Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Kokořínský důl lll. NS Okružní trasa, Želízy a Mělník

vydáno 25. listopadu 2025 – napsal Rony – žádný komentář

Poslední den se budeme více přesouvat autem. Další krásný okruh s výhledy nám servírují skály kolem autokempu Kokořín. Poté jedeme do obce Želízy k Čertovým hlavám a jeskyni Klácelka. Náš kokořínský triptych zakončíme prohlídkou Mělníka.

Naučná stezka Okružní trasa

mapa Stopař

Třetí den se po ránu sbalíme a loučíme se s penzionem U Báby Šubrový. Popojedeme jenom kousek k autokempu Kokořín. Zde vede skalami bočního dolu Okružní cesta. Vystoupáme naučnou stezkou nad ztichlé tábořiště a podcházíme skalní věže k masívu U Bobříka odvahy. Opět se na naše hlavy snáší padající listí, které vítr shazuje ze stromů. Pohybujeme se ve skalách ve výškách mezi 200 - 350 m n. m. Proto se nás tolik nedotkla výrazná změna počasí, kdy na šumavském Velkém Javoru do rána napadlo 48 cm sněhu. Na konec října docela neobvyklé. My si stále užíváme barevnou přírodu Kokořínska. Je sice chladno, občas si beru rukavice, ale při chůzi terénem se zahřejeme. Na konci doliny vystoupáme po žebříkách na plošinu Na Panském. Širokým hřebenem procházíme bukovým lesem k vyhlídce na hrad Kokořín. Výjimečný pohled z plochého balvanu orámovaly zlátnoucími listy stromů. Pohled je úchvatný. Ani se nám nechce opustit toto hezký místo.

Od kempu ATC Kokořín jsme vystoupali pod skalní stěny, jež dolinu lemují.

...

Kokořínský kemp.

...

U Bobříka odvahy.

...

...

...

...

...

...

...

...

Vyznačená Okružní cesta v závěru doliny stoupá na vrcholu plošinu s výhledy.

...

...

...

...

...

Hrad Kokořín je nedaleko nás.

Kolem nás se rozprostírá chráněná krajinná oblast Kokořínsko, kterou často tvoří druhohorní usazeniny hrubozrnného pískovce. Ty vznikaly v pravěkém moři před 80 - 90 miliony let. V pískovcových plošinách eroze postupně vytvořila a dále tvoří úzká kaňonovitá údolí, na jejichž krajích zvětrávání modeluje skalní věže a strmé pískovcové masívy. Na mnoha místech ze sopečné činnosti v mladších třetihorách na povrch vrstvami pískovce pronikly znělcové, trachytové a čedičové lávy. Vznikly samostatné vrcholy - Vlhošť, Velký a Malý Beškovský vrch, Nedvězí, Korecký vrch nebo Vrátenská hora. V roce 2014 se CHKO Kokořínsko rozšířila o Máchův kraj.

Jdeme dál. Následují další výhledy a poté sestup skalním úvozem k rozcestí se zelenou značkou, která klesá strmě do Kokořínského dolu. Pokračujeme po naučné stezce a postupně sestupujeme nížeji do doliny autokempu. Jirka zničeho nic uklouzne na vlhkém listí a jeho výkřik protne ticho lesa. Koleno se nešťastně prolomilo, ale opatrně dál jít může. To je štěstí, protože odsud bychom ho těžko dolů svahem dostali. Netrvá to dlouho a jsme u auta.

Podhradská cesta vede mezi skalami...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Želízy - jeskyně Klácelka a Čertovy hlavy

mapa Stopař

Přesouváme se serpentinami kolem hradu Kokořín k stejnojmenné vísce. Shora stihneme ještě pár posledních fotek pohádkového hradu.

Poslední pohled na Kokořín a jedeme na Liběchov a Želízy.

...

Pokračujeme do Liběchova přes Vysokou. Pod námi leží roviny, které sahají daleko za Labe. Parkujeme v Želízech, kde chceme omrknout Čertovy hlavy. Skalní reliéfy a jeskyně v zdejších pískovcích vytvořil Václav Levý, někdejší kuchař ze zámku v Liběchově. Mezi roky 1840 - 1845 vytesal ve skalách obdivuhodné dílo, které dnes přitahuje pozornost mnoha turistů. Prý mu k tomu stačila jen sekyrka a malý krumpáček.

