Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Na Kometě

vydáno 16. prosince 2013 – napsal Rony – 9 komentářů

První adventní neděle byla převážně zasvěcena slavnostem spojených s rozsvěcováním Vánočních stromků a i náš výlet se tomuto tématu trochu přiblížil. Vždyť vrcholky ozdobených stromků často zdobí vlasatá hvězda - kometa. A právě Kometa se stala cílem putování jižním okrajem Píseckých hor. Takto zvláštně se totiž jmenuje jeden z jejich vrcholků, který byl v minulosti protkán štolami, kde se dobývalo patrně již od 13. století zlato a stříbro.

Písecké hory vznikly již ve starších prvohorách a přestože by to Jihočeši nikdy neřekli, jsou součástí Středočeské pahorkatiny. V navštěvovanější písecké části leží nejvyšší vrchol Velký Mehelník (623 m n. m.) i známý Jarník (609 m n. m.) s rozhlednou. Jen o pár metrů je nižší Velký Kamýk (623 m n. m.), kde (bohužel jen občas) bývá otevřena rozhledna. Tento vrchol patří k protivínské části hor podobně jako nedaleká Kometa (593 m n. m.). Písecké hory pokrývají na mnoha místech přívětivé bučiny a procházky jejich hlubokými lesy jsou balzám na bolavou duši.

Na vrchol Komety

Při psaní článku a hledání informací o hoře Kometa jsem narazil na webové stránky přímo vrcholu věnované. Bylo to pro mne velké překvapení a tak sezde můžete dočíst mnoho zajímavostí nejen o zlatodolech na Kometě, ale i o dalších místech Píseckých hor, kde se dříve pilně dobývalo. Některé údaje jsem si dovolil do svého článku s malými úpravami zařadit. Doporučuji ale otevřít si tyto stránky samostatně, protože jsou psány velice hezky, a ponořit se hluboko do nich.

Zlato se na území Čech těžilo po celé tří tisíciletí. Nejdříve stačilo sbírat zlatinky ze zlatonosných náplavů vodních toků rýžováním, které bylo prováděno od starší doby bronzové a především za keltského osídlení. Podzemní dobývání bylo technicky náročné a ke slovu přichází až během 13. století. K největšímu rozmachu podpovrchové těžby došlo ve 14. a 15. století, kdy ale převažuje těžba stříbra, i když zlato se významně podílí na bohatství Českého království.

mapka Komety

Hora s názvem Kometa se i pro svoji minulost stala předmětem našeho zájmu. Vandrovat k ní začínáme v Těšínově, bývalé rychtě, a po seznámení se s místními bělouši i podobně zbarveným holubím hejnem jdeme vzhůru k Ostrému vrchu (538 m n. m.). Cesta nás dál správně vede k rozcestí, kde stojí vysoký a úplně rudý kříž, a odsud pokračujeme stoupáním hezkým lesem se vzrostlými buky přímo pod vrchol Komety. Ochutnáme chladnou vodu z pěkně upraveného pramene, protože s sebou jsme si kromě malé svačinky nevzali k pití nic. Nedaleko od nás zatím hledači v lese pátrají po železných pozůstatcích detektorem kovů. Lokalita zlatodolů je nejen nalezištěm starověkých nástrojů souvisejících s dolováním zlata, ale i nábojů a kulek po armádě bývalé Československé republiky. Kdysi zde totiž byl vojenský prostor a v Těšínově vojenská střelnice.

V Těšínově se na nás přišli podívat i tři krásní koně.

... grošák

A hned odnaproti i podobně zbarvení holoubci.

Od rozcestí se vydáváme k Ostrému vrchu.

Louka pod lesem pokračuje až k Zelendárkám. Tam směřuje i odbočka naučné stezky stejného názvu.

U Křížku.

Pramen je pečlivě upravený, snad již voda neobsahuje zbytky rtuti, která se v dávných dobách ve zlatodolech, které jsou hned nad ním, běžně používala k získávání zlata.

Ledová krusta ukazuje na nízké noční teploty a tvoří amfiteátr plný zmrzlých diváků.

Lesní cesta do Všetče je dnes novou asfaltkou.

