Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Český ráj - Hruboskalsko a brdský Třemšín z Rožmitálu

vydáno 23. března 2017 – napsal Venca – žádný komentář

Na konci října 2016 si naše turistická skupina (zlivský Rony, strakonický Roman, zlivský Venca a jeho bratr Franta z Prahy) naplánovala vícedenní pobyt s ubytováním v Českém ráji. Nakonec však turistu nejvyšší kategorie Ronyho zradila dolní páteř při opravě svého automobilu a Romana na turistické trasy nepustily zdravotní potíže v rodině. Takže jsme zůstali jen dva a čtyři etapy jsme se rozhodli  realizovat sami cestováním z matičky Prahy i s ohledem na aktuální stav počasí v jednotlivých krajích České republiky.

1.etapa: Z Turnova na Hrubou Skálu

mapy

Od železniční stanice Turnov-město vyrážíme 28.října po červeně značené trase směrem na Hrubou Skálu. Protože celková trasa s návratem do výchozího místa by měla činit 20 km, domnívali jsme se, že 7 hodin na trase bez většího odpočinku bude stačit do odjezdu vlaku, tak abychom byli v Praze ve 20 hodin. Začínáme stoupat vzhůru a zakrátko jsme informačními tabulemi upozorňováni na blížící se skalní rozhlednu Hlavatici. Ještě pod Hlavaticí v Mašově potkáváme pěkné dřevěné sochy, jež jsou součástí duchovní Brány Českého ráje (dílo výtvarnice Ivety Sádecké). Vstup do prostoru tvoří dvě dřevěné sochy od turnovského řezbáře Karla Hajna, za ním je labyrint, přes který se turista dostává do magického kruhu sedmi soch. Každá socha je z jiného stromu. V jabloňovém sadu poznání je madona s děťátkem a archanděl Gabriel, ochránce tuláků. Toto mimořádné dílo vzniklo v návaznosti na nesmyslné kácení stromů v této lokalitě.

Po zhruba dvou kilometrech od Turnova konečně vystoupáme k osamocené pískovcové skále zvané Hlavatice, zpřístupněné již v roce 1894. Tato skála se nachází v nadmořské výšce 382 metrů, má výšku přes 12 metrů a z vyhlídky bychom podle orientační tabule měli vidět Turnov a jeho okolí, Ještěd, Kozákov, Bezděz a Ralsko. My se musíme spokojit pouze pohledem na město Turnov, protože je hodně zataženo a mlhavo.

Duchovní Brána Českého ráje vznikla v roce 2008 a pouští návštěvníky do labyrintu, přes který se návštěvník dostane do magického kruhu sedmi soch, přičemž každá socha je z jiného stromu a má vyzařovat energii...

Skalní vyhlídka Hlavatice.

Po 1 km od Hlavatice docházíme ke zřícenině hradu Valdštejn. Původně jsme ho měli jen minout, ale krásné sochy na vstupním mostu nás zlákaly na prohlídku vnějších objektů (za 40 Kč). Hrad vystavěl předek Valdštejnů Jan z Hruštice v druhé polovině 13.století. V 16.století patřil rodu Smiřických, kdy kolem roku 1550 zničil požár většinu objektů hradu a ten zůstal zříceninou. Po porážce stavovského povstání je hrad po roce 1620 v majetku Albrechta z Valdštejna. Zejména v 18.století byly na hradě provedeny stavební úpravy, byly postaveny kamenné mosty spojující předhradí s prvním nádvořím a barokní kostelík sv.Jana Nepomuckého. Za zhlédnutí stála také kaple sv. Jana Křtitele (obrázek světce možná znázorňuje podobiznu K.H.Máchy), hradní sklepení, hladomorna a jiné objekty.

Když už se po hodinové prohlídce chystáme opustit hrad, potkáváme paní průvodkyni, která ukončila komentovanou prohlídku interiérů, dáváme se s ní do hovoru a tak nám nakonec umožní na minutu nahlédnout do třech místností hradu. V jedné z místností byl větší obraz vrchního velitele císařských vojsk za třicetileté války Albrechta z Valdštejna.

Sochy na mostu u hradu Valdštejn...

Valdštejn.

Tři části hradu Valdštejn (l.p. 1260) spojovaly dřevěné mosty. Jako materiál posloužila samotná skála, na které hrad stojí.

