Archiv roku 2020 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet 2019 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2019 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Z uveřejněných fotek Půltuctů jednotlivých měsíců roku 2019 vzešlo z hlasování dvanáct nejúspěšnějších. Každý měsíc je zastoupen jedinou fotkou a vy novým hlasováním můžete určit fotku roku 2019.
Pokračovat ve čtení...

Do hor s vlčí smečkou

Do hor s vlčí smečkou

Krásných fotek je plný internet. Potěší na duši, vždyť příroda naší planety je opravdu úžasná. Stejně osvěžující jsou i fotky zvířat, které v ní s námi přežívají. Často spíš nezávisle a mimo nás. Těm divokým jsme jejich životní prostor velmi omezili. Vzali jsme jim místa, kde po tisíce let žila. Měli bychom omezit populační lidskou explozi, která svět pohlcuje a více se dívat kolem sebe. Nezničme krásu naší modré planety, je jedinečná.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (duben 2020) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2020) - příběh fotografie

Motto: „Žij podle svojí víry. Dělej to, co ti radí srdce... To, co chceš... Lidský život je divadelní představení, které se hraje bez předchozích zkoušek. Zpívej, směj se, tancuj, měj rád... a žij intenzivně každý okamžik svého života... dříve, než spadne opona a hra skončí bez potlesku." Charles Chaplin
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Finsko a Estonsko

S báglem - Finsko a Estonsko

"Původně jsem to v plánu neměl, ale když mě k tomu donutil jízdní řád, nakonec jsem rád, že tomu okolnosti chtěly, abych dostal příležitost pořídit opět nějaké ty noční snímky. A že mlýny vypadají za umělého nasvícení a s barevnou ranní oblohou úchvatně! Velmi rychle se rozednívá. Obcházím kolem dřevěného plotu postaveného z klacků až na parkoviště muzea, kde se nalézá i hlavní vchod do areálu skanzenu..."
Pokračovat ve čtení...

"Svobodná" Paříž pomáhá

"Svobodná" Paříž pomáhá

Na konci června roku 2017 jsem měl tu možnost a čest účastnit se konference za demokratické změny v Íránu, která proběhla v hlavním městě Francie. Ačkoliv jsem byl zprvu trochu smutný z toho, že se nemohu účastnit oslav konce školního roku, noční cesta autobusem mě namotivovala natoiik, že jsem se těšil na nové zážitky a přátelství, jež by mohla vzniknout.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2020) - příběh fotografie

Motto: „Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst.“ Carlo Goldoni
Pokračovat ve čtení...

Od Hoslovic k Čestické Kalvárii a zpět

Od Hoslovic k Čestické Kalvárii a zpět

Pro velký ohlas minulého vandrování Strakonickem se po týdnu znovu vydáváme do kopcovité krajiny, tentokrát trochu jižněji od Kbílu, mezi Hoslovice a Čestice. Mírně zvlněné hřebeny hor nám opět nabídnou krásné výhledy na okolní přírodu.
Pokračovat ve čtení...

Přes Kamennou bábu na Kbíl

Přes Kamennou bábu na Kbíl

„Bohumil vedl své hosty údolím Kolčavky do Hrobí, ukazoval jim vrchy a lesy, které zde mají starobylá jména: Vraník, Kůstrý, Na Lipici a Boží kámen. Zde se jistě zastavili, protože odsud je možno spatřit nejen řeku Otavu, ale i průsvitně modrou siluetu Rábí. Jiný vrch, Kamenná bába, byl znám všem neplodným ženám z celého okolí. Věřily tehdy nezlomně, že se dostanou do požehnaného stavu, když usednou zde na velký kámen, mající ženskou podobu…“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 110; www.souteze.strakonice.eu)
Pokračovat ve čtení...

Za našimi krajany III

Za našimi krajany III

S krajany se v dnešní době setkáváme díky turismu skoro po celém světě, ale s těmi, kteří pocházejí z české kotliny a žijí již několik desítek let mimo naši vlast, už ne tak často. Díky zahraniční exkurzi jsme se v rumunském Banátu setkali nejen s Čechy ale i Slováky, kteří si vybudovali i své městečko. 
Pokračovat ve čtení...

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Vypuštění Orlické přehrady odhalilo části osad, které byly po dostavbě v roce 1960 zaplaveny a ztratily se hluboko pod vodní hladinou Vltavy v délce šedesáti kilometrů. Projeli jsme si některá zajímavá místa nejen u Orlíku a strávili příjemný den v stále ještě podřimující přírodě.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.