Archiv roku 2025 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov netřeba dlouho představovat. Historické centrum, meandry Vltavy i areál hradu a zámku přitahují turisty, mezi které jsme se zařadili i my. A aby toho nebylo málo, přidali jsme si naučnou stezku v zámeckém parku Červeného Dvora.
Pokračovat ve čtení...

Český les - Tachovsko l.

Český les - Tachovsko l.

První letošní akci jsme museli pro nepřízeň počasí o pár týdnů odložit. Nakonec jsme změnili i lokalitu, neboť hygienická opatření proti kulhavce a slintavce se dotkla Malých Karpat, kam jsme měli původně namířeno. Když web mapy.cz začal ukazovat zákaz vstupu k soutoku Moravy a Dyje, bylo rozhodnuto. Pojedeme na Tachovsko, do kraje kde lišky dávají dobrou noc. Vyrážíme v brzkém nedělním ránu, protože jsem naplánoval první den i trochu kultury. Poté se přesuneme do Lesné v Českém lese.
Pokračovat ve čtení...

Vláčky Českých drah Moravou ll.

Vláčky Českých drah Moravou ll.

Druhý den si prohlédneme historické centrum Olomouce, kde odpadne Franta. Zbytek cesty tak pojedeme ve dvojici. Druhý nocleh jsme si zarezervovali v Bruntále, kde máme orpoledne čas na prohlídku zámku a města.
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl lll. NS Okružní trasa, Želízy a Mělník

Kokořínský důl lll. NS Okružní trasa, Želízy a Mělník

Poslední den se budeme více přesouvat autem. Další krásný okruh s výhledy nám servírují skály kolem autokempu Kokořín. Poté jedeme do obce Želízy k Čertovým hlavám a jeskyni Klácelka. Náš kokořínský triptych zakončíme prohlídkou Mělníka.
Pokračovat ve čtení...

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Novohradské hory nás zvou na přednášku historika Jana Ciglbauera zaměřenou na bývalou finanční stráž, ale i na dobu poválečnou. Její název Novohradsko a tajné služby v kostce sděluje to podstatné, my však uslyšíme a uvidíme při asi čtyřhodinové procházce krásnou a lidmi málo dotčenou krajinou mnohem více
Pokračovat ve čtení...

Zpátky na Grosser Priel, tentokrát ferratou Priel Klettersteig

Zpátky na Grosser Priel, tentokrát ferratou Priel Klettersteig

Dlouhou a obtížnou ferratu s D úseky na vrchol Grosser Prielu doplňují moje vzpomínky na třídenní trek z 90 let v pohoří Totes Gebierge.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (únor 2025) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2025) - příběh fotografie

Motto: "Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.“ Robert Fulghum
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl ll. Pokličky, Náckova rokle a hrad Kokořín

Kokořínský důl ll. Pokličky, Náckova rokle a hrad Kokořín

Druhý den se znovu vydáváme do skal. Stoupáme v dešti na Kokořínské pokličky a pokračujeme přes Průsečnou skálu do Náckovy rokle a dolů na Močidla. Před obědem ještě stíháme návštěvu hradu Kokořína. Pod krásným hradem se budeme motat až do večera, protože nás čeká za odměnu relax ve wellness centru hotelu Kokořín. To již bohužel ne všichni
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy XV.

Jihočeské cyklotrasy XV.

Jubilejní patnácté pokračování v němž se na kolech projedeme znovu Jihočeským krajem. Jeho pestrou krajinou s mnoha přírodními krásami a historickými stavbami.
Pokračovat ve čtení...

Múzy na vodě a noční Budějce

Múzy na vodě a noční Budějce

Pár fotek z procházky nočními Českými Budějovicemi a Múzy na vodě.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.