Vláčky Českých drah Moravou V.
vydáno 11. října 2025 – napsal Rony – žádný komentář
Vedro vrcholí, přesto neměníme plán a vyrazíme na elektrokolech do okolí Břeclavy. Projedeme si Nivu Dyje do Lednice, zamotáme se v lesích u Valtic a poté proti silnému východnímu vichru zamíříme k soutoku Moravy a Dyje. Cítím již únavu a tuším, že dnešní den může být posledním cestovatelským. Pokud se nám podaří vlaky ČD naplánovat cestu až domů, což není jisté.
[H1]Břeclav - Brno - Okříšky - Batelov - České Budějovice - Zliv[ (Borovany)/H1]
Cyklotrasou k Lednicko-valtickému areálu a k soutoku Moravy s Dyjí
Dnes má být tropický den, ale když už jsme v Břeclavi, využijeme toho a projedeme si cyklotrasu, kterou mám již pár měsíců naplánovanou. Na jaře však byly stezky k soutoku Moravy a Dyje uzavřeny kvůli slintavce a kulhavce skotu na jihu Slovenska a tak jsme cestu do Malých Karpat museli odložit. Z penzionu jdeme na nádraží, kde ČD půjčují kola a elektrokola. Musíme vytrpět téměř půlhodinový proces vyplňování různých papírů a dát za půjčení elektrokola každý vratnou zálohu 2 500 Kč. Pojedeme sice rovinky, ale po varování před silným větrem se bude pár stovek wattů elektromotorku navíc hodit.
Kola máme kvalitní. Projedeme pěší zónou zpět k hradu a našemu penzionu, odkud si projedeme lužní lesy přírodního parku Nivy Dyje k Lednicko-valtickému areálu. Krajina je velmi podobná nám známé třeboňské. Příjemný průjezd lesem končí u Janova hradu. Předtím ještě omylem zajedeme k loveckému zámečku. U hradu mne láká ochutnat místní burčak, ale to je velký omyl. Za 70 Kč dostávám maličký kelímek s něčím nechutně zkysaným. Dvakrát uskrknu, podám divný mok Jirkovi a shodneme se, že tenhle patok se pít nedá. Zbytek vyleju do trávy a skěrem k mladé slečně, která mi to prodala, jen smutně pronesu: "Radši to už jako burčák neprodávejte. Je to kyselé a cítím tam líh.. "
V kraji Valtickém jsem něco podobného nečekal, ale je to jen kiosek a ne vinný sklípek. Projíždíme kolem vyvýšeného břehu Dyje, takže vodu v řece vůbec nespatříme. Stará Dyje mezitím meandruje parkem u Zámeckého rybníka, kde stojí minaret. Pěší procházku jsme zde v minulosti oba absolvovali a tak nyní jen okolo parku projedeme. Známá Jirky, kvůli které jsem pozměnil trasu není doma a tak se snažíme projet Lednici směrem k Valticím. Na trase Via Czechia poprvé cítíme silný jihivýchodní vichr. Za Lednickými rybníky si spletu levou a pravou stranu, což se mi stává běžně už od mládí a tak místo k Valticím uháníme k Břeclavi.
Vracíme se zpět do lesů Lednicko-valtického areálu, jenž byl zapsán na seznam dědictví UNESCO. Knížata z Lichtenštejnu zde po sobě zanechali velký park s mnoha stavbami barokní architektury. U jedné z nich zanedlouho zastavujeme. Novogotická otevřená kaple Svatého Huberta v Bořím lese chrání sochy F. Bauera a na první pohled je spíš altánkem. Nejasné značení cyklotras způsobí další omyl, když místo k zámečku Rendes - Vous zamíříme znovu k Břeclavi. Dianin chrám tedy zůstane našim očím skryt. Dlouhou trasu upravujeme, přece jen přes 80 km se nám v dnešním horku jet nechce.
Břeclav...
Novogotická kaplička je postavena na památku epidemie cholery z roku 1892. Jako stavební materiál byly použity červené cihly z lichtenštejnské stavební huti. (Mapy.com)
...
Kančí obora zanikla počátkem 20. století a dnes jsou lužní lesy rekreační zóna.
...
Stará Dyje.
...Janův hrad. Romantickou zříceninu v gotickém stylu postavil v letech 1807-1810 podle návrhu architekta Josepha Hardmutha Josef Poppelak. Sál vymaloval malíř Michael Rober. Zřícenina postavená z pískovcových bloků je pojmenovaná na počest předka Jana z Lichtenštejna sloužila jako lovecký zámeček nebo myslivna. Pořádaly se tu lovy a následné hostiny. Po roce 1945 byl Janův hrad Lichtenštejnům zabaven a nyní je majetkem Národního památkového ústavu. (Mapy.com)
...
Novogotická kaple Svatého Huberta v Bořím lese se sochami F. Bauera...
...
Míříme k soutoku Moravy a Dyje. Vedro je naštěstí často umírněno lesním stínem nebo vanoucím větrem. Vichr okusíme naplno pod Bořím dvorem, kde se nás snaží srazit zpět do listnatého lesa. Necelý kilometr nám stačí, abychom se rádi mezi vzrostlé duby znovu ukryli. Jedeme Vojenskou cestou, proto občas drncáme po panelech. Hranice s Rakouskem je blízko. Tahle malá odbočka má pro nás jednu výhodu. Nevezeme si s sebou nic k jídlu ani k pití a tak nám blízká benzinka bodne. Kupuju klobásu v bagetě a broskvový čaj, který mohu prostrčit na nosiči do spirály zámku. To se Jirkovi nedaří a tak musí svoji pet láhev rovnou vypít.
