Kategorie Hrady, zámky a muzea 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Seveřani jsou nám možná blízcí I

Seveřani jsou nám možná blízcí I

Když jsem v čase předvánočním vybíral svou dovolenou, nevěděl jsem ještě, že moje volba padne na severní Evropu. Jelikož se mi nedařilo zařídit si přívětivější jih, řekl jsem si, proč vlastně nevyrazit na opačnou stranu našeho kontinentu. Ale co tam uvidím? Bude se mi tam líbit?
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

S Orlickými horámi se rozloučíme v okolí Olešnice, kde si je naposledy prohlédneme z nové rozhledny Faistův kopec. Poslední den strávím v Pekle, zatímco ostatní na výsluní novoměstského náměstí.
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole ll. a NP Stolové hory (PL)

Orlické hory pěšky i na kole ll. a NP Stolové hory (PL)

Další dny putujeme Orlickými horami u Říček, já si projedu také jejich podhůří. Šestý den jedeme do polských Stolových hor.
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole l. a Králický Sněžník

Orlické hory pěšky i na kole l. a Králický Sněžník

Bohémskou trilogii završíme po Hrubém Jeseníku a Krušných horách v horách Orlických, na které si necháme hned osm dnů z letošního léta. Díky koronaviru a všelijakým opatřením se nám do ciziny nechtělo, vždyť i v naší překrásné a pestré vlasti je stále co objevovat. Ponořme se tedy do hlubokých lesů Orlických hřbetů, které se táhnou desítky kilometrů a poskytují nevšední zážitky. Nedaleký Králický Sněžník pak bude pověstnou třešničkou na dortu.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory pěšky i na kole ll.

Krušné hory pěšky i na kole ll.

Ani třetí den není počasí dobré. To však zastaví pouze mne, když odjedu do Jáchymova a Hřebečné za toulkami minulostí. Až v neděli se vyjasňuje a proto dokončujeme, co jsme předchozí dny nestihli.
Pokračovat ve čtení...

Hrad Kámen

Hrad Kámen

Při návratu z Hrubého Jeseníku jsme měli díky nedělnímu slejváku dost času se ještě někde zastavit. Fronta a neustálý déšť nedovolily žádný turistický vedlejšák a proto jsme vzali za vděk zastavení u hradu Kámen, kde jsme shlédli historická jednostopá vozidla v místním muzeu.
Pokračovat ve čtení...

"Svobodná" Paříž pomáhá

"Svobodná" Paříž pomáhá

Na konci června roku 2017 jsem měl tu možnost a čest účastnit se konference za demokratické změny v Íránu, která proběhla v hlavním městě Francie. Ačkoliv jsem byl zprvu trochu smutný z toho, že se nemohu účastnit oslav konce školního roku, noční cesta autobusem mě namotivovala natoiik, že jsem se těšil na nové zážitky a přátelství, jež by mohla vzniknout.
Pokračovat ve čtení...

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Vypuštění Orlické přehrady odhalilo části osad, které byly po dostavbě v roce 1960 zaplaveny a ztratily se hluboko pod vodní hladinou Vltavy v délce šedesáti kilometrů. Projeli jsme si některá zajímavá místa nejen u Orlíku a strávili příjemný den v stále ještě podřimující přírodě.
Pokračovat ve čtení...

Za našimi krajany II

Za našimi krajany II

Minule jsme opoštěli oblast důležitého centra Transylvánie město Arad, abychom se vydali dále do nitra Karpat, ale také blíže k Dunaji, která tudy protéká. Nedivíme se, že právě tady v těchto končinách se usídlili naši krajené.
Pokračovat ve čtení...

Naučná stezka Zámecký park Červený Dvůr

Naučná stezka Zámecký park Červený Dvůr

Člověk nikdy neví, kam ho jeho kroky zavedou a kde časem skončí. Silná závislost na přírodě, horách a lesích mě snad nedonutí trávit čas v nějaké psychiatrické léčebně. Vlastně ani netuším, jestli na tyto závislosti vůbec někde je. V Červeném Dvoře sice závislosti léčí, ovšem poněkud jiné...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.