Terénní cvičení v Harrachově část první
vydáno 21. května 2017 – napsal Jack – žádný komentář
Katedra geografie při Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích každoročně vyráží na konci května na týdenní terénní cvičení do rodiště jednoho z jeho hlavních pořadatelů, které se nachází v horském středisku v Krkonoších. Studenti si prozkouší své znalosti daleko od domovské půdy, a to jak z hlediska přírodních, ale i sociálních znalostí v rámci jejich oboru. Vítej, Harrachsdorfe, tedy Harrachove!
Vydat se na vlastní pěst za hranice své obce, regionu, kraje či snad celé republiky někdy stojí hodně sil. Ale bez odhodlání a snahy vymanit se ze své rodné škeble to prostě nejde. Proto jsem nakonec zpětně rád, že jsme měli to štěstí vyrazit na sever naší republiky.
Harrachov
Harrachov, který je vzdálený od Prahy kolem 140 kilometrů a pár jednotek kilometrů od polských hranic, byl založen na počátku 17. století šlechtickým rodem z jižních Čech. Znám je nejen jako turistické středisko díky nádherné přírodě, sklárně a Hornickému muzeu, ale také jako horské letovisko s lyžařským zázemím a hlavně skokanskými můstky.
Po deštivém příjezdu jsme se ubytovali v kempu Jiskra a seznámili se s programem následujících dní, které v Libereckém kraji strávíme.
V kempu Jiskra
Seznamte se s okolím: Rokytnice nad Jizerou
Hned následující den, kdy se počasí umoudřilo, jsme byli rozděleni do několika skupin, ve kterých budeme trávit až do konce kurzu většinu aktivit. Každá ze skupin dostala jedno městečko, které se nacházelo v okolí Harrachova, kam se museli přemístit a zjistit co nejvíce informací o dané obci - nejen z dostupných prospektů, které jsme si sehnali, ale i z rozhovorů mezi lidmi. Naše skupina s názvem Dreamteam vyrazila do malebné Rokytnice nad Jizerou.
Hotel Krakonoš
Základní škola praktická a Základní škola speciální, Rokytnice nad Jizerou
Penzion v Rokytnici nad Jizerou
Část týmu s úlovky
Zasloužený oběd
Město s necelými tři tisíce obyvateli leží na levém břehu řeky Jizery. Podobně jako Harrachov i zde se rozvíjelo sklářství, ale také těžba stříbra. Většina textilních podniků, které tu byly vybudovány, jsou dnes zavřeny a hyzdí centrum obce jako nevyužitý brownfield. Lákadlem by tu přesto mohla být secesní radnice z počátku 20. století, ale i množství hotelových komplexů, které vznikly po odsunu německého obyvatelstva.
Půrmyslový závod a kompletní náš Dreamteam
Secesní radnice
Některá ze skupin musela vyjet do obce Smržovka s necelými čtyřmi tisíci obyvateli. Měla podobnou historii jako jiná městečka v okolí, od roku 1991 se však vyznačuje českou společností, která vyrábí sportovní roadstery značky Kaipan.
Tým dam v obci Smržovka (Dagmar Křtěnská)
Sídlo firmy Kaipan (Dagmar Křtěnská)
Po obědě každý tým vypracoval pro ostatní seznámení o obci, ve které byl, a prezentoval, jaké klady, zápory a jaké vyhlídky má daná obec.
Hornické muzeum a hledání kešek
Následující den nás čekal pěší přesun kolem empírového kostela svatého Václava do Hornického muzea v místní části Rýžoviště. Od poloviny 18. století do roku 1992 zde probíhala těžba různých minerálů a my jsme se na vlastní oči mohli podívat, jak probíhala, a nahlédli jsme i do nejhlubšího patra, které se nacházelo 350 metrů pod štolovým patrem.
Kostel svatého Václava
V Hornickém muzeu Harrachov
A jde se do štol
Před branami muzea
K důležitým mezníkům terénního cvičení nepatří jen úkoly ze socio-geografické sféry, ale také z té fyzicko-geografické. Tyto dvě složky neodmyslitelně patří k umu geografů, proto jsme je zdatně propojili následující den v přírodě při tzv. geocachingu [geokešingu].
Začátek keškového putování
Honzův nález kešky
Tato hra vznikla v květnu roku 2000 a k nám se dostala již o rok později (dnes přes 3 milionu aktivních keší / necelých 53 tisíc v ČR). Cílem této hry je zatraktivnit běžný turismus a přitáhnout lidi více mimo jejich domovy. Každá skrytá skříňka cache [keš] o různé velikosti je opatřena příslušnou souřadnicí dle Globálního polohovacího systému (GPS), díky které ji může cacher [kačer] vyhledat a fyzicky se k ní přiblížit, ale také jejím bližším popisem, aby věděl, jak se k ní dostat. Po jejím úspěšném nálezu se zapíše pod svou přezdívkou do logbooku, který je vždy připojen, a znovu cache vrátí na původní místo a zamaskuje pro další hledače.
Přes říčku Kamenici
Kde nic, tu nic
Dreamteam
Výhodou této hry je, že vás vezme na různá místa, která jsou víceméně něčím výjimečná. My jsme se podívali do okolí Harrachova, takže jsme viděli například desetimetrový Mumlavský vodopád, skokanské můstky včetně toho největšího mamutího (s kritickým bodem 185 m) pro lety na lyžích atd.
