Archiv měsíce Leden 2017 1. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Silvestrovské menu: Skalní věž pod Zeleným vrchem, vyhlídková cesta Pošumavím a fata morgána

Silvestrovské menu: Skalní věž pod Zeleným vrchem, vyhlídková cesta Pošumavím a fata morgána

vydáno 14. ledna 2017 – napsal Rony – žádný komentář

Silvestrovské menu si jistě každý z nás představuje jinak. V minulosti jsme si ho často připravovali s přáteli na chatě ve Ktiši a na Silvestra vyráželi na náročné celodenní pochody; tu na 16 km vzdálenou Kleť (1 084 m n. m.), jindy na bližší Chlum (1 191 m n. m.). Nyní se po letech pauzy znovu k silvestrovským vandrům vracíme a, myslím, je to všem ku prospěchu. 
Letošní poslední den roku se mimořádně vydařil a tak jsme v dobře smíchaném koktejlu ochutnali jinovatkou ozdobenou krajinu jižních Čech, zasněžené Pošumaví, a já i třešínku v podobě nevšedního zážitku jevu nazvaného fata morgána, kdy se mi při pohledu zpět od Bukové hory zjevily siluety vysokých stolových hor v místech nížin Českobudějovické pánve.
Pokračovat ve čtení...

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

vydáno 2. ledna 2017 – napsal Rony – 4 komentáře

Inverze znamená nepříjemně lezavé počasí, kdy slunce pod pokličku husté mlhy jediným paprskem nepronikne. Nebo také slunné teplé počasí, které si můžete užívat vrchovatou měrou na horách a mléčnou kaši pod sebou vnímat jako pomalu se vlnící klidné moře.
Touha spatřit toto moře nás vyžene z pohodlí domova k nejvyšším vrcholkům Šumavy, a přestože nám ty pravé inverzní dny unikly, obě túry z Alžbětína za trochu námahy stály. Ve dvou dnech jsme uskutečnili atraktivní výstupy k Jezerní hoře a Plesné, vysoké vrcholy zdvihající se po obou stranách Železnorudského průsmyku, 
Pokračovat ve čtení...

Předchozí1Další

Nejoblíbenější články z tohoto archivu

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Náhodné fotografie

Radniční náměstí (Rātslaukums), Riga Bezdrev byl vybudován v letech 1490–92 na příkaz majitele panství Hluboká Viléma z Pernštejna. V současnosti patří rybník Bezdrev Rybářství Hluboká.Účelem stavby rybníka byl především chov ryb, jejichž nejhojnějším zástupcem je v rybníce tradiční kapr, ale najdeme zde samozřejmě množství dalších druhů, jako jsou např. štika, amur, lín či sumec.Bezdrev je dobře známý také jako letní turistické a sportovní středisko. Břehy rybníka jsou posety rekreačními objekty, jejichž obyvatelé přírodní prostředí využívají nejen ke koupání ale i k vodním sportům, především jachtingu a windsurfingu. Roku 1951 se na Bezdrevě konají první jachtingové závody.V zimě je možné po zamrzlé hladině konat dlouhé výlety na bruslích, či pěšky.
Kamenným mořem k vrcholu. ...
... Časy minulé, časy dnešní.
... Trolí cesta, Norsko
Deska o tomto místě Vstupte! Krokodýlí ZOO.

Další náhodné fotografie »

Jaký typ výletů preferujete?

1113 51% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

598 27% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

481 22% Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 2192 čtenářů Archiv anket

Náhodné články

Další náhodné články »

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.