Otovic ke kostelu sv. Barbory, kde řešíme jak nejlépe vystihnout zajímavou stavbu ukrytou mezi vzrostlými stromy, jež nezapře baroko. Holky jsou rády, že k tomu dalšímu projedeme pár kilometrů Polskem. Vnímáme kopcovitou krajinu a všímáme si, jak mnohé domy vesniček zůstaly opuštěny. Prostě klasika příhraničí a Sudet.
Kostel sv. Barbory v Otovicích...
...
...
...
...
Zkratka přes Tlumaczow nás dovede do Šonova, nad kterým stojí kostel sv. Markéty. Přes rozkvetlou loučku s krásným výhledem jdeme k stavbě s členitým půdorysem, kdy na východě z lodi vyčnívá sakristie a depozitář, zatímco na západní straně stojí úhlopříčně věže. Tady se z plakátu unístěného na dveřích kostela dočtu, že včera bychom měli přístup i dovnitř skupiny kostelů. To bohužel musíme oželet.
Kostel sv. Markéty v Šonově.
Výhled k Broumovským stěnám - Božanovský špičák.
...
...
...
...
...
...
Poslední z trojice námi navštívených kostelů stojí v Heřmánkovicích. Musíme projet část Broumova, abychom mohli u kostela Všech svatých obdivovat jednolodní stavbu s půdorysem ve tvaru protáhlého osmiúhelníka, jenž je na jedné straně prodloužen o presbytář a sakristii, na druhé o vestibul a věž. Kostel čeká na rekonstrukci a tak zde můžeme růžový pískovec, použitý na nosné prvky ve zdech. Narůžovělá je i omítka z místního písku. I zde můžeme obdivovat umění mistra Dientzenhofera.
Heřmánkovice...
Kostel Všech svatých v Heřmankovicích...
...
...
...
...
Mohli bychom pokračovat dále, protože každý z kostelů má svoji jedinečnou architektonickou krásu, ale my už zamíříme do skal. Na radu našeho ubytovatele jedeme do Křinic k restauraci Amerika.
Broumovský klášter míjíme při cestě do skal.
Broumovské stěny
Informační noviny "Letní.Broumovsko" ukořistěné v informacích kláštera, mají podtitul "Tři dny nestačí". To je pravda a my si musíme vybírat z pestré a velké nabídky. Kulturu, památky a dějiny mícháme s procházkami krásnou krajinou. Z Broumovských stěn si vybíráme nejzajímavější část hřebene s poutní barokní kaplí na Hvězdě. Stoupáme lesem po cyklotrase, kudy se vzhůru vydávají asi jen zkušení bikeři, a přitom se přiživujeme střídavě malinami a borůvkami. Nejprve se dostáváme pod skalní věže, později jdeme mezi nimi a na "Supí hnízdo" (702 m n. m.) již lezeme. Rozhled ze skalní plošiny odhaluje Broumovsko v celé jeho kráse. Můžeme vidět místa, kudy jsme před pár hodinami projeli.
Broumovské stěny...
...
Supí hnízdo...
Broumovsko, Javoří hory...
...
...
...
O kousek dál za odbočkou do Kovářovy rokle navštívíme "Skalní divadlo". Vyhlídku do skal na opačnou stranu hřebene Broumovských stěn. V rychlém sledu se nám představují skalní věže Ležící mnich, Želva, Kočka, Mušle, a za nimi Jvězda - kaple Panny Marie Sněžné. Na hřebenu s dalekým výhledem do kraje ji zde z pískovcových bloků vystavěli v letech 1731 - 1733 dle projektu K. I. Dientzenhofera. Půdorys má tvar pěticípé hvězdy, ale uvnitř je kaple kruhová. Ač tzv. "Josefínské reformy" nařídily její odsvěcení a poté i zbourání, k němo nedošlo. Přesto kaple začala chátrat a opravena byla teprve v roce 1852.
Projdeme k další hezké stavbě, kterou je chata Hvězda vystavěná v letech 1854 - 1856 ve švýcarském stylu, díky opatu Janu Nepomuku Rotterovi. Jdeme si dovnitř sednout na vyhlídkovou plošinu, kde si dáváme alespoň polévku. Krkonošská kyselica však naše chutě zklame.
Skalní vyhlídka Skalní divadlo...
...
...
Podle Moniky jde o zkamenělou hlavu dinosaura.
...
...
...
Občas na vás ve skalách něco skočí. Podivných bytostí se v nich motá nepočítaně.
Kaple Hvězda...
...
...
...
...
Horská chata Hvězda.
Rozjímat nad polévkou dlouho nebudeme, protože se vnoříme znovu mezi skalní věže a bloky. Jdeme dál hřebenem pod Strážnou horu trasou, která bude i pro mne novinkou. Tímhle směrem jsem od Hvězdy ještě nešel. Upozornění, že úsek je hůře schůdný, bereme na vědomí. Prolézání skalami je zde náročnější. Také jdeme mnohem větší divočinou, což se potvrdí posléze.
"Hele, on je úplně nahej..." Ozve se od holek vpředu. A opravdu. Proti nám jde týpek tak jak ho pán bůh stvořil, jen s malým batůžkem na zádech. Celý se podivně klátí, bimbásek se hýbá do rytmu chůze. Holky odvrazí zrak, já naopak od nečekaného výjevu nemohu odtrhnout oči.
