Archiv roku 2025 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (říjen 2025) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2025) - příběh fotografie

Motto: "Ne všichni, kdo bloudí, jsou ztraceni.“ J. R. R. Tolkien
Pokračovat ve čtení...

Mikulov v kapkách deště

Mikulov v kapkách deště

Studená fronta ukončila naše odhodlání, poznat poslední den nejsevernější část Malý Karpat a vystoupat na Čachtický hrad. Prší a my musíme změnit plán. Jedeme zpět na Moravu, kde se zastavíme v Mikulově.
Pokračovat ve čtení...

Broumovsko lV.

Broumovsko lV.

Poslední den se rozjedeme k domovu. Ještě předtím stihneme nahlédnout do Broumovského kláštera za denního světla. Následuje přejezd k zámku Náchod, prohlídka centra krásného Nového Města nad Metují a na závěr si dáme Opočno. Okružní cestu kolem obory uzavřeme prohlídkou zámku.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2025) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2025) - příběh fotografie

"Utrhl jsem květinu a zvadla mi. Chytil jsem motýla a umřel mi v dlaních. Pochopil jsem, že krásných věcí se lze dotýkat jen srdcem.“ John Lennon
Pokračovat ve čtení...

Vláčky Českých drah Moravou lV.

Vláčky Českých drah Moravou lV.

Z Ostravy míříme na jih Moravy. Vybrali jsme si atraktivní trať pod Beskydami s několika přestupy. Ve Valašské Meziříčí budeme mí polední přestávku, v které nahlédneme mimo jiné i do zámku Žerotínů. Cílem dlouhého přejezdu bude Břeclav.
Pokračovat ve čtení...

Pohodově kolem Lužnice

Pohodově kolem Lužnice

Lužnice je jihočeskou řekou. Mekkou vodáků, kteří po ní mohou splouvat dlouhé desítky kilometrů v krásné přírodě. My jsme si pro kratší procházky.zimní krajinou vybrali dvě atraktivní místa na Táborsku. Projdeme si fragmenty dálkové trasy kolem řeky Lužnice, jež se jako první v ČR dostala na prestižní seznam dálkových pěších tras, zařazených mezi nejlepší stezky v Evropě. Musela splnit některá zadání, z nichž nejdůležitější bylo, že minimálně 80% délky muselo vést terénem mimo pevné cesty. Celá trasa vede z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou a je dlouhá 55 km.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2025) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2025) - příběh fotografie

Motto: "Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.“ Douglas Adams
Pokračovat ve čtení...

Silvestrovský výstup na Věnec

Silvestrovský výstup na Věnec

Přestože Věnec je kopec s mimořádně zajímavou historií, ne každý ho zná. Spíš by se dalo říct, že ho téměř nikdo nezná. Přitom jde o místo, kde zřejmě již od pravěku sídlili naši předkové. Jeho vrcholové partie nesou stopy hradiště, které svým rozsahem a archeologickými nálezy patřilo k momořádně významným.
Pokračovat ve čtení...

Valašské hory l.

Valašské hory l.

Jedno dlouhé údolí, uzavřené před okolním světem, mne lákalo již hodně dlouho. Protéká jím Vsetínská Bečva a kolem se rozkládají Valašské hory. Vsetínské vrchy, Beskydy, Javorníky. A právě sem se naše kvarteto vydalo, aby poznalo další krásný díl ze skládačky puzzle naší vlasti.
Pokračovat ve čtení...

Adventní Pasov

Adventní Pasov

Zavítat do bavorského Pasova jsem toužil již dlouho. Adventní čas, kdy město provoní vánoční trhy, je dobrou volbou. Z domova to máme necelé dvě hodinky jízdy a necelých 130 km. Odjíždíme až v 10 hodin, abychom dorazili kolem poledne.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.