Archiv roku 2024 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Je krásné poznávat cizí kraje, ale důležité by mělo být, znát dobře své blízké okolí, svůj rodný kraj. Podzimní sychravé počasí ke kratším výletům přímo svádí. Kopce Blanského lesa a Pošumaví v sobě skrývají mnohá tajemství. Pojďme některá z nich poodhalit.
Pokračovat ve čtení...

Šumperk V. - Velký Roudný, Slezská Harta a Šternberk

Šumperk V. - Velký Roudný, Slezská Harta a Šternberk

K přehradě Slezská Harta jsem se opravdu těšil. Stejně tak na sopky Nízkého Jeseníku, které okolí zdobí. Poslední den jsme si užívali bez stresu a se Slezskem se loučili v Šternberku, který má turistům co nabídnout.
Pokračovat ve čtení...

Na Svatou Horu u Příbramě

Na Svatou Horu u Příbramě

Jedno z nejznámějších mariánských poutních míst ve střední Evropě stojí na kopci nad Příbramí. Areál Svaté Hory je barokní architektonický skvost, kterému rádi věnujeme čas. Původní kapli z 14. století zde v roce 1647 přebudovali jezuité na obdivu hodnou svatyni. Je zimní slunovrat sobota 21.12. a my jedeme na místo, kde očekáváme krásné zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Královské město Klatovy

Královské město Klatovy

Koncem prázdnin stíháme poslední komentovanou prohlídku Klatov. Dostaneme se do míst, kam bychom se běžně nepodívali a čas nám zbyde i na katakomby, barokní lékárnu U Bílého jednorožce a pavilon skla.
Pokračovat ve čtení...

Šumperk lll. - Hanušovickou vrchovinou na Rabštejn

Šumperk lll. - Hanušovickou vrchovinou na Rabštejn

Vrátíme se do okolí Šumperku a Hanušovické vrchoviny, kde se vydáme do hlubokých lesů k zbytkům hradu Rabštejnu.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2024) - příběh fotografie

Motto: "Jediné, co potřebujete, je plán, mapa cesty a odvaha jít dál k cíli.“ (Earl Nightingale)
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim ll.

Putování za Santinim ll.

Pohár druhého dne naplníme zážitky až po okraj. Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou vystřívá výstup na, dle mnohých, nejhezčí rozhlednu u nás. Pak projedeme tajemným Slavkovským lesem k zámku Kynžvart, abychom nedělní vandrování zakončili stylově u mariánskolázeňské Zpívající fontány Metallicou.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2024) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2024) - příběh fotografie

Motto: "Mějte vždy tvář obrácenou ke slunci - a stíny budou padat za vás.“ (Walt Whitman)
Pokračovat ve čtení...

Zima na Slovensku obrazem

Zima na Slovensku obrazem

Každé roční období má své kouzlo. Nejinak je tomu v zimě. Pokud se vydáte všanc mrazu, sněhu a ledu, může vám to přinést nejen pot a utrpení, ale i mnoho nezapomenutelných zážitků. Únava brzy zmizí, avšak vzpomínky vám zůstanou.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2024) - příběh fotografie

Půltucet (září 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nikdy nejste příliš staří na to, abyste si dali nový cíl nebo začali snít nový sen.“ (Clive Staples Lewis)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.