Půltucet (říjen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2024) - příběh fotografie

Motto: "Jediné, co potřebujete, je plán, mapa cesty a odvaha jít dál k cíli.“ (Earl Nightingale)
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy XIV.

Jihočeské cyklotrasy XIV.

Různých variant cyklotras je velké množství, snažím se vkládat nové inspirace známých míst, ale především nové trasy z míst, kde jsem sám nebyl. Jihočeský kraj má kouzlo, které se hned tak neomrzí. Výběr vkladám z tras projetých v roce 2024.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Nedaleké Saské Švýcarsko se stane magnetem pro poslední den. Netuše co nás čeká, vydáme se do skal. Opět pěšky i na elektrokolech. Krásy odhalených pískovců zaplatíme průjezdem v lijáku, který dokonale prověří naše mentální nastavení.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice lll. Lužické hory

Česká Kamenice lll. Lužické hory

Z Křížového vrchu vede trek po sopečných vrcholech s čedičovými varhany Zlatého vrchu, který se stane tou pověstnou třešničkou na dortu i pro bikerský okruh. Zpestřením večera pro nás bude výjezd na Zámecký vrch, kam se asi jen tak někdo dobrovolně nevydá. My nahoru vyjedeme spíš omylem.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Druhý den se rozdělíme na dvojice. Celodenní pěší túru na Růžovský vrch zvládnou Roman s Marií, náročnou cyklotrasu do Českosaského Švýcarska zase pisatel těchto řádek Rony s Jirkou.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice l. Úštěk a Jehla

Česká Kamenice l. Úštěk a Jehla

Cestu do České Kamenice si zpříjemníme procházkou po Úštěku, byť do podzemí se nedostaneme. Po ubytování v penzionu U Mariánské kaple jdeme na komentovanou prohlídku areálu kaple. Odpoledne máme čas na okruh po skalních vyhlídkách u České Kamenice i první cyklotrasu v okolí města.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2024) - příběh fotografie

Půltucet (září 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nikdy nejste příliš staří na to, abyste si dali nový cíl nebo začali snít nový sen.“ (Clive Staples Lewis)
Pokračovat ve čtení...

Půltucet 2023 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2023 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Znovu si můžete projít fotky s příběhem, které od vás dostaly nejvíce hlasů. Ve dvou měsících se nerozhodlo a tak jich opět nebude pouze 12 ale hned 14.
Pokračovat ve čtení...

Královské město Klatovy

Královské město Klatovy

Koncem prázdnin stíháme poslední komentovanou prohlídku Klatov. Dostaneme se do míst, kam bychom se běžně nepodívali a čas nám zbyde i na katakomby, barokní lékárnu U Bílého jednorožce a pavilon skla.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Poslední den věnujeme Slavkovskému lesu, kde chce Roman zdolat nejvyšší vrcholy pohoří. To nebude nijak náročné, stejně jako naše projížďka západní částí Slavkovského lesa z Kladské. Odpoledne máme v plánu prohlídku kláštera Kladruby.
Pokračovat ve čtení...

Nejnovější fotografie

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.