Nejkomentovanější články 84. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Vláčky Českých drah Moravou ll.

Vláčky Českých drah Moravou ll.

Druhý den si prohlédneme historické centrum Olomouce, kde odpadne Franta. Zbytek cesty tak pojedeme ve dvojici. Druhý nocleh jsme si zarezervovali v Bruntále, kde máme orpoledne čas na prohlídku zámku a města.
Pokračovat ve čtení...

Vláčky Českých drah Moravou lll.

Vláčky Českých drah Moravou lll.

Třetí den zůstáváme na severu Moravy. Z Bruntálu se přesuneme do černé Ostravy, abychom navštívili areál Dolních Vítkovic. V půli cesty vystoupíme ve Slezské Opavě, které věnujeme někilik hodin.
Pokračovat ve čtení...

Vláčky Českých drah Moravou lV.

Vláčky Českých drah Moravou lV.

Z Ostravy míříme na jih Moravy. Vybrali jsme si atraktivní trať pod Beskydami s několika přestupy. Ve Valašské Meziříčí budeme mí polední přestávku, v které nahlédneme mimo jiné i do zámku Žerotínů. Cílem dlouhého přejezdu bude Břeclav.
Pokračovat ve čtení...

Mikulov v kapkách deště

Mikulov v kapkách deště

Studená fronta ukončila naše odhodlání, poznat poslední den nejsevernější část Malý Karpat a vystoupat na Čachtický hrad. Prší a my musíme změnit plán. Jedeme zpět na Moravu, kde se zastavíme v Mikulově.
Pokračovat ve čtení...

Malé Karpaty l. Děvín a Smolenický kras

Malé Karpaty l. Děvín a Smolenický kras

Naše zjara odložená cesta do Malých Karpat začíná krásným počasím. Poslední letní dny nabízí azurovou oblohu a tropické teploty. Byť tyto hory nejsou nijak zvlášť vysoké, jejich listnaté lesy nás před panujícím vedrem dobře ochrání.
Pokračovat ve čtení...

Malé Karpaty ll. Plavecký hrad, cesta hrdinů SNP a Štefánikova cyklomagistrála

Malé Karpaty ll. Plavecký hrad, cesta hrdinů SNP a Štefánikova cyklomagistrála

Třetí den jedeme do Plaveckého Podhradia, abychom vystoupali na Plavecký hrad a posléze také na atraktivní vrchol Vápenné. Další den prozkoumáme hřeben a kopečky směrem na jih od sedla Pezinské Baby. Naše trasy se přitom znovurozdělí na trekovou a cyklistickou.
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl l. Hrad Houska a rokle Kočičiny

Kokořínský důl l. Hrad Houska a rokle Kočičiny

Ve skalách se nám zalíbilo a tak po letním Broumovsku vkládáme naděje do podobně krásné krajiny Kokořínska. První den navštívíme tajemný hrad Houska, kde by snad mohla být brána do pekel. Déšť naše kroky nezastaví, odpoledne jdeme poprvé do pískovcových skal a projdeme se roklí Kočičina. Sedm statečných nás pak večer sedá do hospody U Báby Šubrový s Láďovo naladěnou kytarou a chutí se bavit.
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl ll. Pokličky, Náckova rokle a hrad Kokořín

Kokořínský důl ll. Pokličky, Náckova rokle a hrad Kokořín

Druhý den se znovu vydáváme do skal. Stoupáme v dešti na Kokořínské pokličky a pokračujeme přes Průsečnou skálu do Náckovy rokle a dolů na Močidla. Před obědem ještě stíháme návštěvu hradu Kokořína. Pod krásným hradem se budeme motat až do večera, protože nás čeká za odměnu relax ve wellness centru hotelu Kokořín. To již bohužel ne všichni
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl lll. NS Okružní trasa, Želízy a Mělník

Kokořínský důl lll. NS Okružní trasa, Želízy a Mělník

Poslední den se budeme více přesouvat autem. Další krásný okruh s výhledy nám servírují skály kolem autokempu Kokořín. Poté jedeme do obce Želízy k Čertovým hlavám a jeskyni Klácelka. Náš kokořínský triptych zakončíme prohlídkou Mělníka.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.