V celých Píseckých horách se můžete procházet nádhernými bukovými lesy.

Masív Komety je protkán množstvím malých lomů, kde se těžil kámen potřebný k těžbě zlata.

Na místě, kde se cesta lomí a začne klesat k Všetči, čteme informace o těžební činnosti, která bývala v celých Píseckých horách dost rozsáhlá. Ještě dnes můžeme mnoho známek spatřit v podobě lomů a štol. Ze středověku se bohužel o těžbe zachovalo o dobývání zlata jen nepatrné množství zpráv. Více možností nabízí pátrání přímo v terénu, kdy podzemní dobývky zůstaly zčásti zachovány u zlatodolů Havírky nedaleko Písku, ale hlavně u zlatodolů Kometa.

Existenci těžby na Kometě zjistil až roku 1884 geolog J. N. Wondřich a v roce 1921 zde provedl první průzkum M. J.Marek, který zmapoval a popsal polohu stařin kolem vrcholu. Zmínil se i o dvou tehdy známých otevřených šachách, Bezedné a Dvojité. Dnes je známá ještě třetí, Bezejmenná, u níž byl v roce 2006 otevřen nový vchod do podzemí. V roce 1976 se zde prováděl potápěčský průzkum zatopených částí.

Další výzkumy prováděli pracovníci Prácheňského muzea v Písku, a ty přinesly pozoruhodné výsledky. Byly zde objeveny dvě polohy úpraven zlatých rud a množství mlecích kamenů z mlýnů na ruční rozemílání zlaté rudy, do té doby u nás neznámých. Dále byly zjištěny dílny na výrobu těchto kamenů s mnoha jejich polotovary v různém stupni opracování, malé lomy, kde se tato surovina těžila, místa hornických stavení, hornická želízka, struska z pecí na pražení rudy, množství úlomků keramiky, zbytky rtuti a kameny s vyhloubenými miskami používanými k amalgamaci zlata.

O těžbě zlata na Kometě přesto není v historických pramenech žádná písemná zpráva. Až na základě archeologického výzkumu lze počátky zdejší těžby a zpracovávání zlatonosné rudy zařadit do první poloviny 13. století. Jde tak o jedny z našich nejstarších zlatodolů a úpraven rud. Největší rozsah dobývání se předpokládá v 15. století, poté dolování na Kometě zaniká a již nikdy nebylo obnoveno. Přesto, nebo právě proto, je celý komplex vzácně zachovaný v původní podobě tak, jak jej kdysi dávno opustili středověcí horníci.

(text využit ze stránek www.kometa.blog.cz se svolením autora)

Začínáme stoupat ohonem Komety vzrostlým smrkovým lesem k jeho vrcholku. Les se na hřebenu na chvíli změní v bukový a ujímá se nás lesní stezka, která dovádí naše kroky k předvrcholu Komety. Tady vůbec není jasné jestli už nejsme na nejvyšším bodě, protože dál cesta průsekem mezi mladou smrčinou klesá. Chybí ale vrcholová tyč, a tak pokračujeme po chvilce uvažování dál. Za chvíli je patrné, že hlavní vrchol je ještě kousek před námi. Nakonec ho nacházíme, i vrcholovou tyč, i když ta drží na svém místě jen silou vůle. Snadno ji zvedám nad hlavu jako činku..., takhle jsem se s vrcholovou tyčkou ještě nikdy nefotil!

Jdeme po hřebenu kousek zpět, ale potom zabočíme vlevo, a úzkou cestou klesáme průsekem na dolní cestu, která celý vrchol Komety obchází. Kolem jsou nepatrné zbytky letošního prvního sněhu, a my se ztichlým a opuštěným lesem, kdy se jen občas ozvou malá hejnka k jihu táhnoucích ptáčků, vracíme zpět ke křižovatce u červeného kříže a odtud údolím Těšínovského potoka zpět k autu.

Informační cedule stojí v sedle U Jana. Nedaleko nad ní jsou dnes již zabezpečené štoly. Při první návštěvě jsme to ale nevěděli a pokračavali rovnou k vrcholu Komety cestou, která odbočuje vpravo.