Ještě se dost zapotíme, než dojedeme k soutoku řek, k hlavnímu cíly naší cesty. Znovu kufrujeme a to tak, že omylem jedeme do Rakouska. Značky cyklotras zde postrádají napsaný cíl. Vidíte jen nápisy 42 A a 42 B. Čeká nás asi 15 km dlouhá cesta ve velmi silném protivětru. I přes pomoc elektromotorku se na otevřených rovinkách dost trápím, je to peklo. Začíná mě bolet hlava. Krajinu v okolí ani moc nevnímám, byť osamocené duby Pohanska, které oživují okolní louky, stojí za povšimnutí. NPR Lanžhotské pralesy chrání okolí soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Tato oblast měla stát pátým národním parkem České republiky, ale po protestech místních je od 1. července 2025 jen chráněnou krajinnou oblastí. Nová CHKO Soutok zahrnuje celý Dyjský trojúhelník s oborou Soutok, přírodní parky Niva Dyje, Mikulčický luh a přilehlé nivy Moravy a Dyje s nejrozsáhlejším komplexem lužních lesů a luk v celé střední Evropě. Na "Moravskou Amazonii“ na jihu navazuje slovenská CHKO Záhorie. CHKO Soutok se překrývá.s Lednicko-valtickým areálem a Pálavou, takže jde o opravdu velkou oblast. Tvoří ji dvě části přerušené městem Břeclav. Větší část CHKO náleží vlastnímu soutoku, menší zahrnuje meandry Dyje mezi Novými Mlýny a Břeclaví.
Projíždíme hodnotnou krajinu a trochu té nepřízně počasí musím snést. Jirka mi poslední kilometry rozráží vítr a já se ho snažím udržet. Nasadil ostré tempo, asi i on chce mít tyhle rovinky za sebou. Cesta kolem železné opony, jejíž malý zbytek spatříme, ukončí plot, za kterým pokračujeme k soutoku po povalovém chodníku. Je široký a zde se po něm převážně jezdí na kolech. Pěší turisté jsou zde ve velké menšině, vlastně jsme jich minuli jen několik. Zato bikerů desítky.
Samotný soutok moc atraktivní není. Ani smočit nohy ve vodách Dyje či Moravy tak snadno nelze. Stojíme na ostrohu vysoko nad hladinou, kde se setkávají hranice Česka, Slovenska a Rakouska. Soutok je zároveň nejjižnějším bodem Moravy.
Bobří hráz.
...
Povalový chodník k soutoku Moravy a Dyje...
U soutoku Moravy a Dyje...
...
...
A protože jižní vítr neustává, vzdáváme pokračování kolem břehu Moravy k Landžhotu, kde bychom jeli kolem dálnice. Užijeme si silný vítr v zádech, ale malou změnu při cestě zpět k Břeclavi přece jen uděláme. Od Košárské louky pojedeme k zámečku Lány po valu. Místy kamenitá cesta nám umožní krásné výhledy do okolní krajiny. Žízeň nás vede neomylně k restauraci u zámečku Lány, kde do nás rychle padá osvěžující grepový Birell. Naučná stezka Pohansko míjí Bornovu jamu, poté mizí v lesích u bývalé drážky, aby nás Anglickou cestou zavedla k zámku Pohansko. Empírový lovecký zámeček nechal postavit na počátku 19. století 1811 kníže Jan I. Lichtenštejn. Přízemní pilířové arkády zdobí reliéfy s mytologickými motivy.
Zastavujeme jen krátce, neboť jsme se cestou domluvili, že pokud budeme mít vlakové spojení domů, shánět nocleh v Náměšti nad Oslavou již nebudeme. Po pěti dnech již cítíme únavu, vždyť jsme toho stihli vidět dost. Dnešní horko a vichr z nás vycucaly poslední zbytky sil. Vracíme v Břeclavi elektrokola a stíháme vlak, který má vhodnou návaznost v nedalekém Brně. Domů oba přijíždíme kolem půl deváté večerní. Moravská anabáze byla krasná a vzrušující, ale my se cestou domlouváme, že příští rok bychom jezdili s týdenním lístkem pro změnu po Čechách. Odhadem jsme za 5 dnů vlaky projezdili kolem 1000 km.
Železná opona.
...
Košarská louka, rozcestí.
Pohansko
Empírový lovecký zámeček nechal postavit v letech 1810-11 kníže Jan I. Lichtenštejn. Je to stavba obdélníkového půdorysu se symetrickými přízemními křídly. Celým přízemím procházejí pilířové arkády. Fasády zdobí reliéfy s mytologickými motivy. (Mapy.com)
...
...
...
Ve vlaku...
...
Anketa
Využili jste již někdy Jízdenku na léto od Českých drah?
21%Ne, ještě nikdy.
56%Ano, již využil(a).
23%Ne, ale uvažuji o tom.
Hlasovalo 39 čtenářů
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Jihočeské cyklotrasy X.
- Až na vrcholky slovenských hor ll.
- Kvilda - město duchů
- Sedlčanskem na kole
- Dolomity - San Pellegrino lll.
- S krosnou do slovenských hor / ll. Slovenský kras, Muráňská planina
- Kokořínský důl ll. Pokličky, Náckova rokle a hrad Kokořín
- TOP 12 : zastavení v čase (rok 2021)
- Až na vrcholky slovenských hor l.
- Český Krumlov a Červený Dvůr
Jaký typ výletů preferujete?
1365 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
932 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
693 23% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2990 čtenářů Archiv anket

