Archiv roku 2013 5. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Přináším pokračování z putování po moravských a slezských krásách. Podruhé se společně vydáváme na výlet. Tentokrát zavítáme do malebných, dřevěných srubů na Pustevnách, vystoupáme na vrchol Radhošť, ale také se projdeme Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Nenechte se zdržovat a pojďte s námi .-).  
Pokračovat ve čtení...

Zatím zakázané Brdy

Zatím zakázané Brdy

Brdy jsou pohoří, které se táhne jihozápadním směrem od Prahy v délce více než 70 kilometrů.Je to jednolitý pás lesů, z nichž některé části jsou ještě původní smíšené porosty. I když Brdy leží uprostřed Čech, jsou neuvěřitelně liduprázdnou krajinou. Nenajdete zde žádné vesnice, nic pro turisty. Vše je podřízeno od dvacátých let minulého století jen vojskům a armádám. Celé západní Brdy jsou zatím jedním vojenským cvičištěm. Zatím ... ... 
Pokračovat ve čtení...

Na Kometě

Na Kometě

První adventní neděle byla převážně zasvěcena slavnostem spojených s rozsvěcováním Vánočních stromků a i náš výlet se tomuto tématu trochu přiblížil. Vždyť vrcholky ozdobených stromků často zdobí vlasatá hvězda - kometa. A právě Kometa se stala cílem putování jižním okrajem Píseckých hor. Takto zvláštně se totiž jmenuje jeden z jejich vrcholků, který byl v minulosti protkán štolami, kde se dobývalo patrně již od 13. století zlato a stříbro.
Pokračovat ve čtení...

Pobaltí 2012, 3. část

Pobaltí 2012, 3. část

Po téměř pěti vydařených dnech v Estonsku se pomalu začínáme vracet domů. Skutečně jen pomalu, ještě bychom rádi navštívili pár zajímavých míst, která jsme při cestě na sever minuli. Jedenáctý den cesty zakončujeme večerním přesunem z Tallinnu do Rigy, kde bychom se měli znovu sejít s lotyšskými přáteli.
Pokračovat ve čtení...

Brdská zeď za mlhou tak hustou, že by se dala krájet...

Brdská zeď za mlhou tak hustou, že by se dala krájet...

Většina z vás už slyšela a nebo četla o geochachingu - hledání skrýší (angl.cache) různých velikostí na různých místech po světě s gpskou nebo teď v posledni době s chytrými telefony nebo tablety. Tak jako jsme jedničky na světě v turistickém značení nebo pití piva, tak vynikáme i už i v geocachingu. Cache jsou v Česku už skoro všude. A tak je na výběr.
Při hledání "kešek" se podívám i tam, kam by mně nenapadlo jit. Díky téhle odnoži turistiky jsem už poznal řadu zajímavých míst, o kterých se nikde nepíše, skoro nikdo o nich nic neví. A to samé se mně přihodilo včera.
Podívejte se. 
Pokračovat ve čtení...

Boubín v nedbalkách

Boubín v nedbalkách

Boubín na Silvestra zdolává mnoho nadšenců. Z Vimperka na Kubovu Huť dokonce, již počtrnácté, pojede Silvestrovský vlak, letos plný detektivů.
Nás nahoru vyhnala několikadenní inverze a touha po hřejivém sluníčku již o pár týdnů dříve. Ani nevím proč jsem vybral zrovna vrchol Boubína, hory vysoké a již od prvních prosincových dnů zasněžené. Asi jsem se bál, že nižší kopečky budou stále zahalené do lezavého smogového snosu. Kupodivu to bylo nakonec trochu jinak ...
Pokračovat ve čtení...

Na Černou horu, rašeliniště a zpět

Na Černou horu, rašeliniště a zpět

Na celé vyprávění by se nejlépe hodil výrok babiček „Hloupé mládí“. V naší cestě do hor platilo dvojnásob. Původní plán byl vyběhnout z Janských Lázních po turistických značkách na Černou horu ve výšce 1299 m.n.m,, vykouknout z rozhledny na krásu okolí, prohlédnout si nádherná rašeliniště a poklidně sejít zpět do Janských Lázní. Realita byla jiná.
Pokračovat ve čtení...

Putování po Vltavské cyklistické cestě

Putování po Vltavské cyklistické cestě

Začátkem července jsme se vydali s Lídou na putování podél Vltavy. Dopravním prostředkem nám byla naše kola a průvodcem Vltavská cyklostezka, táhnoucí se od pramene až do Mělníka. My po ní jeli od samého začátku v Kvildě až do Českého Krumlova a podobnou cestu můžeme jen doporučit!
Pokračovat ve čtení...

Atomový bunkr v Brdech

Atomový bunkr v Brdech

Brdy jsou velmi členitá vrchovina, skrývající jednak krásnou a mnohde nedotčenou přírodu. V části západních Brd je od vzniku republiky vojenský prostor. V něm jsou ukrytá donedávna velmi tajná a nebo už odtajněná místa. Jedno takové misto byla  raketová základna zvaná "Klondajk" na hlavním hřebenu Brd nad Mníškem s raketami S 200 Vega.  Na Klondajku se používala verze 5V28E. Tenkrát to byl nejmodernější raketový komplet, kderý západní vojska neměla .... 
"Objekt Javor 51" u Míšova sloužil k uskladnění jaderné munice, pum a i snad jaderných hlavic. Ale jak to bylo, ví dnes snad jen tehdejší ruští velitelé. Kde je jim ale konec ??? 
Pokračovat ve čtení...

Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Nedávno jsme jeli za kamarády na Hanou. Jako dopravni prostředek jsme zvolili vlak.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 2832 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.