Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

USA - den jedenáctý a dvanáctý

vydáno 26. září 2012 – napsal psaroslav – 2 komentáře

Doposud jsme veškerou pozornost upírali pouze k nezapomenutelným divům, které vytvořila příroda. V následujících dvou dnech jsme se od tohoto pravidla poněkud odchýlili a s výjimkou jednoho dopoledne, stráveného v Grand kaňonu, byly naším cílem zajímavosti, vytvořené lidskou rukou.
Zatímco u přírodou vytvořených divů byly naše naše pocity poměrně jednoznačné - bezmezný obdiv a pokora, tentokrát byla škála pocitů pestřejší - od nostalgie, přes obdiv k lidskému umu až po pocit jakési marnosti. Viděli jsme věci bezesporu zajímavé, ale asi všichni jsme uvítali návrat zpět k přírodě v dalších dnech.

11.den: Arizona - Grand Canyon, U.S. Route 66

Dopoledne pěší program a fotografování v oblasti NP Grand Canyon. Odpoledne přejezd po 180, 64 a 40 na historickou ROUTE 66, historické město Seligman, stará pumpa v Hackberry a nocleh v Kingmanu v kempu KOA, bazén a vířivka.

190 mil – 305 km

Něco málo faktů

U.S. Route 66 (také známá jako "Route 66", "The Main Street of America", "The Mother Road" a "The Will Rogers Highway"), byla původní interstátní cestou v Americkém dálničním systému, kam byla zařazena 11. listopadu 1926. Vedla z Chicaga (Illinois), přes Missouri, Kansas, Oklahomu, Texas, Nové Mexiko, Arizonu, a Kalifornii, kde v Los Angeles končila. U.S. Route 66 měřila celkem 3,940 km (2,448 mil).

Route 66 byla nahrazena soustavou dálnic (interstate) a oficiálně vyřazena z Amerického dálničního systému 27. července 1985. Značná část vozovky Route 66 byla rozšířena a použita při výstavbě nových dálnic. Díky snaze nadšenců v 90. letech je zbylá část (v místech kde byly dálnice vedeny jinudy) stále k dispozici jako turistická atrakce pod jménem „Historic Route 66“.

Jeden z nejdelších souvislých dochovaných úseků vede mezi městečky Seligman a Golden Shores v Arizoně. Na této trase leží i město Kingman, které se pyšní titulem „srdce Route 66“. Ve městě se nachází muzeum Route 66 a je zde podobně jako v Seligmanu, Oatmanu a dalších zástávkách na trase možno zakoupit množství tematických suvenýrů.

Jak to ten den bylo

Ranní vstávání není žádná štvanice. Zhruba do deseti hodin máme v úmyslu se pohybovat dle svého uvážení po Grand Canyonu. Se stoupajícím sluncem už to postrádá smysl, protože ploché osvětlení kaňonu prakticky vylučuje jakýkoliv rozumný záběr. Dosyta se tedy "vyprocházíme", pořídíme nějaké snímky a po kávě v informačním centru pokračujeme dále v naší pouti. Tentokrát máme namířeno na matku všech amerických silnic - Route 66.

Arizona, Grand Canyon - dopoledne bylo na každý snímek času dost

Arizona, Grand Canyon

Arizona, Grand Canyon

Arizona, Grand Canyon - veverka

Arizona, Grand Canyon - a že bylo co fotit

Arizona, Grand Canyon - panoramatickým snímkem se s kaňonem loučíme

Zastavujeme v městečku Seligman, které vysloveně těží ze své polohy na historické cestě a pomocí muzeí, prodejem suvenýrů apod. nabízí retropohled do nedávné minulosti. Je to zajímavá podívaná, ale pouze na chvíli. Zanedlouho tedy pokračujeme dále a zde se také dostávají ke slovu majitelé mezinárodních řidičáků a zájemci o to, sjet si po slavné cestě. Dostane se na všechny, na každého cca 30 km.

Arizona, Seligman - atmosféra městečka

Arizona, Seligman - atmosféra městečka

Arizona, Seligman - proslulá kavárna Road Runner

Další zastávka je u staré pumpy v Hackberry. Je to zajímavá kombinace vrakoviště, muzea a stanice s občerstvením. Každopádně dojem na nás všechny udělala a nakonec jsme u ní strávili více času, než u jakékoliv jiné pumpy předtím a potom.

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, celkový pohled

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, detailnější pohled

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, něco mezi vrakovištěm a muzeem

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, něco mezi vrakovištěm a muzeem

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Arizona, US Route 66 - stará pumpa v Hackberry, nostalgie

Pak už jenom pokračujeme v cestě do města Kingman, v jehož blízkosti máme rezervovaný kemp. K dispozici je opět chatka, stranou nezůstává ani pračka se sušičkou. Využíváme všech nabízených možností k regeneraci, abychom těch zbývajících několik dní strávili v co největší pohodě.

12.den: Arizona, Nevada - Hoover Dam, Las Vegas

Dopoledne přejezd po 93 na přehradu Hoover Dam a jezero Lake Mead. Odpoledne příjezd do nejznámějšího hráčského města Las Vegas, prohlídka centra a kasin. S výhrou a bez noclehu.

