Malé Karpaty l. Děvín a Smolenický kras
vydáno 21. října 2025 – napsal Rony – žádný komentář
Naše zjara odložená cesta do Malých Karpat začíná krásným počasím. Poslední letní dny nabízí azurovou oblohu a tropické teploty. Byť tyto hory nejsou nijak zvlášť vysoké, jejich listnaté lesy nás před panujícím vedrem dobře ochrání.
Malé Karpaty
Malé Karpaty leží kousek za česko-slovenskými hranicemi. Jde o osamocené pohoří dlouhé kolem sta kilometrů, které se táhne od Nového Mesta nad Váhom až za Bratislavu a Dunaj do Rakouska. Karnuntská brána za nimi odděluje Karpaty od Alp. Slovenská část se geomorfologicky dělí na čtyři podcelky. Severovýchodní Čachtické Karpaty, Brezovské Karpaty, Pezinské Karpaty s nejvyššim vrcholkem pohoří Záruby (767 m n. m.) a Devínské Karpaty.
Malé Karpaty tvoří vápenec, proto budeme moci spatřit i množství krasových jevů. Vodní toky s vyvěračkami vytváří jeskyně, vápencové skály, hřebeny a škrapy nalezneme především v Plaveckém krasu, v Kuchynsko-orešanském krasu a ve Smolenickém krasu.
Děvínský hrad
Naše putování pohořím začínáme pod hradem Děvín. Od parkoviště stoupáme na kopec nad soutokem Dunaje a Moravy, který býval osídlen od prehistorických dob. Vzpomenout můžeme na Kelty, Římany a Slovany. V období Velké Moravy sloužil hrad jako důležitá pevnost, poté byl součástí pohraniční obrany Uher a chránil obchodní cesty.
Procházíme zříceniny gotického hradu, jež dokládají jeho pohnutou historii. Posledním, kdo bořil jeho hradby, byl Napoleon. Z plošiny vysoké hradní věže máme dokonalý rozhled dobokolí. Pod námi se začínají mísit světlé vody Dunaje s tmavou, kalnější vodou Moravy. Za údolím se zvedá hřeben Děvínské Kobyly (514 m n. m.), nejvyššího vrchu Devínských Malých Karpat . Na vrcholu stojí moderní rozhledna s panoramatickým výhledem, odkud lze za příznivých podmínek spatřit i vrcholky Východních Alp.
Zdejší chráněná přírodní rezervace střeží unikátní faunu a flóru, ale též geologicky a paleontologicky významné naleziště Sandberg, kde bylo objeveno přes 350 druhů různých fosilií.
Vstupní brána k Děvínu.
Slovanka. V pozadí Děvínská Kobyla.
...
...
Dunaj.
Devínsky hrad se majestátně vypíná nad obcí Devín a soutokem Dunaje a Moravy. Jeho historie sahá do prehistorických dob, přičemž byl osídlen Kelty, Římany a v období Velké Moravy sloužil jako důležitá pevnost. Hrad byl významnou součástí pohraniční obrany Uher a jeho poloha u důležitých obchodních cest z něj činila místo střetu kultur. Dnes jsou zachovány zříceniny gotického hradu s pozdějšími úpravami, které svědčí o jeho pohnuté a bohaté minulosti.(Zdroj: Wikipedia)
...
...
Vápencové podloží uchovalo pravěkou mořskou faunu a flóru...
...
Dyje.
...
...
...
...
Nad soutokem Dunaje a Moravy.
...
Kolem poledne scházíme do podhradí. Je teplý den a všem nám řádně vytrávilo. Nepohrdneme proto příjemným stínem venkovní zahrádky u restaurace. Tady si při obědě rozdělujeme úlohy. Roman s Lenkou vystoupají po červené na Děvínskou Kobylu, odkud si projdou prosluněné skalnaté svahy přírodní rezervace nad řekou Moravou. Později nám vypráví, jak se jim podařilo pozorovat a vyfotit na větvi stromu dlouhou užovku, zřejmě tedy stromovou. My si s Jirkou budeme kraj poznávat pohodlněji ze sedel elektrokol.
Na Děvínské Kobyle...
...
Rozhledna
...
Od soutoku Dunaje a Moravy do jižní časti Malých Karpat
Rovinky podél Moravy ztrpčují časté hrboly, jak kořeny stromů postupně zdvihají asfaltový povrch hojně využívané cyklostezky. Řeku spatříme, jen když se k ní přiblížíme na dosah. Mokřady kolem ji chrání před příliš velkou pozorností. Stín stromů je milosrdný a když frčíme rychlostí 20 km/h, vedro necítíme. Cyklotrasa R51 má dlouhý název z něhož si mohu zapamatovat pouze "Děvínská radiála". Ta nás dovede k rozcestí na "Děvínské jezero".
