Hřebenovka po Orličkách

Hřebenovka po Orličkách

Fotky z našeho putování po hřebenech Orlických hor. . . 

Původně jsem chtěl jet na Velkou Fatru, ale nepodařilo se vše skloubit podle mých představ. A tak jsme se rozhodli pro východní Čechy,

Přejít mimo jiné i hlavní hřeben Orliček. Začali jsme menší, ale celodenní túrou v Olešnici s tím, ze dojdeme do sedla nad horskou chatou Číhalka po úzke asfaltce a pak ještě asi kilometr po prašné cestě na hranici s Polskem. Odtud jsme to vzali přímo po hraniční stezce na severozápad.

Stezka vedla lesem a pak po hraničních loukách přes Panský kopec a kolem Faustova kopce az zase zpátky do části Olešnice, zvané Kotel nebo Pod kotlem. Počasí bylo ideální, pod horami bylo kolem 40° ve stínu, na kopcích příjemně pofukoval větřík a bylo příjemných 27 stupňů..

Co víc si přát na aklimatizaci ... ... ...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Radnice a infocentrum v Olešnici v Oh ...ale pracovní dobu mají jak za socíku v Kolbence ... takovéhle roubenky jsou v horách skoro všude, jen ne všechny takhle udržované ... do devadesátých let snad malá textilka, ted ruina sro ... kolem cesty do sedla je k vidění i tahle novostavba ...
asfaltka do sedla na polskou hranici ... Číhalka - ještě dobrých 500 m na hranici a do kopce ... osvěžovna Číhalka, penzion a vyborná vývařovna ... vše je tady většinou zařízeno na zimní pobyty ...v létě se "prej turisti jen couraj" ...
od Číhalky je sice štětovaná cesta, ale dost používaná zkratka do polského Klodska ... využívaná i v zimě, na polské straně hor je mnoho nových sjezdovek a lanovek ... už jsme skoro na hranicí ... horské sedlo Číhalka, tady začíná hlavní masiv Orlických hor ... české cedule ještě zůstaly, asi nejsou peníze na jejich odstranění ... z polské strany už nikde nejsou ...
po této hraniční pěšině teď půjdeme ... doslova pár kroků od hranice je "krzyž pokutny" - kříž na místě kde se stalo lidské neštěstí  ... vydržel tady na hranici mezi Českem a Klodskem přes pět stoleti ... pohled průsekem na hřeben Orlických hor zvaný Vápenka ...
i tudy vedli pašerácké stezky, a není to tak dávno ... ještě před pár lety se pašovalo ledacos, cigarety, cukr, alkohol i koně ... pohled do údolí říčky Olešnky ... tohle je pohled do Klodska, hory se jmenujou Gory Bystrzyckie, dosahují do 900 mnm ... patník na česko-polské hranici na vrchu zvaný Panský kopec 772 mnm ...
modro, žluto, zeleno, bílo ... ... dole v údolí je Náchod ... to je ještě jeden den pochodu na sever ... pomalu scházíme úbočím Faustova kopce ... cestou potkáváme socialistickou hrůzu, zahrádkářskou kolonii s chatičkami 4x4 m ...
kameny vymezující pozemky ... tenhle šutr zase zamezoval povozům rozšiřovat cestu v zatáčce  ... tato stará roubenka tuhle zimu asi už nepřežije, zájemci a kupci by snad i byli, ale problémy jsou s majiteli pozemků a jejich potomky; všichni by chtěli hned milion, nelépe dva ...  daleko snáze se staví na zelené louce ...
kus cesty od Olešnice podle říčky Olešenky je v kraji hodně známé poutní místo Rokole ... O příčině vzniku nejstarší kaple v Rokoli se vypráví zajímavý příběh otce a slepého syna:"Jednoho dne kráčel jakýsi lesník z nedalekého Nového Hrádku kolem studánky v lese nad říčkou Olešenkou poblíž zříceniny hradu Frymburka. Náhle uviděl spadnout slepého ptáka do pramene, který po chvíli již zdravý odlétl do oblak. Překvapený lesník to považoval za Boží znamení, přinesl vodu ze studánky s sebou domů a omyl jí oči svého slepého zbožného syna. I jeho voda uzdravila. Vděčný muž postavil u zázračného pramene kapličku, do níž zavěsil obraz Panny Marie." ... voda ve zdejsí studánce je dobrá, velmi studená, velmi osvěžující a po celé dny si pro ní jezdí množství lidí z celého širokého okolí, někdy se stojí i fronta, když se nabírá třeba i dvě stě litrů do kanistrů a petek ... Další legenda vypráví o tom, jak zabloudilo ve zdejších hlubokých lesích (rokli) děvčátko. Ve velké tísni se obrátilo o pomoc k Panně Marii. Ta se dívce zjevila a vyvedla ji za ruku z lesa ven. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla tu studánka s vydatným pramenem, později zde lidé vystavěli dřevěnou kapli, která byla v roce 1859 nahrazena kaplí zděnou...
další kaplička - schönstattská kaplička je asi kilometr nad Rokolí, postavená byla v roce 1997 jako 143 kopie kaple v Schönsttatu a je součástí tzv. Schönstatského hnutí ... kousek od kapličky byl o tři roky pozdějí postaven tzv. provinční dům sloužící řádovým sestrám Mariiným kaplička a bouřkové mraky ... v Čechách pak ten večer rádila vichřice,byly lijáky a bouře; jen v Orlických horách bylo trošku větrno ...

Autor článku

azave

azave

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní ... 

 

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.