Archiv roku 2024 6. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Kamenitou planinou mezi Col Margheritou a Juribruttem jsem kdysi šlapal. Vracíme se jen na pár hodin, ale průchod mezi mokřady a jezírky si užijeme. Poslední den zamíříme do sedla Falzarego k vrcholům Lagozuòi a pomalu se loučíme s letošními přívětivými Dolomity.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko l. Český les a Františkovy Lázně

Chebsko l. Český les a Františkovy Lázně

Po necelých dvou týdnech se vracím do zápaního koutu naší krásné vlasti. Tentokrát budeme kombinovat chůzi a cyklistiku s prohlídkami měst a historických kulturních památek. Začínáme u Dyleni, výrazném vrcholu chebské části Českého lesa. Večer ve Františkových Lázních máme štěstí na akci Český festival vína.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách I. Rožmitál na Šumavě, Tichá, Cetviny

Křížem krážem po křížových cestách I. Rožmitál na Šumavě, Tichá, Cetviny

Procesí poutníků stoupajících křížovou cestou bývala kdysi běžnou součástí života. Křížová cesta, které se někdy podle jejího cíle říká Kalvárie, je křesťanskou modlitbou. Čtrnáct nebo patnáct zastavení zobrazuje události z posledního dne života Ježíše Krista a jeho ukřižování, jak jsou popsány v Bibli v části zvané pašije. Nová série článků se bude snažit některé z křížových cest postupně popsat.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2024) - příběh fotografie

Motto: "Všechny naše sny se mohou stát skutečností, pokud máme odvahu je následovat.“ (Walt Disney)
Pokračovat ve čtení...

Jihem Táborska

Jihem Táborska

Táborsko pro mne bylo dlouho místem turistický málo prozkoumaným. Proto jsem přivítal celodenní výlet s několika zastaveními. Podíváme se na rozhlednu Hýlačka, do Zoo Tábor, na Kozí hrádek a na závěr do krásně zrekonstruovaného zámku Brandlín s úžasnou sbírkou historických hodin a veteránů.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách ll. Český Krumlov

Křížem krážem po křížových cestách ll. Český Krumlov

Na další křížovou cestu se vydáme do Českého Krumlova. Města zařazeného na Seznam světového dědictví UNESCO. Ač nevelké svojí rozlohou, nabízí spoustu starobylých památek, ale je i významným centrem živé kultury.
Pokračovat ve čtení...

Makro - pohledy zblízka

Makro - pohledy zblízka

Výběr makrofotek z let minulých znovu dokazuje, jak zajímavé obrázky může zachytit kvalitní makroobjektiv. Foceno zrcadlovkami Nikon s objektivem.
Pokračovat ve čtení...

Italské hory obrazem

Italské hory obrazem

Ohlédnutí za prázdninovým týdnem stráveným v italských horách, které již sice nepatří do Dolomit, ale těsné sousedství s nimi jim vtisklo jejich ráz a krásu, doplní tři dříve zde uvedené články.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Nedaleké Saské Švýcarsko se stane magnetem pro poslední den. Netuše co nás čeká, vydáme se do skal. Opět pěšky i na elektrokolech. Krásy odhalených pískovců zaplatíme průjezdem v lijáku, který dokonale prověří naše mentální nastavení.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Druhý den se rozdělíme na dvojice. Celodenní pěší túru na Růžovský vrch zvládnou Roman s Marií, náročnou cyklotrasu do Českosaského Švýcarska zase pisatel těchto řádek Rony s Jirkou.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.