Kategorie Rozhledny 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Krušné hory pěšky i na kole l.

Krušné hory pěšky i na kole l.

Po Hrubém Jeseníku i do Krušných hor se vypravuji s elektrokolem. Zatímco Václav bude za pomoci šerpy Romana znovu procházet lesy k vrcholům jako Hopkirk zdí, já si projedu krajinu plnou pozůstatků po středověkém dolování vzácných nerostů.
Pokračovat ve čtení...

Do hor s vlčí smečkou

Do hor s vlčí smečkou

Krásných fotek je plný internet. Potěší na duši, vždyť příroda naší planety je opravdu úžasná. Stejně osvěžující jsou i fotky zvířat, které v ní s námi přežívají. Často spíš nezávisle a mimo nás. Těm divokým jsme jejich životní prostor velmi omezili. Vzali jsme jim místa, kde po tisíce let žila. Měli bychom omezit populační lidskou explozi, která svět pohlcuje a více se dívat kolem sebe. Nezničme krásu naší modré planety, je jedinečná.
Pokračovat ve čtení...

Od Hoslovic k Čestické Kalvárii a zpět

Od Hoslovic k Čestické Kalvárii a zpět

Pro velký ohlas minulého vandrování Strakonickem se po týdnu znovu vydáváme do kopcovité krajiny, tentokrát trochu jižněji od Kbílu, mezi Hoslovice a Čestice. Mírně zvlněné hřebeny hor nám opět nabídnou krásné výhledy na okolní přírodu.
Pokračovat ve čtení...

Přes Kamennou bábu na Kbíl

Přes Kamennou bábu na Kbíl

„Bohumil vedl své hosty údolím Kolčavky do Hrobí, ukazoval jim vrchy a lesy, které zde mají starobylá jména: Vraník, Kůstrý, Na Lipici a Boží kámen. Zde se jistě zastavili, protože odsud je možno spatřit nejen řeku Otavu, ale i průsvitně modrou siluetu Rábí. Jiný vrch, Kamenná bába, byl znám všem neplodným ženám z celého okolí. Věřily tehdy nezlomně, že se dostanou do požehnaného stavu, když usednou zde na velký kámen, mající ženskou podobu…“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 110; www.souteze.strakonice.eu)
Pokračovat ve čtení...

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Vypuštění Orlické přehrady odhalilo části osad, které byly po dostavbě v roce 1960 zaplaveny a ztratily se hluboko pod vodní hladinou Vltavy v délce šedesáti kilometrů. Projeli jsme si některá zajímavá místa nejen u Orlíku a strávili příjemný den v stále ještě podřimující přírodě.
Pokračovat ve čtení...

Svobodná hora - Haniperk

Svobodná hora - Haniperk

Hornatá krajina mezi Netolicemi, Vodňany a Bavorovem patří k Chelčické vrchovině, která je podokrskem Netonické vrchoviny a součástí Šumavského podhůří. Rozkládá se na pravém břehu řeky Blanice, 2 km východně od Bavorova a nejvyšším vrcholem je Haniperk, jak se lidově nazývá Svobodná hora.
Pokračovat ve čtení...

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Trilogii pohledů na krajinu Českokrumlovska uzavřeme po nahlédnutí do Českého Krumlova a Červeného Dvora v masívu Kletě. Tato královna Blanského lesa, tolik přitažlivá pro romantiky, výletníky i sportovce, může nabídnout mnohé. Pokud budete mít štěstí, třešinkou na pomyslném dortu se může stát pohled z rozhledny na vrcholky Alp.
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

Beskydy a Valašsko II.

Beskydy a Valašsko II.

Beskydské vrcholy necháme za sebou a další dva dny se budeme toulat podhůřím. Čekají nás Veřovické vrchy s dominantním Velkým Javorníkem a masív Ondřejníku. Jako bonbónek si před odjezdem přidáme návštěvu Štramberské Trúby.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Další tři dny budeme poznávat méně známé slovenské pohoří. Poľanu vytvořil bývalý stratovulkán a dodnes zůstala skutečnou divočinou, chráněnou nejen CHKO, ale mnohde i nepřístupným terénem skalnatých zbytků kaldery sopky. Ta svojí mohutností dosahovala rozměrů Etny či Vesuvu. Ve skrytu lesů zde žijí vlci, rysi a medvědi.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 2832 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.