Archiv měsíce Červenec 2016 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Island, část VI.: fjordy a trávové domečky

Island, část VI.: fjordy a trávové domečky

Poté, co jsme strávili nabitý den v okolí jezera Mývatn, začínáme směřovat zpět na jihozápad k Reykjavíku, kde ještě chceme navštívit příkopovou propadlinu Thingvellir a gejzír. Cesta nám trvala dva dny a rozhodně jsme jen neseděli v autě: projedeme se okolo fjordů na severním pobřeží, kde se z moře vysoko zvedají hory, a navštívíme rybářský přístav v Siglufjörðuru i tamní muzeum zlaté éry lovu sleďů. Také prozkoumáme domečky a kostelík z travních drnů a celou cestu se budeme kochat nádhernou krajinou.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Poslední článek naší malé dodekalogie vám přiblíží, jak jsme se měli a co jsme dělali v samotném závěru našeho pobytu v Norsku, včetně dlouhé cesty domů. Doufáme, že se vám alespoň některé z článků líbily a že případně někomu pomohly či pomohou v plánování jeho vlastní cesty na sever.
Pokračovat ve čtení...

Island, část V.: okolí Mývatnu

Island, část V.: okolí Mývatnu

Konečně máme půjčené auto a můžeme se rychle přepravovat mezi přírodními krásami na severu Islandu, především okolo jezera Mývatn, kde se nachází spousta míst s geotermální aktivitou, sopky, lávová pole a podobně. Uvidíme tedy znovu kouřící solfatary a také poprvé bahenní jezírka, pseudokrátery i velký kráter sopky, skalní město vzniklé z lávového pole a puklinu na zlomu mezi euroasijskou a severoamerickou litosférickou deskou. Poté se přesuneme k ohromnému vodopádu Dettifoss a k útesům Ásbyrgi, dosahujícím výšky až 100 metrů. A to všechno během jediného nabitého dne.
Pokračovat ve čtení...

Beskyde, Beskyde

Beskyde, Beskyde

Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide, černooký bača ovečky zatáčá, černooký bača ovečky zatáčá...
Tato píseň ve mně v dětství vyvolávala dojem daleké horské krajiny, oblých travnatých kopců, po nichž se pasou houfy ovcí. Tehdy populární večerníček Pohádky ovčí babičky patřil právě do Beskyd...
Tak to kdysi jistě bývávalo, dnes však jsou mnohé vrcholy těchto krásných hor zalesněny a velkých ovčích stád se v nich nedočkáte. Ale to je snad jediné, co vás může při putování po hřebenech Moravskoslezských Beskyd mrzet.

Pokračovat ve čtení...

Island, část IV.: Sprengisandur

Island, část IV.: Sprengisandur

Sprengisandur znamená uštvat koně k smrti v písečné poušti. A něco podobného se nám stalo uprostřed nehostinného vnitrozemí Islandu, desítky kilometrů od nejbližšího obydlí. Tedy nešlo o koně, ale o autobus, jímž jsme po pětidenním vandru a jednom odpočinkovém dni v Landmannalaugaru jeli na sever Islandu skrz pusté vnitrozemí.

Po zachránění jsme zhlédli krásné vodopády Aldeyjarfoss a Goðafoss a přemístili se do Akureyri, největšího města na severu Islandu, kde jsme si další den půjčili auto. S tím poté budeme objíždět zajímavosti Islandu.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.