133 mil – 214 km

Něco málo faktů

Hooverova přehrada (anglicky Hoover Dam) je betonová klenbová přehrada na řece Colorado v USA ležící na hranicích států Arizona a Nevada. Je vysoká 220 m a dlouhá 379 m. Přehradní nádrž Mead se táhne do vzdálenosti 185 km a jeho hloubka dosahuje až 180 m. Je pojmenovaná po prezidentu Hooverovi a byla postavena ve 30. letech 20. století, jako ve své době největší přehrada na světě.

Las Vegas (španělsky louky) je největší město státu Nevada ve Spojených státech amerických. Rozkládá se na ploše 182,43 km² a má populaci 603 093 obyvatel. Město je součástí tzv. Metropolitní oblasti Las Vegas, pod kterou spadají také města North Las Vegas, Henderson, Boulder City, Paradise, Spring Valley, Sunrise Manor a Whitney. Celá tato oblast čítá 1,8 miliónů obyvatel (rok 2008). Město patří mezi nejvíce se rozvíjející města USA.

Město Las Vegas je především známé svým nočním životem ale také i zločinností. Srdcem Las Vegas je Las Vegas Boulevard, respektive jeho část nazývaná The Strip dlouhá 7,2 km. V této části se nachází většina hotelových komplexů, které jsou zároveň i obřími kasíny. Nachází se zde 18 z 25 největších hotelů na světě.

Jak to ten den bylo

Na dnešní den je jako hlavní bod programu přichystána návštěva největšího hráčského doupěte - Las Vegas. Cestou ještě hodláme navštívit svého času největší přehradu na světě, Hoover Dam, na řece Colorado. Ráno vstáváme normálně v šest hodin a naše první kroky vedou právě k této přehradě. Nějakou dobu se zde zdržíme a i když nám počasí příliš nepřeje, opravdu je na co se dívat. Hráz, most nad přehradou i samotné jezero jsou monumentální ukázky lidského umu a opět zde platí, že dojem z viděného lze velmi těžko zprostředkovávat, zkrátka nejpůsobivější je "být u toho".

Přehrada Hoover Dam

Přehrada Hoover Dam

Přehrada Hoover Dam

Přehrada Hoover Dam

Po prohlídce popojíždíme dále směrem k Las Vegas. Cestou sice děláme drobnější zastávky, např. na břehu Colorada nebo parkovišti kamiónů, ale všichni už se vidíme v cíli dnešní cesty, takže už se nikde příliš nezdržujeme.

Pro kamióny jsme měli slabost

Rybáři na Colorado River

Colorado River

Pneumatika GoodYear - z čeho asi pochází?

Do Las Vegas přijíždíme odpoledne a na pobyt spojený s prohlídkou města máme spoustu času. Dohodnutý odjezd je ve dvě ráno a do té doby si každý může dělat co se mu zlíbí.

Po hlavním bulváru projedeme městem, auta odstavíme na parkovišti, důkladně si zapamatujeme jejich polohu a vydáváme se do víru velkoměsta. Nejprve si město prohlédneme ze Stratosphere Tower. Nahoře jsme sice ještě za světla, ale stmívá se poměrně rychle, takže máme možnost fotografovat pohled na město jak ve dne, tak i později za tmy. Po nafotografování sjíždíme dolů a pomalu jdeme po hlavním bulváru směrem k autům, což představuje vzdálenost cca 6 km po nejrušnější třídě.

Času máme opravdu spoustu a tak se jen tak loudáme, pokud nás něco zaujme, fotíme. Občas někde zastavíme, dáme si nějaké občerstvení a pohovíme unaveným nohám.

O Las Vegas se prý říká, že si ho člověk buď zamiluje, nebo ho začne nenávidět. Já bych to nehnal až do takových extrémů, ale rozhodně už bych se sem vracet nechtěl. Nepochopil jsem totiž smysl existence tohoto města, které dle mého soudu pouze ukazuje lidskou duševní bídu, maskovanou pozlátkem luxusu. Ale když už jsme tam byli, bylo povinností to dotáhnout až do konce. Chvíli před odjezdem jsme ještě stihli navštívit kasíno poblíž našeho parkoviště. Hanka si jaksi nedokázala představit odjezd z města bez toho, aniž by si zahrála a neodnesla si pořádný balík peněz. Pustila se tedy do hry, vsadila dolar a za chvíli již byla majitelkou téměř dvojnásobné částky. S vervou se tedy pustila do další hry, ale když se jí dispoziční částka začala zmenšovat, hry zanechala, nechala si vytisknout voucher na vyhranou částku (83 centů) a s pocitem vítěze opustila spolu se mnou kasíno.

Ve stanovenou dobu jsme se všichni beze ztrát sešli a po chvíli odjeli směrem k Death Valley, kde nás čekalo fotografování za východu slunce.

Nevada, Las Vegas - lekce hazardu v kasínu

Nevada, Las Vegas - kasíno Luxor

Nevada, Las Vegas

Nevada, Las Vegas - pohled ze Stratosphere Tower

Nevada, Las Vegas - večerní pohled ze Stratosphere Tower

Nevada, Las Vegas - Stratosphere Tower

Nevada, Las Vegas - vypadá to jako cirkus, ale je to kasíno

Nevada, Las Vegas - hotel Palazzo

Nevada, Las Vegas - nymfa

Nevada, Las Vegas - Caesars Palace

Nevada, Las Vegas - tyhle fontány byly vhodnějším objektem pro videokameru

Nevada, Las Vegas - tohle ja fakt živý

Nevada, Las Vegas - Eifellova věž

Nevada, Las Vegas - výjev z pohádkového příběhu

Nevada, Las Vegas - socha Svobody