Kometa má dlouhý vrcholový hřeben a tak hlavní vrchol musíme dohledat. Průsek naštěstí vede přímo k němu.

Vrcholová tyč stojí pokřiveně na nepříliš hezkém místě plném náletů křovin a bříz. Jak je vidět moc v zemi nedrží.

Také kousek křemenné žíly, možná s kousky zlata.

Kometu obchází tato cesta, která jde kolem obce Shon a Kaliště.

Magie bučin.

Jdeme po hypostezce, šipky kdo ví odkud a kam ignorujeme.

Okraj Českobudějovické pánve tvoří desítky metrů vysoké pískovce, nánosy prehistorického jezera, které zde kdysi bylo. Podobné pìskové kopce dobře znám i z místa svého bydliště - Zlivi.

Zamraženo...

Rybník na Těšínovském potoce.

Pastviny nad Těšínovem.

Některý skot má rohy nahoru, jiný dolu, tento kus se neuměl v mládí rozhodnout a takhle to dopadlo. Teď je všem kravám pro smích a straní se stáda.

...

Pozor! Hlídám.

Tahle kravka se rozhodnout uměla. Sluší jí to, nemyslíte?

K Zlatodolům Komety

Po zjištění informací ze zmíněného blogu o Zlatodolech se hned následující neděli vydáváme na další průzkum. Využijeme k tomu tentokrát naše přibližovadlo a podobně jako stavu cest znalí domorodci jedeme přes Těšínov až k ceduli o Zlatodolech. Kopírujeme tak vlastně přesně úvodní část z minulého týdne, kdy jsme šli pěšky. Větrná smršť, která se Evropuo přehnala před několika dny, způsobila pád mnoha větviček z okolních smrků a tak musím jet opatrně. Vichřice ale na jihu Čech tentokrát žádné větší škody nenadělala.

Postup k propadům a vstupním štolám Zlatodolů je srozumitelný. Na ceduli je sice napsáno, že doly jsou u vrcholu Komety, ale to není pravda. Nejde totiž o nejvyšší bod rozlehlého kopce, ale o jeden z několika bočních a nižších vrcholků. Ten pravý leží hned nad informační cedulí a jsme na něm za pár minut.

Opravdu je zde docela hluboký příkop, který se táhne šikmo směrem dolů. jdeme na samý vrchol kopce a pomalu klesáme podél několika jam. Mimo jedné z nich, kde se někdo viditelně snažil odkrýt nánosy sesuvů zabraňujícím vstupu do podzemí, se moc nezdržujeme. Podle mapky najisto přicházíme ke Dvojité jámě. Ta je obehnána starým dřevěným plotem a její ústí překryto železnou mříží. Vstup dolů je přesto možný, ale malý průchod zabezpečený volným řetězem je vstupem značně riskantním, ne-li nemožným. Tedy alespoň bez lana nebo provazového žebříku. Já, přestože mám na sobě starou bundu, v kapse baterku, a jsem připravený dolů slézt, na tohle dobrodružství musím rezignovat. Podobně to je i v nedaleké a opět zajištěné Bezedné, která z pod mříží na nás zírá otevřenou chtivou tlamou, plnou temnoty. Ani pomalu trouchnivějící a dolů padlý kmen, který vypadá jako zapomenuté párátko z ranní hygieny, neumožní snazší sestup. Jakoby na nás dole číhala smrt...

foto převzaté z http://kometa.blog.cz/

foto převzaté z http://kometa.blog.cz/

foto převzaté z http://kometa.blog.cz/

foto převzaté z http://kometa.blog.cz/

foto převzaté z http://kometa.blog.cz/

foto převzaté z http://kometa.blog.cz/

Les jednoho ze vzdálenějších vrcholků Komety nese jasné stopy po dolování zlatonosné křemenné žíly. Hluboké příkopy jsou pozůstatkem.

...

Slézám k dvojité jámě, která je dnes za chatrným plotem.

Dvojitá jáma je položena nejníž ze tří ohrazených a zabezpečených šachet.

Mříž nad vstupem.

