Náhodné články

Kameny České Kanady ll.

Kameny České Kanady ll.

Ďábelskou prdel již máme za sebou, ale stále ještě kolem Zvůle zůstává mnoho neobjevených míst, kde divutvorná kouzla přírody modelují skály a balvany do neskutečných tvarů. Znovu procházíme krajinu České Kanady a zůstáváme udiveni nad její dokonalou krásou. A přestože nám tentokrát težké brány hradu Landštejnu, kam jsme také chtěli zavítat, zůstaly uzavřeny, jiné se nám zase zlehka pootevřely.
Pokračovat ve čtení...

Pohled do Ostřihomi

Pohled do Ostřihomi

Tento krátký kulturní článek, narozdíl od častých reportáží z přírody, přináší fotky a dojmy z návštěvy bývalého hlavního města Uherského království.
Pokračovat ve čtení...

Ohlodané kosti Šumavy

Ohlodané kosti Šumavy

Důvod, proč jsme se vydali riskovat pokutu a vstoupili do přísně chráněné části Šumavy, je jasný. Zdokumentovat a na vlastní oči vidět, jak se lesy a příroda Šumavy vůbec, vypořádává s kůrovcovou kalamitou. Pocity máme i nadále rozporuplné :,(.
Pokračovat ve čtení...

CHKO České středohoří l.

CHKO České středohoří l.

"Musíme chodit na pohodu, ne na krev..." snažím se zmírnit v autě optimismus kamarádů, zvlčelých a vyhladověných po dlouhé, byť chabé zimě. "Víte přece jak na tom jsem... !", dodám ještě, abych svá předchozí slova zvýraznil. Čekají nás nevysoké, ale zřetelně na první jarní procházky převýšením nepříjemné vrcholky Českého středohoří.
První dva dny vystoupáme na Sedlo, Varhošť, Milešovku, Sukoslav, někteří sběratelé nejvyšších vrcholků i na několik dalších (Kletečná, Pařez, Kleč). Očekávání splní i prohlídka královského města Litoměřice, kde jsme se ubytovali.
Pokračovat ve čtení...

České Žleby v zimní náladě

České Žleby v zimní náladě

Poslední dva roky je zima na sníh docela skoupá. Doplácí na to především Šumava a tak o závalech sněhu, jak to ve svých povídkách mistrně popisuje Karel Klostermann, si múžeme jen nechat zdát. Je třeba spokojit se s málem a vyrazit i do horších podmínek. Začátkem února přece jen svoji porci bílé nadílky dostaly i šumavské kopce a tak jsme si pravou zimní náladu v okolí Českých Žlebů nakonec přece jen užili.

Pokračovat ve čtení...

Arménie IX.

Arménie IX.

V neděli odpoledne jsme zakončili náš čtyřdenní autovýlet po arménském venkově, po pouhých deseti hodinách odpočinku však začíná další zajímavá výprava. Obujeme zase pořádné boty a zkusíme vystoupit na osamocený vulkán Aragats, který je nejvyšší horou celé země. Podaří se nám v pondělí zdolat naši první čtyřtisícovku?
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Po přejezdu k penzionu U Marušky v Hrubé Skále - Radvánovicích ještě stíháme průzkum nedalekých Boreckých skal, které jsou krásným a názorným důkazem vzniku pískovcových skalních měst a také podvečerní návštěvu městečka Rovensko pod Troskami, kam nás přitahuje především dřevěná zvonice s obrácenými zvony. I první, podstatně zkrácený den velikonočního zeleného čtvrtku tak v Českém ráji využijeme k svému kulturnímu obohacení.
Pokračovat ve čtení...

Botanická zahrada v Praze

Botanická zahrada v Praze

Pražskou Tróju, kde nyní žiji, mají jistě mnozí spojenou se ZOO. Méně profláklá a možná o to sympatičtější je její sousedka, botanická zahrada. Narozdíl od ZOO je více oázou klidu, kam si člověk jde odpočinout. Pojďme se tedy projít jejím hlavním lákadlem, tropickým skleníkem Fata Morgana, kde uvidíme kromě běžné expozice také výstavy orchidejí a poletující motýly. Nahlédneme i do rozsáhlé venkovní expozice, v níž zaujme mimo jiné japonská zahrada s výstavou bonsají.
Pokračovat ve čtení...

Sušická pavučina

Sušická pavučina

Příroda se ještě neprobrala z dlouhého zimního spánku, ale protože budíček již před několika týdny dlouze zvonil, vydáme se první příznaky jara hledat. Zatímco zubaté hřebeny šumavských hor stále září bělobou, v nižších polohách sníh většinou zcela zmizel. 
Nejinak tomu jistě bude i v okolí krásného a přívětivého města Sušice, které je opravdovou bránou Šumavy. Po kopcích v jeho okolí budeme putovat jednotlivými vlákny Sušické pavučiny, která dobře značenými stezkami omotává celé město. Zavede nás tak na tajemný Svatobor, vrch Kalovy s Krásnou vyhlídkou, nebo k zlatonosné řece Otavě.
Pokračovat ve čtení...

Lomec u Vodňan

Lomec u Vodňan

Ve čtvrtek 20. května 2010 se konala exkurze na Lomec, či zdrobněle nazývaný Lomeček, kde jsme měli ozdravnou procházku, jak fyzickou, tak nakonec i psychickou :-).
Pokračovat ve čtení...

Zobrazit další náhodné články

Loader
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.