Archiv roku 2025 4. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Půltucet (březen 2025) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2025) - příběh fotografie

Motto: "Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.“ Douglas Adams
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl ll. Pokličky, Náckova rokle a hrad Kokořín

Kokořínský důl ll. Pokličky, Náckova rokle a hrad Kokořín

Druhý den se znovu vydáváme do skal. Stoupáme v dešti na Kokořínské pokličky a pokračujeme přes Průsečnou skálu do Náckovy rokle a dolů na Močidla. Před obědem ještě stíháme návštěvu hradu Kokořína. Pod krásným hradem se budeme motat až do večera, protože nás čeká za odměnu relax ve wellness centru hotelu Kokořín. To již bohužel ne všichni
Pokračovat ve čtení...

Mezinárodní den památek v Českých Budějovicích

Mezinárodní den památek v Českých Budějovicích

Na den památek (v sobotu 12. dubna 2025) jsme si museli předm lístky předem rezervovat. Výběr jsme měli mezi osmi prohlídkami a osmi přednáškami. Já s Janou shlédl čtyři z nich.
Pokračovat ve čtení...

Český les - Tachovsko l.

Český les - Tachovsko l.

První letošní akci jsme museli pro nepřízeň počasí o pár týdnů odložit. Nakonec jsme změnili i lokalitu, neboť hygienická opatření proti kulhavce a slintavce se dotkla Malých Karpat, kam jsme měli původně namířeno. Když web mapy.cz začal ukazovat zákaz vstupu k soutoku Moravy a Dyje, bylo rozhodnuto. Pojedeme na Tachovsko, do kraje kde lišky dávají dobrou noc. Vyrážíme v brzkém nedělním ránu, protože jsem naplánoval první den i trochu kultury. Poté se přesuneme do Lesné v Českém lese.
Pokračovat ve čtení...

Malé Karpaty ll. Plavecký hrad, cesta hrdinů SNP a Štefánikova cyklomagistrála

Malé Karpaty ll. Plavecký hrad, cesta hrdinů SNP a Štefánikova cyklomagistrála

Třetí den jedeme do Plaveckého Podhradia, abychom vystoupali na Plavecký hrad a posléze také na atraktivní vrchol Vápenné. Další den prozkoumáme hřeben a kopečky směrem na jih od sedla Pezinské Baby. Naše trasy se přitom znovurozdělí na trekovou a cyklistickou.
Pokračovat ve čtení...

Mikulov v kapkách deště

Mikulov v kapkách deště

Studená fronta ukončila naše odhodlání, poznat poslední den nejsevernější část Malý Karpat a vystoupat na Čachtický hrad. Prší a my musíme změnit plán. Jedeme zpět na Moravu, kde se zastavíme v Mikulově.
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl lll. NS Okružní trasa, Želízy a Mělník

Kokořínský důl lll. NS Okružní trasa, Želízy a Mělník

Poslední den se budeme více přesouvat autem. Další krásný okruh s výhledy nám servírují skály kolem autokempu Kokořín. Poté jedeme do obce Želízy k Čertovým hlavám a jeskyni Klácelka. Náš kokořínský triptych zakončíme prohlídkou Mělníka.
Pokračovat ve čtení...

Kokořínský důl l. Hrad Houska a rokle Kočičiny

Kokořínský důl l. Hrad Houska a rokle Kočičiny

Ve skalách se nám zalíbilo a tak po letním Broumovsku vkládáme naděje do podobně krásné krajiny Kokořínska. První den navštívíme tajemný hrad Houska, kde by snad mohla být brána do pekel. Déšť naše kroky nezastaví, odpoledne jdeme poprvé do pískovcových skal a projdeme se roklí Kočičina. Sedm statečných nás pak večer sedá do hospody U Báby Šubrový s Láďovo naladěnou kytarou a chutí se bavit.
Pokračovat ve čtení...

Pohodově kolem Lužnice

Pohodově kolem Lužnice

Lužnice je jihočeskou řekou. Mekkou vodáků, kteří po ní mohou splouvat dlouhé desítky kilometrů v krásné přírodě. My jsme si pro kratší procházky.zimní krajinou vybrali dvě atraktivní místa na Táborsku. Projdeme si fragmenty dálkové trasy kolem řeky Lužnice, jež se jako první v ČR dostala na prestižní seznam dálkových pěších tras, zařazených mezi nejlepší stezky v Evropě. Musela splnit některá zadání, z nichž nejdůležitější bylo, že minimálně 80% délky muselo vést terénem mimo pevné cesty. Celá trasa vede z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou a je dlouhá 55 km.
Pokračovat ve čtení...

Valašské hory l.

Valašské hory l.

Jedno dlouhé údolí, uzavřené před okolním světem, mne lákalo již hodně dlouho. Protéká jím Vsetínská Bečva a kolem se rozkládají Valašské hory. Vsetínské vrchy, Beskydy, Javorníky. A právě sem se naše kvarteto vydalo, aby poznalo další krásný díl ze skládačky puzzle naší vlasti.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.