Zde opouštíme řeku Moravu a vydáváme se cyklostezkou do Stupavy. Prohlédneme si interiér kostela, kde zrovna mládež nacvičuje církevní zpěvy, a pak se naproti zchladíme zmrzlinou. Ještě si kupuji láhev s oslazenou vodou a míříme do kopců Malých Karpat. Marianka se jmenuje ta část Záhorské Bystrice, kde leží Mariánské údolí s areálem církevních staveb. Zastavujeme u Lurdské jeskyně, kterou do dnešní podoby v roce 2017 přestavěl farník Adolf Slovák.
Cyklotrasa vede kolem Dyje.
...
Kostel sv. Štěpána Uherského ve Stupavě.
Marianka.
Lurdská jeskyně.
...
Svatá studna.
Hezké údolí nás vyvede k Malému Slavínu, kde naši trasu křižuje několik cyklotras. Sjedeme do sousedního údolí Vydrice. Okolní svahy jsou porostlé výhradně listnatými stromy. Bučiny převažují ve vyšších polohách, habry, duby a javory v údolích. Příjemně vedené cesty si užíváme společně s mnoha dalšími cyklisty. Je patrné, že Bratislava je nedaleko.
Objíždíme Hrubý vrch a od hájovny Kačín nás další krásné údolí protáhne lesy až na Železnou studničku. Kolem přibývá ohňů, u kterých si pečou klobásky a buřty skupinky výletníků s dětmi. Tato část Malých Karpat se stala výletním místem obyvatel hlavního města. Horní Mlýnskou dolinou sjíždíme k dálnici, Dolní nás poté dovede k Dunaji. Klid přírody vystřídal ruch města. Jedeme po nábřeží frekventovanou Děvínskou cestou kolem Karloveského ramene zpět k Děvínu. Podjedeme hrad a přitom pozorujeme dlouhý remorkér na Dunaji. Pozvolna se dere proti proudu k soutoku. Jsme u cíle trasy dlouhé 50 km, která nám naznačila, co nás následující dny čeká.
Remorkér na Dunaji...
...
...
Děvín od Dunaje.
Je čas jet se ubytovat do sedla Pezinské Baby. Pět dnů strávíme v penzionu Korenný vrch, kde se v restauraci vaří. To byla podmínka, dle níž jsem se rozhodoval. Je sobota večer a venkovní stoly pod slunečníky jsou stále plné. Dobré to znamení, že jsme nepochybyli. Dostáváme snad 10 m dlouhý čtyřlůžkový pokoj a hned jdeme na večeři, protože jsme upozorněni, že se vaří jen do 19 hodiny. Posedět a něco si vypít ale můžeme i po sedmé večerní.
Brezovské Malé Karpaty - Smolenický kras
Ráno po snídani se autem přemístíme do Brezovské části Malých Karpat. Smolenecký krasu skrývá jeskyni Driny, jedinou přístupnou na Západním Slovensku. Od parkoviště k jeskyni stoupáme s velkou časovou rezervou. Na vstupní plošině stojí na kolejích upoutaný vozík. Dozvíme se, že část chodeb byla v minulosti proražena trhavinami a na vozíku se vzniklý materiál svážel dolů pod svahy kopce.
Malé Karpaty.
...
NS Smolenecký kras...
Do jeskyně nás s průvodcem míří kolem patnácti. Krasovou puklinovou jeskyni vytvořila pouze srážková voda pronikající do podzemí. Podzemní prostory proto nejsou nijak rozsáhlé, přesto chodby mají sintrovou výzdobu. Stěny jsou laděny v teple žlutých, červenohnědých a žlutohnědých barvách, podle minerálů, jenž voda ve skalách rozpustila. Pozornost upoutají i pagodovité stalagmity a zoubkovité záclony. Na dně bývalých podzemních jezírek zbyla zvláštní hráškovitá výzdoba vznikající v minulosti pod vodní hladinou.
...
U jeskyně Driny...
...
...
...
...
...
...
...
...