Se značným zpožděním se vydáváme stále po červené k rozcestí U Kavčin, kde se potkáváme s naučnou stezkou Hruboskalsko. Po levé ruce se nalézá pískovcové skalní město s přírodní rezervací o rozloze 219 ha, které obsahuje cca 400 skal a skalních věží. K nejznámějším skalním věžím patří m.j. Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Po 1,5 km od hradu Valdštejna docházíme k Vyhlídce U Lvíčka, kde z východu vidíme seskupení skal Čertova ruka, uprostřed Sfingu, vpravo soubor skal Cikán a zcela vpravo skalní věž Kapelník. Zanedlouho přicházíme k druhé vyhlídce, a to k vyhlídce Na Kapelu. Z této vyhlídky vidíme působivé seskupení skal nazvané Kapela a osamocenou skalní věž Kapelník.

Po dalších zhruba 400 metrech se dostáváme k arboretu Bukovina. Arboretum Bukovina je lesní park založený v letech 1860-1862. Má plochu 2,73 ha a nachází se zde 400 chráněných památných stromů převážně původu ze Severní Ameriky (mj. například sekvojovec obrovský, jedlovec kanadský, douglaska tisolistá). Při důkladné prohlídce je nemožné si nevšimnout sochy Ducha arboreta, kterou vytvořil z odumřelé douglasky tisolisté známý sochař s motorovou pilou Ivan Dědek Šmíd v roce 2005.

Od arboreta je to kousek k rozcestí U Adamova lože, odkud sestupujeme po kamenných schodech úzkým průchodem mezi skalami. Adamovo lože je v postatě skalní reliéf vytesaný do skály připomínající pohovku.Toto dílo vytvořil sochař Chládek z Turnova v 18.století na objednávku Františka Adama z Valdštejna, bratra posledního valdštejnského majitele hruboskalského panství.

Hruboskalsko...

Seskupení skalních věží Kapela s osamoceným Kapelníkem jsou velmi známé skalní útvary.

Po návratu k rozcestí se dopouštíme nehorázné chyby a pro nás oba z neznámých důvodů neodbočíme po žluté na Mariánskou vyhlídku (pohlednicový výhled na zámek Hrubá Skála, Trosky a Kozákov) a směřujeme ihned k zámku Hrubá Skála. Na místě současného zámku byl postaven hrad vybudovaný v roce 1350 Hynkem z Valdštejna. Od 16.století byl hrad v majetku rodu Smiřických, kteří přestavěli hrad na pohodlnější zámek, v čemž pokračovali i další majitelé panství. Od roku 1821 vlastnili zámek Lexové z Aehrentalu až do roku 1945, kdy na základě Benešových dekretů zámek převzal stát a sloužil dále jako rekreační středisko ROH.

V současnosti funguje zámek jako hotel, jež vlastní firma TENMAR s.r.o., což je rusko-gruzínská společnost. Pro turisty je přístupné pouze nádvoří a zámecká věž. Po prohlídce nádvoří směřujeme po zelené úzkou Myší dírou směrem k Lázním Sedmihorky. Postupujeme Dračími skalami, potkáme se se sochou svatého Prokopa a dostáváme se ke skalní věži Osudová se skalním oknem v levé dolní části skály. Po 1,5 km od zámku Hrubá Skála dorazíme konečně do Lázní Sedmihorek.

Lázně Sedmihorky byly založeny v roce 1841 MUDr . Antonínem Šlechtou, jehož pomník odhalený zde v roce 1890 vytvořil J.V.Myslbek. Základem léčby byly účinky studené vody kombinované s tělesným cvičením a dietou. Léčily se zde nemoci pohybové, otylost, astma, nervové choroby. Do lázní jezdila česká a rakouská šlechta, ale i hosté např. z Turecka a Ruska. Informační tabulky na budovách upozorňují na návštěvy takových velikánů jako byli Jan Neruda a Eliška Krásnohorská.

Po smrti zakladatele lázní v roce 1886 se začala k léčení používat i rašelina. Po roce 1914 se lázně mění na klimatické a lázeňské budovy jsou využívány k ubytování letních hostů. Po roce 1945 byly lázně jako součást panství Hrubá Skála znárodněny a přeměněny na zotavovnu ROH. V současné době slouží lázeňské domy jako hotel a kongresové centrum pod obchodní společností. V dřevěném altánku děláme asi 20-ti minutovou přestávku na občerstvení z vlastních zdrojů, během ní nevidíme jediného člověka. Všude je pusto a smutno, některé objekty by zasluhovaly lepší údržbu. Snad v létě to tady bývá lepší, společnost inzeruje procedury nelázeňského charakteru.