Mumlavský vodopád
Část Harrachova
Skokanské můstky
Jan Nepomucký aneb "Není skokan jako skokan"
Krásu této krajiny jsme si užili i díky slunečnému počasí, takže vše dopadlo na jedničku. Nikdo nepřišel k úhoně, což je nejdůležitější.
Výlet do Mladé Boleslavi: Škoda
V polovině týdne jsme vyrazili skoro již starodávným autobusem do Mladé Boleslavi. Neměli jsme mnoho času na prohlídku města, protože jsme měli naplánovanou návštěvu automobilky Škody Auto a muzea bývalé továrny na jízdní kola, motocykly a automobily značky Laurin & Klement z roku 1905.
Muzeum Škodovky v Mladé Boleslavy
V muzeu
Dva vášniví cyklisté – mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement – založili nejprve podnik na výrobu jízdních kol značky Slavia, pak rozšířily svůj sortiment o motocykly a nakonec i automobily. Právě automobily jsou pod dříve plzeňskou značkou Škoda Auto vyráběny dodnes.
Dobový plakát
Jeden ze starých vozů
Reklama na Škodovku
Znak Škoda
Škoda Auto patří mezi naše největší zaměstnavatele a také vývozce, proto není divu, že vlastníkem již nejsou Češi ale Volkswagen Finance Luxemburg S. A. z Lucemburku. Škoda však nadále sídlí v Mladé Boleslavi a mimo výrobní závod v tomto městě má ještě další dva – v Kvasinách a ve Vrchlabí. Zajímavostí zůstává, že například prototyp vozu značky Škoda 110 Super Sport, typ 724, byl upířím vozidlem ve filmu Juraje Herze Upír z Feratu.
Škoda Super Sport z filmu Upír z Feratu
A jdeme se podívat na výrobu
Procházka Hruboskalskem
Ve výrobním závodě se nesmělo fotit, proto fotky nenabízím. Dlouho jsme tam však nepobyli a čekala nás ještě odpolední výprava po jedné části Českého ráje, konkrétně do Hruboskalska. Individuální procházka započala v lázních Sedmihorky, odkud jsme směřovali podél pískovcových útvarů skalního města směrem na zámek Hrubá skála. Cestou jsme tak mohli obdivovat ohromné množství různých přírodních prvků ([/URL]), které vytvořila činnost vody, mrazu, organismů apod.
Kudy se vypravíme?
Osudová
Skalní útvar u svatého Prokopa
Skalní útvar
Pod Hrubou skálou
Jako v pohádce
Zámek Hrubá skála byl postaven pány z Valdštejna na místě dřívějšího hradu v renesančním až novogotickém stylu. Dnes je možné se porozhlédnout po zdejším kraji z hradní věže anebo rozjímat v zámeckém kostele svatého Josefa. V ostatních částech zámku se nachází hotel.
Hrubá skála
Výhled na pískovcové útvary
Ještě na Hrubé skále
Kostel svatého Josefa
V interiéru kostela
Další zastávkou, mimo různé skalní útvary vzniklé erozivní (narušující) činností, bylo také zdejší Arboretum Bukovina v místní přírodní rezervaci se čtyřmi sty chráněnými památnými stromy a zřícenina hradu Valdštejn s poutním místem a kaplí svatého Jana Nepomuckého.
Adamovo lože
Čarodějnice na skále
Arboretum
Flóra v Arboretu
Pěšky i na kole v každém věku
Kostel svatého Jana Nepomuckého na Valdštejně
Při cestě zpátky po červené bylo hodno se vyfotit u vyhlídky na tzv. Kapelu, tedy na seskupení skalních věží v jejímž čele stojí osamocená skalní věž Kapelník. Tím jsme se pak rozloučili s inspirativním krajem, kudy snad i bloudil básník Karel Hynek Mácha, jehož možná jediná dochovaná podobizna je k nalezení poblíž Valdštejna.
Vyhlídka na Kapelu
Mariánská skála
Více o Hruboskalsku a Českém ráji si můžete přečíst [URL:http://www.rodocapsa.cz/hruboskalskepesinky/index.htm]zde.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Jack
Učitel zeměpisu, občanské výchovy a základů společenský věd, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či další státy našeho světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vede oficiální stránky Volejbalu Strakonice, spravuje oficiální stránku Běhu městem Strakonice 21. srpna, píše občasné recenze na blog iDnes.cz či na Databáziknih a publikuje někdy články do různých periodik..
Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější. Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Půltucet (září 2018) - příběh fotografie
- Léčivé prameny Slavkovského lesa
- Putování Chodskem l. - Čerchov, Domažlice, Koráb
- Křížem krážem Slovinskem část druhá
- Adamello - Presanella a Ortler ll. - NP Stelvio, Passo dei Contrabbandieri, Passo Presena
- Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov
- "Svobodná" Paříž pomáhá
- Město Vimperk a Sudslavická naučná stezka
- Motýlí čas
- Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy
Jaký typ výletů preferujete?
1227 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
828 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
585 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2640 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Od hradu k hradu pošumavím
- Ohlodané kosti Šumavy
- Krkonoše, východní část hor ll.
- CHKO České středohoří ll.
- Středohoří - do třetice všeho dobrého I.
- Půltucet (červen 2021) - příběh fotografie
- Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy
- Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny
- Patagonie – oslava cestování (část 2.)
- Moni Koudouma