My dnes nemáme čas projít si celý okruh V. Levého, vyznačený v terénu modrou turistickou značkou, ale vybíráme si jen její část. Stoupáme k reliéfy vyzdobené jeskyni Klácelka. Jirka zpomalil své tempo, ale bolest kolene překonává. Od jeskyně, do níž jen nahlédneme, se vracíme stejnou cestou zpět k rozcestí Pod Čertovými hlavami. K nim stoupá Jirka s holkama. Já již nahoře u hlav nedávno byl a radši si procházím kousek údolí směrem k Sochařské věži.

Po asi 20 minutách se Jirka dolů vrací sám. Hanka s Agátkou lezou nahoru na skály, chtějí je obejít po pěšině, ale zabloudí. Čekáme dlouho u rozcestí, pak jdeme k autu, čekáme v autě, popojedeme k rozcestí, čekáme u rozcestí za zákazem vjezdu a stále nikde nikdo. Odhodlám se zavolat a zjišťuji, že stále bloudí skalami. Shora však žádná jiná cesta než po modré nevede. Vracíme se na parkoviště a dál čekáme. Začíná pršet, což je asi trest z nebes pro holky, které si výstup k Čertvým hlavám protáhly na celou hodinu.

U jeskyně Klácelka...

...

Klácelka.

...

Klácelka. Uměle vytesaná jeskyně s reliéfy z bajky F. M. Klácela. Prostranství před jeskyní má jméno Blaník a ze skal shlíží reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého a dalších. Vše vytesal sochař Václav Levý ve 40. letech 19. století. (Mapy.com)

Václav Levý je autorem reliéfů ve skalách...

..m

...

...

Návrší s Čertovými hlavami.

Mělník

mapa Mělník

Času ale máme dost. Není ještě poledne, když se procházíme po Mělníku. Menší problém s parkováním jsme vyřešili, až když jsme hledání místa na náměstí Míru vzdali. Parkovat se nesmí ani u zámku. Zachrála nás až ulice U Tanku, když jsme hledání místa vzdali.

Jen vystoupíme z auta, začíná silně pršet. Jdeme Jungmanovými sady do Radniční uličky a vracíme se na náměstí, které jsme dvakrát dokola autem objeli. Nacházíme se ve středověkém historickém centru Mělníka, které bylo vyhlášeno památkovou zónou v roce 1992. Pozůstatky městského opevnění kdysi chránily královské věnné město, jež proslulo jako centrum vinařství. Podle dochované legendy zde svatý Václav okopával vinohrady při návštěvách svojí babičky svaté Ludmily. Karel IV. později do Mělníka přivezl vinnou révu z Burgundska.

Dávná historie nám však prozradí víc. Na území města a v jeho okolí sídlil slovanský kmen Pšovanů, který na výhodném místě, vysoko nad soutokem Labe a Vltavy vybudoval dřevěný hrad s opevněným hradištěm. Když se podle Kristiánovy legendy dcera knížete Slavibora Ludmila provdala za Bořivoje, prvního knížete kmene Čechů, a spojila tím pšovské a přemyslovské panství, starý dřevěný Pšov nahradil koncem 10. století kamenný románský hrad.

Doufáme, že ještě budeme mít čas poohlédnout se po centru města, ale vytrvalý déšť a sílící hlad nás zahání do podloubí krčmy pirátského vzhledu. Však se také jmenuje U Piráta. Nahlédneme tak do jednoho z patrových městských domů, které mají středověké základy s barokními a klasicistními úpravami. Čekáme na jídlo a já volám do informačního střediska, abychom si objednali prohlídku mělnického podzemí. I oni mají polední přestávku a tak se po dobrém obědě celou hodinu můžeme procházet nevelkým uzavřeným centrem. S Jirkou nahlížíme do kostela sv. Petra a Pavla, původně románské stavby z přelomu 10. - 11. století, jenž koncem 15. století přestavěl Johan Spiess z Frankfurtu, dvorním stavitel krále Vladislava II. Jagelonského, do slohu pozdní gotiky. Hanka s Agátkou dávají přednost second handu. Sejdeme se o čtvrthodinku později Na Vyhlídce u zámku. Pod námi leží terasovité vinice a dva soutoky. Lépe viditelný spojuje Labe s Laterálním kanálem, ten důležitější je skrytý pod svahem. Vody řeky Vltavy se zde mísí s vodami Labe a odtékají klidnou krajinou Českého středohoří kamsi k severu, do Drážďan a Hamburku.

