Zoo Praha

Zoo Praha

Počátkem června - 4. 6. 2009 - jsme společně s dalšími třemi třídami našeho gymnázia a profesorkou Polankovou a Kovářovou vyrazili do pražské zoo...

Hned v brzkých ranních hodinách nastala cesta autobusem do Prahy. Nejprve nás čekalo 3D kino Imax a následně prohlídka Zoo.

Zámek Troja

Vybudován v roce 1679, kdy byl na popud hrabětem ze Šternberka dán do raně barokního stylu.

Zámek Troja

Ještě jednou Trojský zámek

ZOO Praha

Založena 28. září roku 1931 v dolní části pražské Tróji, kde se v nynější době nachází něco přes 4 200 zvířat v 670 druzích. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených druhů jako například koně Převalského. V roce 2007 byla návštěvnost nad hranicí jednoho milionu lidí.

Cestou do Zoo

Mapa pražské ZOO

Prohlídka byla individuální, ale později i s průvodcem.

Opičky si hrály

Tučňáci se předváděli

Sup

Plameňáci a jejich výběh

Plameňáci sblíženě

Emu

Výběh ledních medvědů

Lední medvěd

Želvička

Rybičky se želvičkou

Gaviál

Sblíženě gaviál

Hroch odpočívá

Král zvířat

Lvice

Tygřík hoduje

Chci si hrát...

Kdo mě pohladí...

Kozoroh

Zebry

Lamy

Adax

Kůň Převalského

Velbloudi odpočívají

Výběh žiraf

Páreček žiraf

Unavení zubři

Tapíři

Gorilí otec

Gorilí mládě

Sloni

Odpočinek

Václav Vydra navštívil ZOO

Výhled na Prahu

Průvodce s dikobrazem

V odpoledních hodinách, ačkoli stále bylo krásné počasí, museli jsme se navrátit zpět domů.

Příště: Praha a část jejích pamětihodností :)

Hodnocení článku

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Strakonický učitel zeměpisu a občanské výchovy, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či ostatní státy světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vede oficiální stránky Volejbalu Strakonice, spravuje oficiální stránku Běhu městem Strakonice 21. srpna, píše občasné recenze na blog iDnes.cz  či na Databáziknih a publikuje někdy články do různých periodik..

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější . Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

HoHo

3. prosince 2009 18:23

HoHo říká

Tenhle termín tam byla s vaší třídou i naše, nebo si to pletu?

Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě

Jack

3. prosince 2009 20:54

Jack říká

Myslím, že jo , docela to bylo good tak jsem tu udělal menší biologické okénko

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Jack

3. prosince 2009 21:39

Jack říká

Jo a abych nezapomněl, děkuji Morrrymu, že jsem mohl použít asi dvě fotky z jeho umění fotografování díky

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Rony

4. prosince 2009 13:34

Rony říká

V pražské ZOO už jsem nebyl dlóóóuho, nejvíc by mě zajímali krokodýlci gaviálové. Příští rok se kouknu alespoň do farmy krokodýlů v Protivínu .

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

HoHo

4. prosince 2009 13:37

HoHo říká

Teď nedávno proletěla médiama zpráva, že jeden z gaviálů zemřel, prej to byl myslim nějakej hodně vzácnej... Ale jinak jsou gaviálové pěkný, to se musí nechat...

Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.