Pohled dolů nás od jakéhokoliv pokusu slézat bez lana a jištění odrazuje. Otvor v mříži je nad hlubokou kolmou stěnou.

Skalní pilíř rozdělující vstup dal Dvojité šachtě jméno.

Nákres štoly.

Bezedná je druhou zabezpečenou štolou.

...

Ani zde není radno pokoušet osud bez jištění. Hloubka je značná. Zdola se vstupními otvory na povrch pomocí rumpálu dostávala vyrubaná hornina.

...

Nedaleko nás je slyšet rozjařené hlasy dalších výletníků, či... Chvíli se raduji, že třetí, Novou jámu někdo dobývá, ale nakonec nacházíme jen velkou partu svačících důchodců. Když se s nimi dám do řeči jednomu z nich nešťastně vypadne spolu s drobky z úst i to, že taky hledají kešku. Podivím se, že je zde i keška, a odpovědí je mi jen mlčení hlubší než nedaleká Bezedná. Inu kačeři...

A tak jim my, mudlové, popřejeme dobrý lov, a pokračujeme v objevování jam a strží Zlatodolů. Vracíme se pod vrchol kolem velkých propadů a po domluvě lesní cestou jdeme směrem ke Kometě. Tady, u křižovatky cest, odkud jsme minulý týden vystoupali na hlavní vrchol Komety, bereme směr Kaliště a Shon, což jsou malé osady pod úpatím hory. Za námi opět slyšíme ryk kačerů, kteří si nás znovu našli, zde ale odbočují směrem k vrcholu.

Třetí zamřížovaný vstup. Všechny jsou na dohled od sebe.

Opouštíme štoly, kde parta kačerů hledá svoji kešku.

...

Obcházíme nejvyšší partie Komety a zdlouhavým sestupem s výhledem na horní přístavbu rozhledny na Vysokém Kamýku jdeme až do Shonu. Fotíme prastarý traktůrek, ale pohled na mlhou zahalenou jadernou elektrárnu Temelín nás vrací rychle zpět do bezpečí lesa. Jsme již na modré turistické značce a ta vede naše šlápoty k pramenům Karlovky. Přestože by název potůčku zakládal dojem, že jde o chutný a léčivý minerální pramen, opak je pravdou. Svědčí o tom důkladně rozrytý promáčený terén, který se zjevně stal bahnitými lázněmi divokých prasat. I když kdo ví. Získávání zlata z vytěžené horniny se provádělo zde ve středověku přímo na místě dolů a přinášelo s sebou i zamoření okolí zbytkami rtuti, která se používala. Mohlo tak dojít k obohacení zdejší vody o stopové prvky a ve svém důsledku léčit.

Za potokem se dosteneme na cestu ze Všetče. Modrá značka zde mizí kdesi v houští, aby pokračovala krásnými bukovými lesy, plnými spadaného listí a nakažených klíšťat, k Peciválu a Vysokému Kamýku, a my vystupujeme zpět do sedla U Jana. Protože máme ještě čas, jdeme slepou cestou na nedaleký vrcholek. Tady je jen posed a kolem rozsypané zrní. Také plno ze stromů shozených, krásných větviček smrku pichlavého. Vánoce se blíží a tak se jako ozdoby budou doma hodit.

Pod vrcholem Komety jdeme kolem prastaré a dnes již nepoužívané cesty, která se zařízla hluboko do okolního terénu.

Možná i dnes se zlatokopové pokoušejí své štěstí.

Jdeme pod vrcholem Komety k vísce Shon, kde se napojíme na modrou TZ.

V dáli vidíme rozhlednu Vysoký Kamýk.

Krmítko v osadě Shon.

Dva veteráni.

Ve Shonu zahlédneme nedaleké věže temelínské JE zahalené oparem mlhy.

...

Za potokem se dostáváme na asfaltku od Všetče. Ta zvolna vystoupá do sedla, kde parkujeme.

...

Buková kukadla...

a valčíček.

V sedle U Jana.

Kousek ještě jdeme na další vrcholek. Ty se od Komety střídají celkem pravidelně s mělkými sedly až k Peciválu a Vysokému Kamýku.