Archiv měsíce Únor 2026 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Mrazivý dech Jižních Čech

Mrazivý dech Jižních Čech

Zimní krajina přináší nové pohledy na nám známá místa. Cílem mnoha turistů se stává zamrzající Stropnický vodopád v Terčino údolí. O pár dnů později jsme využili možnost sestoupit do podzemí vodní elektrárny Lipno l. a k tomu přidali výlet na nedaleký Vítkův kámen.
Pokračovat ve čtení...

Lovy beze zbraní - střípky z přírody

Lovy beze zbraní - střípky z přírody

Nejen snímky z ptačí říše jsou v hledáčku Jany Zíkové Její kvalitní fotografická technika a zapálení pro věc umí vykouzlit mnoho dalších krásných a zajímavých fotek i z jiných oblastí zájmu. I toto pel mel se samozřejmě týká přírody.
Pokračovat ve čtení...

Lovy beze zbraní - ptačí svět lV.

Lovy beze zbraní - ptačí svět lV.

Zimní absenci článků již několikátý rok mohu, díky svolení kamarádky fotografky Jany Zíkové, zkrášlit přírodními drahokamy, kterými jsou různě barevní, ale i nenápadní ptáci. Jejich pestrý svět jim můžeme, my lidé, jen závidět.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy XVI..

Jihočeské cyklotrasy XVI..

Nekončící proud cyklostezek, ale i cest, které označeny nejsou, tvoří dokonalou síť. Stačí je propojit do smysluplné trasy a vyrazit. Šest jihočeských cyklovýletů jsem si znovu dovolil popsat a přidat několik fotek.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2026) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2026) - příběh fotografie

"Někdy jste tak sami, až to dává smysl.“ Charles Bukowski
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.