Mělnická restaurace U Piráta na náměstí Míru byla dobrou volbou...

...

...

Mělnivký zámek.

Výhledy na sotok Vltavy, Labe a Laterální kanál z Parkánu u zámku...

Ochoz věže kostela sv. Petra a Pavla se nachází ve výšce 37 metrů. Kromě města Mělník si návštěvníci mohou z vrcholu věže prohlédnout soutok řek Labe a Vltavy, či Labe a laterálního kanálu. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout města Kralupy nad Vltavou a Kladno, nebo vrcholky Českého středohoří. (Mapy.cz)

Hora Říp. Výrazný vrch 460 m n. m. nedaleko Roudnice nad Labem, je legendární místo spojené s příchodem praotce Čecha a počátky českého osídlení. Na vrcholu stojí románská rotunda sv. Jiří, původně z 12. století, která je oblíbeným poutním místem. Hora je chráněna jako národní kulturní památka a přírodní památka, nabízí krásné výhledy a je důležitým orientačním bodem v krajině. Podle tradice by ji měl každý Čech alespoň jednou navštívit. (Mapy.com)

Kostel sv. Petra a Pavla. Z původně románské stavby z přelomu 10. a 11. století byl koncem 15. století přestavěn Johanem Spiessem z Frankfurtu, dvorním stavitelem krále Vladislava II. Jagelonského, ve slohu pozdní gotiky. Pod kněžištěm proboštského chrámu zaujímá prostornou kryptu mělnické kostnice, jedna z nejzajímavějších v Čechách. Do dnešní podoby ji odborně upravil a zpřístupnil univ. profesor Jindřich Matiegka. (Mapy.com)

WatsAppová informace kamarádky Petry nás zavede i do jedné netradiční kavárny. Pozdně gotická věž Pražské brány střežila ve středověku jedna ze dvou přístupových cest do města. Dnes ve věži najdete kavárnu s galerií. Malé prostory jednotlivých pater jsou využity vskutku neobvykle. Stoupáme vzhůru až k věžním hodinám kolem v mezipatrech posedávajících hostů, kteří jsou zdola obsluhováni pomocí jednoduchého provazového výtahu. Máme čas dát si kafe a pozorovat přitom činnost paní cukrářky, která si přes den hezky zacvičí. Na dotaz, jestli jí to baví dostáváme strohou odpověď: "Nebaví..."

Věžní stroj a kontrolní hodiny Pragotronu ve věži Pražské brány.

V patrech je kávárna, galerie a úplně nahoře WC.

...

...

Na odlehlé straně náměstí vstupujeme do informačního střediska, kde již čeká na komentovanou prohlídku podzemí kolem 15 zvědavců. Pod Mělníkem se rozprostírá složitý systém chodeb, který vznikal zřejmě již od 13. století. Podzemní sklepní prostory se využívaly jako sklady nebo jako úkryt před hrozícím nebezpečím při napadení města. Propojené podzemí poskytovalo únikovou cestu ústící za hradbami a velkou výhodou byl přístup k zdroji pitné vody. K téměř 5 m široké a 54 m hluboké středověké studni se vztahuje i větší část přednášky. Studna vybudovaná v pískovci byla dlouho jediným zdrojem vody ve městě.

Když opouštíme Mělník, znovu se vrací déšť, s kterým jsme se po tři dny potýkali. Nepřízeň počasí nám přesto výlety nepokazila, byť jsme byli nuceni okolnostmi se druhý den rozdělit.

Mělnická radnice.

Podzemí Mělníka...

...

...

...

Prosíme, nesahat!