Archiv měsíce Červen 2017 1. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Arménie X.

Arménie X.

vydáno 24. června 2017 – napsal Navarro – 4 komentáře

Po téměř dvou týdnech na cestách a výstupu na Aragats jsou již naše cestovatelské choutky uspokojeny. Zbytek dovolené tedy tvoří už jen takové střípky a drobky, o čemž svědčí i to, že jsem si přestal vést cestovní deník. Snad se vám tato série cestopisů líbila; já si zřejmě od takto podrobných článků budu muset dát delší pauzu, neboť do budoucna je takové autorské nasazení těžko udržitelné :)
Pokračovat ve čtení...

Z Lužnice do Nežárky

Z Lužnice do Nežárky

vydáno 21. června 2017 – napsal Rony – žádný komentář

Bystří čtenáři z názvu jistě poznali, že tentokrát se šlápoty otisknou maximálně do bahna či písku na břehu řeky. "Jet vodu" znamená splynout s přírodou, vnímat zvuky lesa, cítit vůni luk. Vybrali jsme si vodáckou řeku Lužnici s pokračováním Novou řekou a Nežárkou a rozhodnutí nelitovali.
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

vydáno 12. června 2017 – napsal Rony – 2 komentáře

Nedělní dohledávání menhirů Javorníku poznamená déšť, který změní naše plány. Přesto se podaří Měsíčník, Větrník a Slunečník, i menhiry Dvojčata a Mudrc společnými silami najít a sáhnout si na jejich energii. Pondělí již je jen loučením. O lámání rekordů a polykání kilometrů prodloužený víkend nebyl. Více šlo o příjemné setkání v jarní přírodě, která se v druhém květnovém týdnu na Šumavě teprve probouzela k životu.
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

vydáno 5. června 2017 – napsal Rony – 2 komentáře

Hory jsou i o setkávání. Někdy jsou to setkání náhodná, jindy plánovaná. Přináší s sebou sdílené zážitky a občas také nová přátelství. Na jedno takové plánované setkání jsem se vypravil do penzionu Pod Sedlem v Albrechticích. Přestože jsme toho i díky dešti po probouzející se šumavské přírodě moc neprochodili, všichni účastníci zájezdu byli spokojeni.
Po pátečním "seznamovacím večírku" jsme si v sobotu prošli široké údolí Ostružné z Keplů k Javorné a večer se rozhlédli z vrcholu Sedla.
Pokračovat ve čtení...

Předchozí1Další

Nejoblíbenější články z tohoto archivu

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Náhodné fotografie

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Bartošovicích. Hlavní oltář je dílem sochařů J. Hájka z Mnichova Hradiště a I. Brenera z Liberce. Pozadím oltáře je iluzivní freska od Josefa Kramolína z Bohosudova z roku 1787. Jen málokterý z návštěvníků si na první pohled všimne, že tu oltář ve skutečnosti nestojí, ale je jen namalovaný.Nástropní malby vymaloval v letech 1902–1906 vídeňský profesor Andreas Groll, vyučující v té době na umělecké průmyslové škole v Jablonci nad Nisou. V hlavní kupoli jsou tři výjevy – Nanebevzetí Panny Marie, Ježíšovo ukřižování a Andělé nesoucí Svatý kříž. (Wikipedie)
Na obzoru chata Fimmvörðuskáli v průsmyku Fimmvörðuháls, my naštěstí jdeme k bližší chatě. Kraví hora u Chvalšin.
Tesařík alpský, Triglavský národní park, Slovinsko řeka, jez a Černý vršek
Trezor na relikviář sv. Maura Na počátku 19. století byla navštěvována pouze za účelem měření a mapování. Kleť je místem jedinečného kruhového rozhledu. Již před stavbou rozhledny sem přicházeli lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval také turistické zájmy. Dal tedy podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu. Stavba byla budována v letech 1822 - 1825. Jedná se o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách, z níž je za chladného počasí vidět až na alpské vrcholky. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží. Josefova věž se stala v letech 1824 - 1825 trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak místo přilákalo nejenom tisíce návštěvníků, ale také tvůrce plánů rozhledů z vrcholu rozhledny. U rozhledny je otevřena nově zrekonstruovaná horská restaurace a je zde možné se i ubytovat.
Poslední pohled na jezero Mono Lake

Další náhodné fotografie »

Jaký typ výletů preferujete?

1113 51% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

598 27% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

481 22% Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 2192 čtenářů Archiv anket

Náhodné články

Další náhodné články »

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.