V šumavské bílé stopě

V šumavské bílé stopě

Nejen hory v polovině února zaplavuje neobvyklé teplo. V obci Neumětely na Berounsku naměřili 17,3°C, čímž byl překonán dosavadní rekord 14,5°C z roku 1974. Je proto nutné ukrýt se do stínu rozhledny na Poledníku, kde teploměr ukáže "pouhých" 11°C.
Pokračovat ve čtení...

Zbudovská Blata - selské baroko

Zbudovská Blata - selské baroko

Cyklistická projížďka po Zbudovských, nebo také Svobodných Blatech, které leží v Českobudějovické pánvi, poskytuje nevšední pohledy na vesnické domky tzv. selského baroka...
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2019) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2019) - příběh fotografie

Motto: "„Všichni lidé sní, ale ne stejně. Ti, kteří sní v noci v zaprášených koutech svých myslí, se probudí a zjistí, že to byla marnost. Nebezpeční jsou lidé snící ve dne, protože se mohou s otevřenýma očima vydat za svým snem a uskutečnit ho.“ Thomas Edward Lawrence
Pokračovat ve čtení...

Fotka roku 2018

Fotka roku 2018

Z deseti vybraných loňských fotek, které se objevily mojich článcích a zdají se mi těmi lepšími, můžete vybrat jednu "svoji" v anketě.
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Indočína

S báglem - Indočína

Indočína je region v jihovýchodní Asii na poloostrově Zadní Indie. Jeho přesné vymezení je nejasné, obvykle se však uznává, že se nachází východně od Indie a jižně od Číny. V současné době se jedná o bývalé francouzské kolonie Kambodža, Laos a Vietnam a v širším smyslu i další blízké země, část Malajsie ležící na Malajském poloostrově, Myanmar a Thajsko. Převažující náboženství v tomto regionu je buddhismus. (Wikipedie)
Pokračovat ve čtení...

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

Po roční pauze nejen že se vracíme při svém silvestrovském toulání k Zlatému potoku, ale dokonce jdeme ve stejné sestavě. Pro kratší trasu vybíráme opět krajinu šumavského předhůří s vrcholky Nebahov a Osule, kde ze středověku zbyly trosky hradu.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2018) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2018) - příběh fotografie

Motto: "Je to iluze, že fotografie jsou vytvořeny fotoaparátem. Jsou vyrobeny očima, srdcem a hlavou..." Henri Cartier-Bresson
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2018)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2018)

Rok 2018 mohl být dalším osmičkovým rokem, který převrátí či upraví naše dějiny. Nestalo se tak, byť snaha o to byla. Extrémní bylo snad jen vedro jehož jsme si užívali při svých túrách. V teplém podzimu jsme pak vzpomínali, kolikrát jsme zmokli. Jednou nebo dvakrát? Přiton vícedenních akcí jsme absolvovali mnoho a doufám, že podobné to bude i v roce následujícím.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2019

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2019

Milí příznivci, rádi bychom vám jako každý rok popřáli šťastné a klidné prožití Vánoc a ať je pro vás nový rok 2019 povedný. Děkujeme za přízeň v uplynulém roce a těšíme se, jaké zážitky nám všem přinese rok příští.
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

Nejnovější fotografie

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.