Archiv měsíce Říjen 2015 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Na atraktivní vrcholy Železnorudska I.

Na atraktivní vrcholy Železnorudska I.

Polom, Sklářský vrch, Špičák, Svaroh, Velký Kokrháč a Ostrý

Podzim pootevřel vrátka a my jimi tajně proklouzli na několik zajímavých vrcholů Šumavy. Těšit jsme se mohli ze samoty hřebenu Polomu, ale také jsme sdíleli radost s mnoha dalšími poutníky při výhledech z nové rozhledny na Špičáku, výstupu na Svaroh, s přechodem Královského hvozdu hřebenem přes Velký Kokrháč na Ostrý, i tajemství mlhou zahalené nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru.
Předpověď počasí slibovala loterii, ve které jsme si v sobotu vytáhli žolíka v podobě krásného počasí, a pár kapek nám spadlo na hlavy až poslední hodinku našeho třídenního vandrování.
Pokračovat ve čtení...

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Žďárské vrchy jsou nejvyšší částí Českomoravské vrchoviny. Jejich vrcholy často poskytují skvělé výhledy z vysokých skal a většinou jsou dostupné nejen pro horolezce, ale i pro turisty. Vzniklo zde mnoho kamenných moří a skalních útvarů, z nichž jsou nejznámější Čtyři palice, Dráteničky, Devět skal, Zkamenělý zámek nebo Pasecká skála.
CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 a zahrnuje vyváženou kulturní krajinu s významným zastoupením lesů a přirozených ekosystémů.
Pokračovat ve čtení...

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Pastýřská stěna, Bastei, Lilienstein

Národní park Saské Švýcarsko
přitahuje návštěvníky svojí malebnou krajinou plnou stolových hor, úžasných skalních měst a hlubokých temných roklin. Od NP České Švýcarsko ho odděluje pouze státní hranice a proto se pro celé území ujal název Českosaské Švýcarsko.
Z bohaté nabídky turisticky atraktivních lákadel jsme si pro první den vybrali Bastei, s kamenným mostem překlenující propast Mardeltelle, a výstup na stolovou horu Lilienstein, nepřehlédnutelnou dominantu kraje.

Pokračovat ve čtení...

Na atraktivní vrcholy Železnorudska II.

Na atraktivní vrcholy Železnorudska II.

Velký Javor, Malý Javor, Malé Javorské jezero

Neděli věnujeme nejvyšší hoře Šumavy, Velkému Javoru, odkud naše pouť povede k jeho mladšímu bratru, Malému Javoru. Sestupíme i k Malému Javorskému jezeru, kde řádí bobři evropští. 
Ranní mlhy se nám v době návštěvy Velkého Javoru postarají o dramatické expozice a tak z fotek čiší ona zvláštní atmosféra, na kterou sběratelé hezkých obrázků mnohdy marně a dlouho čekají.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.