Archiv měsíce Říjen 2019 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Za našimi krajany I

Za našimi krajany I

Poslední dvě zahraniční geografické exkurze, kterých jsem byl součástí, vedly tam, kde naši krajané z Československa dodnes ještě žijí. Výlet, který mi splnil můj velký dětský sen - dostat se do země, kam Bram Stoker situoval upířího vládce Draculu - byl nezapomenutelný.
Pokračovat ve čtení...

Houba, která leze

Houba, která leze

Hlenky patří mezi velmi zajímavé organismy, které jsou na rozhraní mezi houbami a prvoky. S rostlinnou říší mají společnou produkci celulózy a podobně jako houby tvoří výtrusy. Většinu života však žijí jako buňky měňavkovitého tvaru a pohybují se za potravou, což mají společné s živočichy. Oproti staršímu pohledu jsou tyto "houby" nově označeny za měňavkovce z říše prvoků.
Pokračovat ve čtení...

Montenegro, příběh hor lll. Skadarské jezero a Boka Kotorská

Montenegro, příběh hor lll. Skadarské jezero a Boka Kotorská

Úchvatné Skadarské jezero si proplujeme na lodičce. Tedy jeho kousek, protože je obrovské. Ještě předtím proplaveme kaňonem říčky Cijevna, vyhloubeném v rovinách nedaleko hlavního města Černé Hory Podgorice. Poslední den pak brázdíme zátoky Boky Kotorské.
Pokračovat ve čtení...

Montenegro, příběh hor ll. NP Biogradska gora, NP Lovčen

Montenegro, příběh hor ll. NP Biogradska gora, NP Lovčen

Z Durmitoru odjíždíme po třech dnech k moři a cestou stihneme přefrčet kaňon Tary a obejít krásné Biogradské jezero. Nezahálíme ani u moře, odkud je to skok do NP Lovčen a slavného města Cetinje.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2019) - příběh fotografie

Půltucet (září 2019) - příběh fotografie

Motto: "Nikdy nebudeš šťastný, jestliže budeš pořád hledat, z čeho se štěstí skládá. A nikdy nebudeš žít, jestliže hledáš smysl života." Albert Camus
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.