Na rozcestí značených cest odbočíme na modrou a plánujeme se později dostat na již vzpomínanou Mariánskou vyhlídku. Bohužel se kazí počasí a hrozí déšť. Proto zbývající trasy opouštíme a urychleně spěcháme po rovině k železniční stanici Turnov - město. A když tam konečně dorazíme, spustí se silný déšť, který nás bude doprovázet po cestě do Prahy. V Praze zjistíme, že v oblasti Českého ráje má 29.října pršet, a proto jsme si na příští den naplánovali trasu do pohoří Brdy na horu Třemšín.

Kostel sv. Josefa na Hrubé Skále.

Zámek Hrubá Skála...

Věž je turistům zpřístupněna.

Socha sv. Prokopa ve skalní průrvě Dračích skal.

2. etapa: Z Rožmitálu pod Třemšínem na horu Třemšín

mapa

Vzhledem k počasí jsme se s Frantou domluvili na výletu do pohoří Brdy, které se táhne přes 50 km Středočeským a Plzeňským krajem. Nejvyšší nadmořské výšky zde dosahuje vrch Tok (865 m), výšky 800 m a vyšší pak ještě dalších 9 vrcholů. Naším cílovým vrcholem bude 7. nejvyšší hora v pohoří Třemšín s nadmořskou výškou 827m. Brzy ráno dne 29.října se vydáváme z Prahy železniční dopravou do 80 km vzdáleného Rožmitálu pod Třemšínem, který má přes 4 tisíce obyvatel. Mezi významné osobnosti města patří např. Jaroslav Lev z Rožmitálu (vůdce mírového poselství krále Jiřího z Poděbrad po západní Evropě), Jakub Jan Ryba (hudební skladatel a učitel , autor České mše vánoční), kardinál Miroslav Vlk (v letech 1972-1978 zde působil jako kněz), Václav Hudeček (houslový virtuos), Johana z Rožmitálu (česká královna a 2.manželka krále Jiřího z Poděbrad).

Z železniční stanice se vydáváme po modré značce kolem Sadoňského rybníku a posléze ulicemi Komenského , Rybovou a Hofmeisterovou až dorazíme k Podzámeckému rybníku (19 ha). Pak zahybáme doprava a 1 km dlouhou lipovou alejí Johanky z Rožmitálu dojdeme do Starého Rožmitálu. Dominantou Starého Rožmitálu je farní kostel Povýšení svatého Kříže, původně raně gotický, vystavený kolem roku 1230. Velmi cenné jsou zdejší historické varhany z roku 1750, na nichž hrával v letech 1788 až 1815 Jakub Jan Ryba, učitel a vedoucí chrámového sboru. Tyto varhany však bohužel neuvidíme, protože byl kostel zavřený. Zavřen však nebyl místní hřbitov a proto navštívíme pěkně upravený hrob J.J.Ryby. Po návratu zpět lipovou alejí na rozcestí červené a zeleně značené trasy pokračujeme jen po červené na rozcestí Voltuš -Flusárna. Odtud dojdeme po žluté do osady Voltuš, kde se nalézá kaple svaté Anny. Když dospějeme k mohyle J.J.Ryby, máme v nohou již 7 km.

V tomto místě na úpatí vrchu Štěrbina spáchal J.J.Ryba sebevraždu z důvodu deprese, dlouhodobé vyčerpanosti, špatné finanční situace jeho početné rodiny (v důsledku krachu banky přišel o naspořené peníze), ani vztahy k nadřízeným nebyly vůbec dobré. Byl rovněž vyznavačem stoické filosofie, jež sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky žádoucí. Bohužel tehdejší společnost měla zcela opačný názor, J.J.Ryba byl pohřben bez obřadu mimo rožmitálský hřbitov, kam byl přemístěn až po čtyřiceti letech. Na místě jeho smrti byl v roce 1854 postaven lesními dělníky kamenný kříž, kamenná mohyla v dnešní podobě je stará 84 let (1933).

Kodtel Povýšení sv. Kříže je velmi starý a je dominantou městské části Starý Rožmitál.

