Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (červen 2022) - příběh fotografie

Půltucet (červen 2022) - příběh fotografie

"Je lepší kráčet sám než v davu, který jde špatným směrem. " Herman Siu
Pokračovat ve čtení...

Projížďka Křivoklátskem

Projížďka Křivoklátskem

Když už mne osud zavál ku Praze, neodpustil jsem si malou projížďku v její blízkosti. Volba padla na Křivoklátsko, které v horkém červnovém dnu poskytne chládek lesů a osvěžení svých vod. Autem se přesouvám do Kamenných Žehrovic, nedaleko Turyňského rybníka.
Pokračovat ve čtení...

Vrcholy Boubínské obory

Vrcholy Boubínské obory

Také v Boubínské oboře se nachází několik hlavních vrcholů šumavských tisícovek, které hodlám přidat do své sbírky, jež se zvolna uzavírá. Bobík se zmenšením ohrazeného území dostal mimo oboru, Větřín, jenž leží hned za plotem, jsem zdolal kdysi dávno při "jelení říji", zbývající dvě tisícovky Malý Bobík a Solovec jsou jednou z posledních výzev.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2022) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2022) - příběh fotografie

Motto: "Budoucnost je nejistá, ale konec je vždy blízko." Jim Morrison
Pokračovat ve čtení...

Železné hory a Posázaví ll.

Železné hory a Posázaví ll.

Druhý den se podíváme na kamenné zoubky Sazavě. Zaslíbenou řeku trampům a skautům přiblížil ve svých dobrodružných dětských knihách "Jestřáb" Jaroslav Foglar, který tak formoval i můj pohled na kamarádství a přírodu kolem nás. Víkendovou neděli věnujeme pro změnu Lipnici nad Sázavou, reliéfům nesvobody a já i Melechovu, vyznamnému vrcholu Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory jsou součástí Českomoravské vrchoviny. Nejvýraznější je jihozápadní hřbet v Chvaletické pahorkatině od Licoměřic směrem k nejvyššímu vrcholu v CHKO Železné hory na vrcholu Vestce. Železnohorský hřbet je zde rozrušen dvěma hlubokými údolími, Lovětínskou a Hedvikovskou roklí. A právě toto turisticky vděčné území se stává našim prvním cílem v Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet 2021 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2021 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Znovu se můžeme společně podívat, které "fotky s příběhem" dostaly v jednotlivých měsících roku 2021 v "Půltuctu" nejvíce hlasů a vybrat tak fotku minulého roku. A nebo si jen prohlédnout obrázky, jež zaujaly jiné.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy VI.

Jihočeské cyklotrasy VI.

Další jihočeské cyklotrasy přináší šesté pokračování nekonečného příběhu, v němž hraje hlavní roli pestrá a neporušená příroda. Malou změnou budiž to, že od dílo VI. budu trasy vkládat nikoli po 12, ale již po 6. Je to proto, abych se nemusel omezovat při popisu tras a jejich fotografické části.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Motto: "Což není člověk pouhý květ nesený větrem a jen hory, moře, hvězdy a tato země našich bohů jsou skutečné a věčné?" (James Clavell)
Pokračovat ve čtení...

Vizovice, mezi kopci ll.

Vizovice, mezi kopci ll.

V dalších dnech mísíme turistiku s kulturou a dále si užíváme téměř letního počasí. Z Vizovických vrchů nahlédneme i do Hostýnských, někteří jedinci přidají návštěvu ZOO Lešná. V sobotu se dopoledne osvěžíme slivovicí Rudolfa Jelínka a poslední den pak minerálními vodami z luhačovických pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.