Archiv roku 2017 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Český ráj - III. Hruboskalsko

Český ráj - III. Hruboskalsko

Neděli věnujeme oblasti Hruboskalského skalního města, s cílem dojít k reliéfům vytesaným ve skalách u Kopicova statku. Projdeme si tak nejen známé skalní město, ale i turistickými značkami nedotčenou oblast, která nás mile překvapí. Výšlap zahájíme u bývalých lázní Sedmihorky.
Pokračovat ve čtení...

Apuseni - propastné hory ll.

Apuseni - propastné hory ll.

Po čtvrtém dnu na Padisu se přesuneme do jižní části Bihoru na Scişiosaru. Ranní přejezd prvním autem je nečekaně protáhne, ale ne tolik, jako večerní Luďkovo, který v Apusenských horách proměnil zkratku v nekonečné ježdění. Máme problémy najít místo pro stany a nakonec zůstaneme v údolí u řeky v levném, zašlém penzionu. Zjistíme, že dva dny jsou na prozkoumání všech krás této části Bihoru velmi málo.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Po přejezdu k penzionu U Marušky v Hrubé Skále - Radvánovicích ještě stíháme průzkum nedalekých Boreckých skal, které jsou krásným a názorným důkazem vzniku pískovcových skalních měst a také podvečerní návštěvu městečka Rovensko pod Troskami, kam nás přitahuje především dřevěná zvonice s obrácenými zvony. I první, podstatně zkrácený den velikonočního zeleného čtvrtku tak v Českém ráji využijeme k svému kulturnímu obohacení.
Pokračovat ve čtení...

Svéráz pošumavského "lovu"

Svéráz pošumavského "lovu"

Lehkou parodii v nadpisu lze vysvětlit celkem jednoduše. Pro další nedělní vandrování jsme si totiž zvolili hornatou oblast mezi Českým Krumlovem a Světlíkem, krajinu kdysi obývanou převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Po nich zde zbyly rozlehlé pastviny, lesy a ... liduprázdno. 
Zvláštní čaro putování nás vyvede od Okolí k vrcholku protáhlého kopce Hrubec a do Svérázu.
Pokračovat ve čtení...

Terénní cvičení v Harrachově část první

Terénní cvičení v Harrachově část první

Katedra geografie při Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích každoročně vyráží na konci května na týdenní terénní cvičení do rodiště jednoho z jeho hlavních pořadatelů, které se nachází v horském středisku v Krkonoších. Studenti si prozkouší své znalosti daleko od domovské půdy, a to jak z hlediska přírodních, ale i sociálních znalostí v rámci jejich oboru. Vítej, Harrachsdorfe, tedy Harrachove!
Pokračovat ve čtení...

Terénní cvičení v Harrachově část druhá

Terénní cvičení v Harrachově část druhá

Minule jsme opouštěli oblast Českého ráje a vrátili se zpátky do Harrachova, odkud nás tentokrát čeká výprava do nitra Krkonošského národního parku, který chrání podle legendy před hledači pokladů a pytláky Krakonoš.
Pokračovat ve čtení...

Arménie VIII.

Arménie VIII.

Třetí den velkého autovýletu jsme zakončili poněkud nouzovým noclehem u jezera Sevan, stan jsme stavěli až za tmy. V neděli už se neplánujeme nikam hnát, většinu času chceme strávit v okolí jezera a večer se vrátit do Jerevanu.
Pokračovat ve čtení...

Krkonošská šestidenní ll.

Krkonošská šestidenní ll.

Zbytek pomalu ubývajících sil směrujeme k hraničnímu hřebenu s výraznými skálami Mužských a Dívčích kamenů, dlouhému přechodu z Medvědína k Labské boudě, se sestupem Labským dolem, a jako třešničku na dortu si před odjezdem domů přidáme ještě krátký výstup k Ptačím kamenům.
Pokračovat ve čtení...

Vandrování vojenským újezdem Boletice

Vandrování vojenským újezdem Boletice

Pestrou krajinou VVP Boletice zazní dělostřelecká palba. Tu zanedlouho vystřídají nálety bojových letadel. Prudce klesají za vrchol Chlumu, odkud se ozve osamělá hromová rána. Často si na chatě u Ktišského rybníka připadám jako válečný pozorovatel. Když však ve volných dnech zbraně ztichnou, mezi horami, lesy a lukami uslyšíte jiné zvuky. Chorál ptačího zpěvu se nese nad korumami stromů a příroda, prosta lidí i turistů, prožívá své skryté příběhy tak, jako před mnoha sta lety. 
Zkusme se proto opět ponořit do lůna Želnavské vrchoviny, tolik inspirující a tolik krásné...
Pokračovat ve čtení...

Arménie V.

Arménie V.

Po třech nádherných dnech v arménských horách jsme se vrátili do civilizace; v Jerevanu jsme si ovšem moc dlouho neodpočinuli, neboť záhy vyrážíme na několikadenní autovýlet po jižní části země. Ještě jednou musíme hostitelům poděkovat, že nám auto poskytli s takovou samozřejmostí.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.