Od mohyly pokračujeme stále po žluté, až dojdeme na rozcestí Štadruž, kde se vpravo chytneme modré značky, která nás bude provázet až na vrchol Třemšína. U rozcestí Kobylí hlava objevujeme vpravo stejnojmennou studánku. Asi 800 metrů pod vrcholem Třemšína se nachází Třemšínská bouda. Ta byla postavena v polovině 19.století původně jako kaple, později byla upravena jako útulna. V roce 2007 byla opravena Lesy ČR do její původní historické podoby. U Třemšínské boudy se nalézá Gangloffův litinový kříž ve tvaru zkřížených bukových větví svázaných provazem, který dal postavit lesmistr a vynálezce Karl Daniel Gangloff v roce 1870 na památku svého působení na Rožmitálsku (od roku 1864). Zemřel v roce 1879 ve věku 70 let a je pochován na rožmitálském hřbitově. Vynalézal hlavně přístroje na zeměměřictví a stroje na zpracování dřevní hmoty (m.j. i stroje na výrobu šindelů, tužkových a zápalkových dřívek).

Blízko vrcholu Třemšína dojdeme k barokní kapli z roku 1771. Na kapli pod křížem je nápis: Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva. U kaple je i informace, že na vrcholu Třemšína stával od 13.století hrad založený rodem Buziců. Prý jsou viditelné i jeho malé zbytky, my je ale nevidíme, místo kolem vrcholu nám připomíná lesopark.

Co však určitě vidíme je skutečnost, že na vrcholu už nestojí v pořadí již třetí dřevěná rozhledna, vybudovaná v 70.létech 20.století pro vojenské účely, kterou využívali i turisté. V posledních letech nebyla již v dobrém stavu a z rozhledny byl i omezený výhled kvůli vzrostlým stromům. V roce 2012 byly z důvodu bezpečnosti odstraněny výstupové žebříky, zbytek rozhledny zanikl definitivně při požáru lesa a rozhledny dne 26.července 2015.

V roce 2009 schválilo město Rožmitál projekt nové rozhledny (jde o rozhlednu tvořenou kovovým vřetenem s nosným pilířem a dřevěným opláštěním), na realizaci díla však chyběly finance. Na vrcholu jsme potkali člověka, který zasvěceně sliboval postavení nové rozhledny do roku 2018. Z Třemšína sestupujeme po žluté kamenným mořem a přes vrchol Křemel (790 m n. m.) a pod vrchem Hřebenec (788 m n. m.) se dostáváme k vrcholu Hengst (757 m n. m.), kde stávalo v minulosti tvrziště. Dochovalo se z něho val, příkop a základy stavby. Z Hengstu pokračujeme stále po žluté až k lovecké chatě Roubenka, kde vpravo odbočíme a jdeme cca 1,5 km neznačenou cestou, napojíme se na zeleně značenou silnici a dorazíme do Hutí pod Třemšínem, části města Rožmitál pod Třemšínem.

Kaplička pod vrcholem Třemšína.

Autor na vrcholu.

Odtud to je něco přes 3 km po silnici k výše uvedenému rozcestí Voltuš - Flusárna. Cestou pozorujeme severněji položené hory Brd, zejména nelze přehlédnout horu Praha (862 m n.m.) s meteorologickým radarem. Zbytek trasy nás nakonec dovede na rožmitálské náměstí. Před tím ještě obejdeme z venku rožmitálský zámek, který však není pro veřejnost přístupný. V minulosti patřil slavnému šlechtickému rodu Lvů z Rožmitálu, od roku 1623 sloužil přestavěný renesanční zámek jako letní sídlo pražského arcibiskupa. V roce 1948 byl zestátněn, po roce 1989 připadl městu Rožmitál pod Třemšínem, které ho zdarma převedlo na Arcibiskupství pražské.

Od roku 2001 vlastní zámek firma Trinity Coop,v níž má 80% podíl americký podnikatel R.Marshall. Že to s opravou a údržbou zámku rozhodně nepřehání, svědčí fakt, že se v roce 2013 zřítila střecha a stropy stodoly u zámku a o rok později i střecha v nejstarší části zámku, pozdějším pivovaru. Za to byl uvedený podnikatel i sankciován.

Po vnější prohlídce zámku spěcháme na náměstí, kde se nalézá restaurace Slávie. Zde si dáváme večeři a několik piv. Zasloužíme si to, protože dnešní krásná turistická trasa měřila až na rožmitálské železniční nádraží přes 26 km. Protože se počasí v Českém ráji umoudřilo, bude třetí etapa směřovat do obce Malá Skála.

Rožmitál pod Třemšínem - vstup k zámku.

Zámek v Rožmitálu vznikl z původního hradu z 13. století a dochovala se tato hranolová věž se vstupní branou.