Archiv měsíce Prosinec 2013 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Boubín v nedbalkách

Boubín v nedbalkách

Boubín na Silvestra zdolává mnoho nadšenců. Z Vimperka na Kubovu Huť dokonce, již počtrnácté, pojede Silvestrovský vlak, letos plný detektivů.
Nás nahoru vyhnala několikadenní inverze a touha po hřejivém sluníčku již o pár týdnů dříve. Ani nevím proč jsem vybral zrovna vrchol Boubína, hory vysoké a již od prvních prosincových dnů zasněžené. Asi jsem se bál, že nižší kopečky budou stále zahalené do lezavého smogového snosu. Kupodivu to bylo nakonec trochu jinak ...
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2014

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2014

Drazí přátelé, naši příznivci.
Brzy za námi bude další rok, a tak bychom vám rádi stejně jako každý rok popřáli klidné a příjemné prožití svátků vánočních a ať je nadcházející rok 2014 pro vás po všech směrech úspěšný.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2013)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2013)

Jak rychle uběhne rok? Nevím jak vám, ale mě se zdá, že je každý další vždycky o dost kratší než ten předchozí. A tak, protože rychle utekl i rok 2013, se znovu nořím do záznamů digitálních dat, abych vybrat tucet snímků, které mne oslovily, nebo něčím zaujaly. Krajinek jsem do článků během roku vložil mraky, a proto bude výběr jen z detailů přírody a makrofotek.
Pokračovat ve čtení...

PF 2014

PF 2014

Ať to všem šlape! Pomalu nebo rychle, ale šlape!!! 
Pokračovat ve čtení...

Na Kometě

Na Kometě

První adventní neděle byla převážně zasvěcena slavnostem spojených s rozsvěcováním Vánočních stromků a i náš výlet se tomuto tématu trochu přiblížil. Vždyť vrcholky ozdobených stromků často zdobí vlasatá hvězda - kometa. A právě Kometa se stala cílem putování jižním okrajem Píseckých hor. Takto zvláštně se totiž jmenuje jeden z jejich vrcholků, který byl v minulosti protkán štolami, kde se dobývalo patrně již od 13. století zlato a stříbro.
Pokračovat ve čtení...

Tchaj-wan, malá Čína (1. část)

Tchaj-wan, malá Čína (1. část)

Původně jsem chtěl na podzim jako obvykle začít s psaním článků o letošních cestách, ale rozhodl jsem se, že ještě předtím vytáhnu jednu archivnější, zato však poměrně exotickou destinaci, kam jsem se před pár lety dostal díky zeměpisné soutěži. Ve dvou postupně vydaných článcích se vám pokusím přiblížit prostředí tohoto krásného ostrova tak, jak jsem jej stihl poznat v průběhu necelého týdne na přelomu července a srpna.
Pokračovat ve čtení...

Do Pekla

Do Pekla

Pekel je po Česku moc, u Raspenavy, u Karlových Varů, u Benešova i Rychnova nad Kněžnou a možná ještě nějaká, která ani neznám. Mezi ta známá patří i Peklo u Nového Města nad Metují, kam snad kdysi dávno chodívala i babička z Babičky s kupou dětí, které hlídávala. Babičku jsme kdysi dávno měli ve škole jako povinnou četbu a tak jsme se koncem léta vypravili po stopách babičky z Babičky. 
Pokračovat ve čtení...

Za tajemnou energií mlžnými lesy Šumavy

Za tajemnou energií mlžnými lesy Šumavy

Na oba vrcholy Popelné hory jsme měli spadeno již delší dobu. Přestože se zdálo, že náš výstup nemůže skončit jinak než úspěchem, nakonec se tak nestalo. Proč, to se můžete dočíst v následujících řádcích, které mimo to popíší i objevení Měsíčního kamene, nejtajemnějšího menhiru magické Javornické vrchoviny.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.