Půltucet (srpen 2025) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2025) - příběh fotografie

Motto: "Ti, kdo sní ve dne, poznávají mnohé z toho, co uniká snivcům pouze nočním. “ Edgar Allan Poe

Prázdniny utekly jako voda, po chladném červenci přišel letní srpen s minimem srážek, ideální počasí na cestování a sportovní vyžití. Fotky přibývaly každým dalším dnem a výběr jsem měl opravdu pestrý.

1. Vlčí máky

Rudé listy vlčího máku, lidově ohníček, červánčí nebo také divoký mák, maková panenka, pleskánek, pukavec, kohoutek, především v zemích Commonwealthu odkazují na hroby padlých vojáků a staly se uctívaným symbolem pro bojovníky, kteří padli v 1. světové válce. Málokdo ví, že vlčí máky jsou na hrobech vojáků zaznamenány již z doby napoleonských válek.

. . .

2. Vory na Vltavě

V Českém Krumlovu láká turisty především historické centrum s druhým největším hradním a zámeckým komplexem u nás. Vydělávat se však dá i na jiných atrakcích. Vorařství je od roku 2022 zapsané na Seznam UNESCO a představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Také sjíždění řek na kanoích je velkým českým fenoménem, který se možná časem stane další položkou v seznamu kulturního dědictví.

. . .

3. Včelička

Pilný jako včelička je všeříkající citát, který napoví to podstatné. Velké žluté květy slunečnic nemohou přehlédnout.

. . .

4. Velký Javor

Nejvyšší horou Šumavy není Plechý, ale Velký Javor (Großer Arber) 1 456 m n. m. To, že Němci svoji stranu Šumavy nazývají Bavorským lesem na tom nic nemění. Srpnový výjezd s elektrokoly z Železné Rudy na vrchol byl velkou výzvou, při které se občas kolo ve stoupání stavělo vzdorovitě na zadní.

. . .

5. Bolt Tower

Dolní Vítkovice jsou fenoménem. Uzavřený průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysoke pece Vítkovických železáren, se stal unikátní industriální památkou symbolem černé Ostravy. V roce 2008 byl zapsán jako první česká památka na seznam Evropského kulturního dědictví. V rámci prohlídky jsme vyjeli výtahem na vyhlídkovou věž Bolt Tower, jež zpřístupnila vysokou pec. Dvacetimetrová nástavba se one do výšky bezmála 80 m.

. . .

6. Obrazová vize šelmy

Novodobý kostel byl v Břeclavi vysvěcen v roce 1995. Stojí na místě původního románského kostela, který byl zničen při náletu v roce 1944. Moderní architektura koketuje s uměním středověké gotiky a baroka. Při prohlížení vytvořených fotek interiéru mne cosi překvapilo.

∆ ∆ ∆

Červenec přinesl nejvíce hlasů fotce Jezero. Je to prostě tak, že voda nás přitahuje a fascinuje. Ona je zdrojem veškerého života na naší planetě.

Soundtrack Vangelise - Alexandr vás zase pomyslně přenese do dob Alexandra Veleikého, muže, jenž neprohrál žádnou bitvu a podmanil si velké území.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Půltucet (srpen 2025) - příběh fotografie

20%Vlčí máky

9%Vory na Vltavě

15%Včelička

17%Velký Javor

21%Bolt Tower

19%Obrazová vize šelmy

Hlasovalo 96 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.