Po hodinové prohlídce jeskyně objevené v roce 1929, kdy si projdeme 550 m z její celkové délky 636 m, pokračujeme naučnou stezkou Smolenický kras bučinami na Vlčiareň. U ní odbočíme po modré do Hlbočinské doliny. NPR Hlboča zde chrání zachovalé lesy s bohatou flórou a faunou, krasové útvary a Hlbočianský pramen. Doplnit vodu si ale z něho Lenka nemůže, jelikož studánka jí nabídne nevábnou stojatou vodu. Hlbočiansky vodopád kousek za poutním Lurdskou jeskyní vodu také postrádá. Proto je na mapách zanesen jako občasný. Sestupujeme k Smolenici úzkým údolím divočinou s padlými stromy. Nad našimi hlavami končí hřeben vrcholem Molpíru (354 m n. m.), ukrývající pravěké a slovanské hradiště. Někdy v 6. století př. n. l. zde vzniklo opevnění včetně obytných srubů. Poznatky z tohoto kultovního místa svědčí o vyspělé kultuře a řemeslné výrobě.
...
...
Nejvyšší vrch v Malých Karpatech Záruby.
...
...
...
Lurdská jeskyně...
...
Hlbočianska dolina.
...
Nad Smolenicemi spatříme zámek, jenž stojí na nedalekém kopci. Rozhodneme se ho navštívit, ale nejprve zamíříme do chládku terasy restaurace Havran. Dnes se cítím dost unavený a přivítám, že Roman s Jirkou dojdou pro auto. Společně si dáme oběd a vyrazíme pěšky ke kostelu Narození Panny Marie. Kolem hrobky Pálffyovců vystoupáme k Smolenickému zámku. Kupujeme si lístky na prohlídku a spolu s mnoha dalšími lidmi čekáme na nádvoří zámku. Je zde opravdu hodně turistů, zřejmě proto, že je dnes neděle a jediný den, kdy se v zámecké kavárně Galerie prodávají pamětní eurobankovky, na nichž je zobrazen
Smolenický zámek a manželé Lucie a Jozefa Pálffyovi. Právě díky jim vznikla tato krásná stavba, dnes patřící mezi najhezčí zámky na Slovensku.
Smolenecký zámek z obce.
...
...
...
...
...
...
Kaple sv. Vendelína.
Minulost středověkého hradu sahá do 14. století, kdy chránil zdejší malokarpatský průsmyk. Současnou podobu vtiskl Smolenickému zámku hrabě Pálffy až počátkem 20. století. Vybudoval rodinné sídlo v novogotickém stylu, přičemž jako vzor mu sloužil rakouský hrad Kreuzenstein. Zachována byla část vnějšího opevnění. První světová válka dokončení pozastavila a další stavební úpravy již provedl Československý stát, který zámek převzal do svého vlastnictví. Hned v úvodu prohlídky jsme tak poučeni, že přitom byly využity moderní stavební metody, takže klenby, věž a řada dalších prvků jsou ze železobetonu. Na kráse zámku to ale neubírá. V roce 1953 zámek získala do svého užívání Slovenská akademie věd.
Procházíme jednotlivé místnosti a postupně vystoupáme na vrcholovou plošinu věže. Krásný výhled odhalí nejen Malé Karpaty s nedalekým nejvyšším vrcholem Záruby (767 m n. m.), ale na východě také pohoří Inovec a Tríbeč. Před nimi stojí chladící věže jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Focení dnes ztěžuje mimořádně silný západní vítr, bojím se, že mi z ruky odletí mobil.
Smolenecký zámek...
...
...
...
...
...
...
...
Rozhledy že zámecké věže...
...
...
...
...
...
JE Jaslovské Bohunice.
...
...
Jedeme kolem Plaveckého hradu.
Zpět k penzionu na Pezinské Babe jedeme autem přes sedlo na opačnou stranu Malých Karpat. Přes Jablonici a několik dalších obcí se dostáváme k dobře viditelnému Plaveckému hradu. Ten bude našim cílem zítra dopoledne. Večer zkoušíme další jídla a popíjíme víno Chardonnay z 5 l krabice.
Večer u penzionu Korenný vrch v sedle Pezinské Baby.
...
...
...
...
Ohodnoťte článek
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Křížem krážem Slovinskem část druhá
- Jihočeské cyklotrasy XIV.
- Prvomájové vandrování kaňonem Malše
- Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů
- Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby
- Konopiště
- Putování Chodskem l. - Čerchov, Domažlice, Koráb
- Český les - pohraničím na Havran
- Jihočeské cyklotrasy lX.
- Cesta do hlubin šumavské minulosti
Jaký typ výletů preferujete?
1365 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
932 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
693 23% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2990 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Pohodově kolem Lužnice
- Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko
- Půltucet (červen 2021) - příběh fotografie
- Čartův hrádek a zazděná jeptiška
- Zima na Slovensku obrazem
- Valašské hory l.
- Půltucet (listopad 2021) - příběh fotografie
- Křížem krážem po křížových cestách I. Rožmitál na Šumavě, Tichá, Cetviny
- Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)
- II. setkání příznivců Šlápot ve Štědroníně na Písecku