"Vyfoť ho!" Přikazuje mi Monika.
"Až zezadu." Odvětím tiše a než si připravím mobil, přízrak zmizí ve skalách. Jako by nikdy nebyl. Ještě dlouho mi je pak vyčítáno, že jsem ho nevyfotil. Ale na druhou stranu mi holky děkují, že jsem je ochránil. Ale to fakt netuším od čeho.
Další putování hřebenem skal nás dovede kolem skalní vyhlídky Hokejka až pod Strážnou horu (692 m n. m). Kousek za ní stoupáme na Kačenku a Pannu. Dva, tentokrát oblečení vandráci nám tvrdí, že tam musíme vylézt. Na Kačenku tedy postupně vylezeme všichni, ale na Pannu si netroufne nikdo. Nedivím se, je nepřístupná. Ostatně podobné to je i na hradu Trosky v Českém ráji. Na Babu vás pustí, ale na Pannu v žádném případě.
Nechceme se vracet stejnou cestou a tak sestupujeme po žluté do NPP Polické stěny. Zde je jen národní přírodní památka, za hřebenem národní přírodní rezervace Broumovské stěny. Tahle nespravedlnost se vysvětlí, jdeme lesem a skály kolem nás zmizely. Teprve když po zelené značce začneme stoupat zpět k Hvězdě Polickými stěnami, znovu se vracíme do skal. Ke kapli se s Monikou dostáváme později. Hanka a Agi nikde.
"Asi šly už dolů k autu", přemýšlíme nahlas a začínáme sestupovat po upravených schodem rovnou k Americe. V serpentinách mezi padlými stromy nikoho nevidíme, ale ony se jistě neztratí. Ostatně brzy na nás halekají shora, když si nahoře odskočily k chatě Hvězda. Dolů padáme strmou stezkou a u restaurace Amerika jsme brzy. Ne však dost brzy, abychom dostali k jídlu to, co chceme. V hospodě právě končí s vařením, zítra mají zavřeno a my musíme dojíst zbytky. Ale ty zase tak špatné nejsou a každý z nás si vybere, na co má chuť. Do apartmánu se vracíme kolem 16 hodiny. Máme vymyšlený další plán, wellness v broumovském hotelu Veba.
Znovu ve skalách. Jdeme k vrcholu Panny.
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Skalní Panna.
Vyštup k Hvězdě ...
V Polických skalách.
Noční prohlídka Broumovského kláštera
Hodinka plavání a vířivka s velmi teplou vodou zapůsobí na naše těla blahodárně. Uvnitř krásněho 25 m bazénu plave jen pár jedinců a panuje zde pohoda. Problém je, že nás to dost unaví.
V areálu hotelu Veba.
Po denním chození je wellness dobrým závěrem večera, ale nás v 20:30 čeká komentovaná noční prohlídka kláštera Broumov. A je to fakt náročné, naštěstí je po chvíli tma a my jsme usazeni na téměř hodinu do lavic vznostného kostela sv. Vojtěcha. Povídání velmi příjemné a hezké průvodkyně vnímám jen na půl ucha, ač se snažím soustředit.
Opatský kostel sv. Vojtěcha byl přestavěný z původně gotické podoby na kostel barokní. Dozvíme se, že v roce 1999 byla nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem s nápisem Sancta Sindon nalezena v dřevěné schránce zcela unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Pod tímhle nápisem právě sedímem. U plátna byla přiložena průvodní listina, že plátno daroval v roce 1651 turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatu u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten ji pak za svého života daroval broumovskému klášteru.
V klášterní zahradě se často konají koncerty. Posloucháme písničku Zuzany Navarové, když vstupujeme bránou do kláštera...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Přestože nám vše průvodkyně osvětluje jednou velkou baterkou, moc toho z interiéru kostela nespatříme. Ale sděluje nám, že si máme zítra stěžovat a budeme mít možnost prohlédnout si kostel i za denního světla.
Projdeme se chodbami kláštera a přesuneme se do dalších dvou místností. V té poslední, kde je velmi těžký vzduch, spatříme kopii Turínského plátna, zařazenou na seznam kulturních památek České republiky.
Uvnitř klášterního kostela máme na focení málo světla...
...
...
Klášterní chodba.
V místnosti s kopií Turínského plátna.
...
...
...
...
Pak nás čeká noční procházka uličkami kolem kláštera. Vracíme se zpět Schrollovo parkem. Léto voní naplno a lidé si v putykách užívají závěr teplého klidného dne. Dopíjíme vínko, telku víceméně ignorujeme, i bez ní máme o zábavu postaráno.
Uličky broumovské...
Večerní vítr olízne květ
Meduňkou voní jeho slova
Příběhy začne vyprávět
Než soumrak všechna
Navždy schová
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
Jaký typ výletů preferujete?
1365 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
932 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
693 23% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2990 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Fotky Půltuctů s nejvíce hlasy (květen - prosinec 2018)
- S báglem - Africký roh
- Slavonice lll. Telč, Českomoravská vrchovina
- Dolomity 2024 l. Tre Cime / Drei Zinnen
- Půltucet (červenec 2021) - příběh fotografie
- Písek a jeho okolí :-)
- Hallstatt a jezera Solné komory ll.
- Praděd, Olomouc a Brdy
- Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku
- Podzimní Jarník ve fotkách
